Nejdynamičtější je podnikatelské prostředí kolem Prahy a Brna

Publikováno: 18. 5. 2022Cca 8.4 min četbyKategorie: Finance, IT, Obory
SDÍLET

V rámci letošního ročníku výzkumu Město pro byznys srovnali analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí, jak se změnilo podnikatelské prostředí ve městech za deset let, tedy mezi roky 2011 a 2021. Předmětem zájmu se stala data čtyř hlavních oblastí, týkajících se obyvatelstva, pracovního trhu, podnikatelského prostředí a ekonomiky. Součástí bylo také dotazníkové šetření na spokojenost s kvalitou komunikace mezi podnikateli a zástupci měst.

Dynamičtější jsou malá města

Pokud jde o celkové srovnání stavu podnikatelského prostředí za posledních deset let, obecně platí, že větší rozvoj v přepočtu na obyvatele zaznamenávají menší města, jako jsou Brandýs nad Labem / Stará Boleslav, Říčany, Lysá nad Labem, Slavkov u Brna nebo Pohořelice. Z krajských měst je na tom celkově nejlépe Olomouc, ale ani ta se nevejde do první sledované desítky všech měst a obcí s rozšířenou působností. Z krajských měst je na tom dobře také Plzeň a Pardubice.

Z krajských měst je nejdynamičtější Olomouc

V oblasti podnikatelského prostředí, která zahrnuje například počet firem nebo počet živnostníků v přepočtu na obyvatele, zaznamenala největší pokrok Olomouc. Ta je také nejdynamičtější v oblasti pracovního trhu, kde jsou ovšem výsledky srovnávající roky 2011 a 2021 vyrovnané u všech krajských měst, podobně jako v ekonomické oblasti, což ukazuje na stabilitu velkých měst. V oblasti obyvatelstva je na tom nejlépe Plzeň, která má i do budoucna potenciál mládnout.

Největší pokrok ze všech měst a obcí zaznamenal Brandýs nad Labem / Stará Boleslav

Souměstí ležící na severovýchod od Prahy dosáhlo nejlepších hodnot, tedy nejvýraznějšího skoku za posledních deset let, pokud jde o obyvatelstvo, tedy jeho nárůstu a snižující se věkové struktuře. Do první desítky ze všech 205 ORP se dostalo také v oblasti pracovního trhu a podnikatelského prostředí.

Jak jsou na tom krajská města v detailu?

V demografické oblasti, konkrétně v indexu stáří zaznamenávajícím poměr mezi lidmi nad 64 roky věku a dětmi do 14ti let, omládly za posledních deset let nejvíce Brno, Plzeň a Pardubice. Pokud jde o největší nárůst počtu dětí, ten je nejvýraznější v Plzni, a to více než pětinový. Počet ekonomických subjektů roste nejrychleji v Olomouci, počet právnických osob v Jihlavě. Pokud jde o oblast pracovního trhu, je vývoj celkově dobrý, přibývá firem, které doslova luxují uchazeče o práci. Nejvýrazněji se to za deset let projevilo v Olomouci, kde se počet uchazečů o práci v přepočtu na počet ekonomických subjektů snížil nejvíce. Zvyšování průměrné mzdy je ve všech krajských městech rovnoměrné, a to v rozmezí 1,5 až 1,6 násobku v porovnání s rokem 2011. Ekonomicky, konkrétně v kapitálových výdajích, jsou nejprogresivnější Karlovy Vary, v likviditě Jihlava.

Jak jsou na tom v detailu všechna města?

Pokud jde o změnu počtu obyvatel a jeho věkovou kovou strukturu, dostal se Brandýs nad Labem / Stará Boleslav mezi nejlepší tři ve všech konkrétních sledovaných údajích, dobře jsou na tom také Říčany, Černošice nebo Slavkov u Brna. Podnikatelské prostředí se z pohledu nárůstu počtu ekonomických subjektů, nárůstu právnických a fyzických osob v přepočtu na obyvatele nejrychleji rozvíjí v Bohumíně, Blovicích, Telči a Kravařích. Průměrné mzdy nejvíce narostly v západočeských městech Stříbro a Tachov, a to zhruba 2,3x za posledních deset let. Nejvyšší nárůst podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích obce zaznamenaly Konice a Jablunkov, nejvyšší nárůst likvidity Kravaře a Blatná.

Podnikatelé čekají podporu od svých měst, ta zase od centrálních institucí

Analytická agentura Datank provedla v rámci srovnání dynamiky podnikatelského prostředí také dotazníkové šetření mezi všemi městy a obcemi s rozšířenou působností a mezi třemi sty podnikateli. Rozdíl v pohledech panuje především ve spokojenosti s prací úřadu ve vztahu k podnikatelům. Kladně vlastní práci zhodnotilo 92 % zástupců měst, podnikatelé jsou však spokojeni jen ze 48 %. Pokud jde o kapacity úřadů pro bezproblémový chod, 80 % zástupců měst se domnívá, že je dostatečná, totéž si myslí pouze 44 % dotazovaných podnikatelů. Jinými slovy by si podnikatelé přáli vyřizování potřebných věcí dvakrát rychleji. U spokojenosti s kvalifikací úředníků už není rozdíl tak výrazný, jeho poměr je 90 % ku 57 %. Z dotazníkového šetření také vyplývá, že místní úřady by ocenily větší pomoc ze strany centrálních úřadů, a to zejména pokud jde o snížení administrativy, byrokracie, veští vstřícnosti a celkové podpoře. Podnikatelé od měst očekávají větší podporu, informovanost a propagaci. Podnikatelé také příliš nevědí, s čím jim města, v nichž působí, konkrétně pomáhají. Pozitivně hodnotí možnost pronájmu prostor.

Shoda mezi podnikateli a zástupci měst panuje především v potřebě digitalizace, kterou považuje 98 % představitelů měst a 89 % podnikatelů za správné řešení pro efektivní správu měst. Celkem 98 % měst a 93 % podnikatelů se shodlo na tom, že by bylo přínosné, aby úřady mohly při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat místní podnikatele, což ovšem naráží na zákonné limity.

U příležitosti zveřejnění srovnání dynamiky vývoje měst se konalo diskusní setkání se zástupci územní samosprávy, podnikatelského prostředí a dalších. Podle Vlastimil Goly, radního pro oblast Smart Cities z plzeňského magistrátu, je Plzeň jedním z příkladů úspěšně se rozvíjejícího města. „Snažíme se, aby se Plzeň stala technologickým centrem. Podporujeme technické vzdělání mládeže, robotizaci i start-upy. Naším cílem nejsou montovny, ale provozy s vyšší přidanou hodnotou. Nadané lidi a úspěšné firmy si však zároveň musíme udržet,“ upozornil Vlastimil Gola. Jako příklad podpory podnikatelů uvedl podnikatelské vouchery, jimiž město proplácí firmám výdaje na vývoj u vybrané výzkumné společnosti. „Obrovským tahákem pro veřejnost je třírozměrný projekt města DUET v rámci Smart City nebo oslavy konce druhé světové války,“ dodal Vlastimil Gola.

To, že turismus a rozvoj města mohou jít ruku v ruce potvrdil Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. „Každé město má své turistické magnety, v Plzni je to mimo jiné známý pivovar, na který se jezdí dívat lidé z celého světa. Velkou roli hraje také skvělá dostupnost po dálnici z Prahy. Plzeň a Ostrava jsou příkladem ocelového a uhelného města, které dokázalo tato historická fakta proměnit ve svůj prospěch,“ řekl Jan Herget s tím, že mezi návštěvníky těchto atrakcí je mnoho nadaných studentů, o něž mají magistráty velký zájem. „Cestovní ruch může být pro města obrovský pomocník,“ doplnil Jan Herget.

S tím souhlasí i Živnostník roku 2016 Středočeského kraje David Lomos ze šperkařského ateliéru Daloo: „Plzeň má opravdu co nabídnout. My například úspěšně oslovujeme svatebčany ze zahraničí a nabízíme jim zdejší prostředí k uspořádání obřadu,“ uvedl jako příklad David Lomos. Zkušenosti s městskými úředníky není podle jeho slov vždycky příkladná, ale situace na úřadech se podle jeho slov časem zlepšuje.

Foto: České Novinky
Zdroj: České Novinky

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější