Veřejné nákupy představují zhruba 15 % HDP. Ač je většina obcí jen vnímá jako administrativní povinnost, fakticky ovlivňují kvalitu života a komunity a vytváří důležitý standard na trhu.

Samotný zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nabízí nástroje, díky nimž může každá zakázka zajistit přidanou hodnotu: více příležitostí pro místní obyvatele a firmy, zapojení komunity, férové podmínky pro pracovníky i pro poddodavatele, lepší průběh staveb a podobně. Stačí si říct.

Pilotní strategie měst a krajů jako inspirace – již 10 let
Řada obcí, měst i krajů již dávno nevnímá zadávání veřejných zakázek jen jako „nákup za co nejnižší cenu“ k pokrytí aktuální potřeby, ale využívá je k podpoře širších či dlouhodobějších cílů a motivuje trh ke kvalitnějším nabídkám. Mezi prvními bylo např. město Děčín, které definovalo cíle Strategického plánu již v roce 2015, nebo město Jičín v roce 2018. Jihomoravský kraj své pilotní projekty přetavil v roce 2020 do Strategie odpovědného veřejného zadávání JMK.

Od těchto průkopníků se inspirovali další zadavatelé i díky projektu sociálně odpovědného zadávání (SOVZ) na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tým Leony Gergelové Šteigrové v jeho rámci zajišťoval od roku 2016 školení (Institut OVZ), setkávání zadavatelů (Platforma OVZ), sdílení dobré praxe včetně zahraniční a vydávání metodik a příruček. Pro územní samosprávy v roce 2021 vyšla brožura Veřejné zakázky jako nástroj podpory místní komunity, ekonomiky a životního prostředí, která je dosud velmi aktuální a volně dostupná. Města a obce v ní najdou tipy na postupy při plánování zakázek, jejich zadávání i plnění, včetně vzorových formulací a příkladů z praxe.

Tým SOVZ navázal na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) v roce 2022 projektem Národní strategie veřejného zadávání ČR pro období 2024–2028. Podpora pro města a obce se rozrostla jak v rámci Platformy OVZ, tak formou Kompetenčního centra, široké nabídky vzdělávání, vydávání metodik a doporučení minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání (Minimální standardy).

Národní strategie veřejného zadávání: od procesní správnosti k hodnotě za peníze
Národní strategie veřejného zadávání přinesla zásadní změnu pohledu na to, co veřejný nákup má a může být. Zdůrazňuje, že namísto procesní a formální stránky je třeba zaměřit se na obsah a účel nákupu a investic, posílit udržitelnost a inovace, podpořit pozitivní dopady na místní ekonomiku včetně zapojení malých a středních podniků.

Hodnota za peníze: víc než nejnižší cena
S rozvojem trhu a zvyšováním standardů kvality platí, že důraz na kvalitu nebo přínos „navíc“ nemusí nutně vést ke zdražení nákupu. V takovém případě stačí, aby si uvědomělý zadavatel o kvalitu řekl formou přiměřených minimálních požadavků, které mohou být podmínkou účasti v zadávacím řízení (splňuje ANO/NE).

Řadu požadavků může zadavatel upravit jako smluvní podmínku, aniž by to pro dodavatele představovalo překážku pro podání nabídky nebo plnění zakázky. Zadavatel si musí jen pohlídat, aby podmínky byly reálné a přínosné, mohl je zkontrolovat a jejich neplnění sankcionovat. Příkladem je požadavek na férové pracovní podmínky zaměstnanců.
Další možností je motivovat dodavatele pomocí nastavení hodnoticích kritérií, které zohlední kvalitu nebo zajistí hodnocení nákladů celého životního cyklu.

Minimální standardy – sázka na jistotu
MMR připravilo Minimální standardy jako sadu prověřených, na trhu běžně uznávaných účelných požadavků, které mohou města a obce bez obav převzít do svých zadávacích a smluvních podmínek. První sada zahrnuje nejběžnější typy zakázek, a to:
● Dodávky kancelářského papíru
● Dodávky potravin
● Zajištění služeb fyzické ostrahy administrativních budov
● Zajištění stravovací služby
● Zajištění úklidových služeb administrativních budov
● Stavebnictví

Pro zakázky na úklidové služby jsou standardem například: hodnoticí kritérium garantované mzdy, požadavky na plnění pracovněprávních povinností a dodržování BOZP, podmínka využívání čisticích prostředků s Ekoznačkou EU. Pro stavební zakázky pak Minimální standardy doporučují kromě zajištění pracovních podmínek i férové nastavení dodavatelského řetězce, včetně včasných plateb poddodavatelům. Pro dodávky potravin se za standard považuje: podíl biopotravin (5 % finančního objemu), sezónní ovoce a zelenina, káva a kakao Fairtrade, vyloučení vajec z klecových chovů.

V přípravě je nyní II. sada pro tyto typy zakázek:
● Projekční práce
● ICT hardware
● Zajištění akcí
● Občerstvení
● Propagační předměty
● Kancelářské potřeby

Podpora místní ekonomiky skrz zakázky
Malé a střední podniky často působí lokálně, zaměstnávají lidi z okolí a jejich příjmy se v regionu dále „otáčejí“, mají multiplikační efekt. Obec má k dispozici řadu nástrojů, jak jejich zapojení podpořit. Dobré je každopádně dobře znát místní ekonomiku, vytvořit si aktualizovanou databázi podniků pro informování o příležitostech a diskutovat o bariérách i možnostech jejich účasti.
K tomu pomáhá transparentní komunikace strategie a plánu zakázek, zejména formou „meet the buyer“ nebo předběžných tržních konzultací. V praxi jsou běžné formou osobních setkání, ale i prezentací na webu či online.
Účast menších dodavatelů podporuje také snížení administrativní zátěže – skrz zjednodušení zadávacích podmínek, formuláře a čestná prohlášení, metodickou podporu a dostatek času na přípravu nabídky.

K účinným nástrojům patří i rozdělení zakázky na části (tzv. loty). Umožňuje menším – a často lokálním – firmám podat nabídku na dílčí plnění, protože na celek by kapacitně nedosáhly.

Další formou je příležitost pro místní podnikatele, aby se zapojili jako poddodavatelé, když město zprostředkuje jejich seznamu potenciálním dodavatelům velkých či komplexních zakázek. U řady zakázek – zejména stavebních prací a dlouhodobých služeb typu úklid či ostraha – může zadavatel podpořit pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Jedním z praktických nástrojů je požadavek, aby dodavatel inzeroval pracovní příležitosti „v místě obvyklým způsobem“ a spolupracoval s obcí a úřadem práce.
Samozřejmě samotné zakázky malého rozsahu představují klíčový prostor, protože mají nejnižší bariéry vstupu pro nové dodavatele. Motivací pro opakované zadání pak může být hodnocení spokojenosti s plněním, zvyšování přidané hodnoty, proaktivní přístup k novým řešením apod.

V poslední době se velmi rozšiřuje i podpora lokálních produktů formou elektronických tržišť. Jihočeský kraj spustil tržiště pro školy a sociální zařízení v září 2022 a v posledním školním roce zaznamenal obrat 11 mil. Kč bez DPH. Elektronická tržiště s nabídkou lokálních potravin zřídil např. též Královéhradecký a Liberecký kraj.

Zapojte občany: veřejná zakázka jako téma pro komunitu
Strategické zadávání znamená i otevřenou komunikaci s veřejností. Participace občanů a obousměrná komunikace přinášejí praktické uživatelské preference a podněty, pomáhají projekt pozitivně přijmout a zohledňují potřeby komunity během realizace i po dokončení. Během plnění může zadavatel požadovat, aby dodavatel zajišťoval pravdivé, včasné a transparentní informace – například formou webu k průběhu prací, informací o uzavírkách, pořádáním exkurzí nebo inzercí pracovních míst a příležitostí pro místní dodavatele.
Zadavatel tak zároveň podporuje pozitivní komunikaci k projektu a jeho přijetí veřejností. Je to příležitost, jak posílit důvěru obyvatel v dobrou samosprávu.

Rada na závěr: Jak začít?
Strategické zadávání není agenda pro právníky nebo specialisty na veřejné zakázky – je to téma pro starosty, primátory, vedoucí investičních odborů i pro každého, kdo rozhoduje o tom, co a jak obec nakupuje. Příkladů dobré praxe je již celá řada a Nabídka příkladů dobré praxe z jiných měst a obcí, ale i podpory formou Minimálních standardů a vzorových textací, vzdělávání a konzultací, je široká. Stačí se rozhodnout, rozmyslet hlavní cíle a vybrat si prostředky, které do svých zakázek zahrnete.

Mgr. Adéla Havlová, LL.M., místopředsedkyně Asociace pro veřejné zakázky, advokát HAVEL & PARTNERS