Co se nepovedlo: Ohlédnutí za nejhorším požárem za sto let
Pravčická brána, největší přírodní skalní most v Evropě a symbol národního parku České Švýcarsko (NP), odjakživa přitahovala tisíce milovníků romantických přírodních zákoutí. Kdysi sem zavítal i nejslavnější světový pohádkář, spisovatel Hans Christian Andersen. Jistě ani on se svojí fantazií by nevěřil, co se zde událo během letošní velké vlny veder. K pohádce to mělo daleko.
Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku
Požár vypukl v sobotu 23. července 2022 v národním parku České Švýcarsko u Hřenska a postupně se rozšířil na více než 1000 ha lesů. Situace byla dramatická a komplikovaná. Zasahovalo přes 1 100 profesionálních a dobrovolných hasičů (vystřídalo se až 6 000 hasičů) se 400 kusy techniky, včetně posádek vrtulníků s vaky na hašení a letadel z Itálie, Polska, Slovenska, Německa a Švédska. České armádní vrtulníky v Hřensku uskutečnily přes 2 tisíce shozů s téměř 4 tisíci tunami vody. Letecká služba PČR koordinovala celý letový provoz nad požářištěm po dohodě se štábem velení. „Kromě naprosto unikátního masívního nasazení pozemních sil a prostředků z celé České republiky byl požár zcela bezprecedentní složitostí terénu i dalšími velmi specifickými podmínkami. Stavem bezzásahové zóny, kde zejména ponechané uschlé stromy jsou jedním z faktorů rozšíření požárů, ale také nedostatečnými příjezdovými komunikacemi do lesa, téměř žádnými požárními předěly a také nedostatkem hasební vody. Bezesporu se jedná o největší lesní požár, který jsme v novodobé historii řešili,“ uvedl pro náš měsíčník generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Velmi užitečné se ukázalo nasazení dronů s termokamerami, pomocí kterých se nalezlo velké množství skrytých ohnisek. Zásah to byl extrémně nebezpečný a náročný. A hasiči do toho šli v plném nasazení.
Hasiči se svými kuchařkami
„Na požár lze pohlížet z mnoha úhlů,“ vysvětluje vysvětluje v září z funkce odvolaný ředitel Správy NP Pavel Benda. „Kritickou směs okolností tvořily extrémní sucho, horko a zejména vítr, vznětlivé pozůstatky po nepůvodních smrkových monokulturách a vysoce pravděpodobně nezodpovědná manipulace s ohněm v lese.“ Právě kontrola rozdělávání ohňů turisty je jistě v praxi obtížně proveditelná. S ohledem na předpokládaný vývoj klimatu v ČR se jako jediný účinná obrana jeví urychlená adaptace skladby lesních porostů a současně trvalé apely na odpovědnost návštěvníků lesů, spojené s vymáháním dodržování zákonných pravidel pro chování v přírodě. Nabízí se i otevření veřejné debaty o současné strategii ochrany přírody v českých národních parcích.
Bez spolupráce by to nešlo
Požár v NP zasáhl desítky tamních obyvatel. Ti museli zanechat své věci a domy, jak byly, a rychle se evakuovali do bezpečí. Stejně tak turisté. „Na uhašení požáru jsme všichni měli společný zájem, v této oblasti spolupráce fungovala dobře. Na druhou stranu se na pozadí požáru projevily také ambice prosadit pro budoucnost další obecní či regionální zájmy. To jsme v krizové situaci vnímali jako extrémně zatěžující. Stejně zatěžující byly i telefonické dotazy některých novinářů, kteří žádali okamžité odpovědi na otázky nesouvisející s ohněm,“ reagoval Pavel Benda. Jak je důležité věnovat velkou pozornost místním dobrovolným hasičům v našich městech a obcích v celé ČR, potvrzuje starosta Hřenska Zdeněk Pánek: „I když nás stojí desetitisíce až statisíce, protože naše jednotka je naprosto perfektně vybavená, vyplácí se to a hasiči z Hřenska jsou pro nás i okolní obce naprosto nezastupitelní. Nyní po zásahu mají zničené boty a oděvy. Předpokládám, že za přispění státu, případně krajského úřadu, by mělo dojít k obnově materiálu i techniky. Pokud by se tak nestalo, tak přesto je obec Hřensko připravena aktivně se podílet finančně.“ Některé obce se bojí, že budou muset zaplatit za naftu, kterou tankovali dobrovolní hasiči při požáru. Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka budou tyto náklady uhrazeny státem. A jak hodnotí vedení hasičského sboru spolupráci se správou NP? Byla na dobré úrovni. Podstatná byla jejich místní znalost, což bylo důležité především při vyhledávání skrytých ohnisek, dostupných cest k nim, kontroly nezasaženého území i uhašených ploch. Po počátečních rozpacích Správa NP také zajišťovala občerstvení hasičům, pomáhala s rozvozem po požářišti, i když tady sehráli hlavní roli dobrovolní hasiči z Hřenska a další brigádníci.
Hasiče nenechali hladové
„Všichni nám na začátku říkali, ať se do této situace nepleteme, jelikož jsme amatéři a nerozumíme tomu, my jsme se i přes to všechno nevzdali a musím říct, že jsme dali dohromady skvělý tým, který 14 dní pomáhal záchranářům se stravováním.“ To jsou slova Marie Jelínkové z Jetřichovic. Vše začalo, když se soused dal do hovoru se zasahujícími hasiči z Hradce Králové a Bíliny. Při náročném hašení lesa od rána do večera jedli jen sušenky.
„Ve Vysoké Lípě v obecní hospodě U Loupežáku, kterou má pronajatou Kamila Kolářová, se nám povedlo vybudovat zázemí pro hasiče. A my všichni občané Jetřichovic a Vysoké Lípy jsme začali konat. Za své a později za darované peníze jsme začali vyvařovat a stovka hasičů od nás dostávala denně snídaně, teplé obědy i večeře. Obědy se vařily ve Vysoké Lípě v penzionu na Výsluní a v již zmíněné restauraci U Loupežáku, večeře poté v Jetřichovicích v Penzionu Jeloma. Bylo nám samozřejmě jasné, že někteří hasiči se na náš point nedostanou, takže jsme jídlo rozváželi i do terénu,“ přibližuje situaci Marie Jelínková. Babičky, tetičky, maminky a sousedi pro hasiče s láskou pekli buchty, bábovky, záviny a spousty sladkých dobrot. Pak nabídli pomoc dobrovolní hasiči z Hřenska, kde ve skladu hlavního štábu dobrovolníci z Jetřichovic nabírali zásoby pro hasiče na noční služby a na snídaně, salámy, sýry, jogurty, paštiky, pití. „Ano to vše jsme dělali s vypětím sil, dobrovolně, ve svém volném čase, za vlastní energie, za finanční pomoci občanů Jetřichovic a Vysoké Lípy a nikdo z vedení obce nás nedotoval a bohužel se ani nezajímal. Přece jsme nemohli nechat hasiče hladové!“ uzavírá Marie Jelínková.
Ředitel NP Pavel Benda sice přiznal, že v počátcích požáru se situace vyvíjela dynamicky, ale zodpovědnost přenášel na samotné hasiče. Selhalo zde nejen zásobování, ale i další manažerské povinnosti ředitele, včetně prvotních informací obcím a městům v průběhu krizového řízení. Proto byl Pavel Benda k 30. září odvolán z funkce ministryní ŽP.
Někteří řadoví hasiči vyjádřili dost kritických postřehů. Potvrzují, že pro ně nebyla včas zajištěna teplá strava, ale ani zázemí a ubytování. Po 12hodinové náročné směně v boji s ohněm se museli jezdit umýt a vyspat do svých domovů, mnohdy vzdálených desítky a stovky kilometrů po celé ČR.
„Kde jsou naše armádní polní kuchyně a stany? Proč byly před několika lety zrušeny vojenské záchranné útvary?“ rezonovaly kritické hlasy zázemím požářiště. „V rámci mimořádných a krizových situací, jako je tato, mohou být síly a prostředky armády aktivovány a nasazeny pouze na základě oficiálního požadavku velitele zásahu nebo statutárního orgánu,“ upozornil generálporučík Josef Kopecký, velitel, který nasazení vojáků v Hřensku řídil. Ubytování a dílem i stravování se postupně dařilo zajistit převážně u hoteliérů a restauratérů ve Hřensku a okolí, jimž se kvůli výpadku v cestovním ruchu uvolnily kapacity.
Na prvním místě prevence
Nyní je důležité provést důkladnou analýzu příčin a odvodit z ní funkční opatření pro budoucnost, aby se při podobné katastrofě negativa neopakovala. V hektické situaci chyběly rychlé prvotní informace pro starosty obcí, majitele penzionů a restauratéry v celém postiženém území. Logistikou a vypracováním společných záchranných „not“ by se měly zabývat centrální orgány, které se v tomto případě „probudily“ až s časovým odstupem a začaly organizovat pomoc později. Chybějí vládní plány na různé kompenzace pro postižené, jednotlivce, hotely a restaurace, služby. Do budoucna bude důležitá hlavně prevence s včasnou detekcí vzniku požárů – shodují se všichni. Otázka stavu bezzásahové zóny je na velkou diskusi napříč resorty.
„Obávám se, že obdobná situace může být i v dalších bezzásahových zónách u nás. Diskutoval jsem to i s ministrem vnitra a jsme připraveni připravit strategický materiál pro Bezpečnostní radu státu, kdy si potřebujeme jednoznačně vydiskutovat, jestli ekologie stojí nad bezpečností, či naopak,“ reaguje generální ředitel hasičů Vladimír Vlček. V oblastech podobných Českému Švýcarsku jde také o rozmístění vícekubíkových cisteren, protipožárních nádrží, hydrantů, vybudování přístupových komunikací, požárních pásů. A z pohledu státního požárního dozoru v celé ČR také o obnovu techniky. HZS ČR má v současné době z celkem 711 cisternových automobilových stříkaček bezmála 300 ks po své životnosti. U dobrovolných hasičů je ještě horší situace, z 2 400 vozů je z toho 1 300 starších než 10 let. I když samosprávy v jednotlivých místech finančně přispívají, je to stále málo. V ČR je výrazný finanční deficit u sboru profesionálních hasičů (zejména investice) 10 miliard korun a u dobrovolných 5 miliard. Chybí 1 500 hasičů a je na vládě, aby našla formu vhodnějšího ohodnocení. U profesionálních hasičů má sice od 1. ledna 2023 dojít ke zvýšení tarifních mezd o 10 %, což je však minimum, aby lidi neodcházeli…
Uznání a poděkování vše
Likvidace požáru v NP České Švýcarsko trvala 20 dní. Za maximální obětavost profesionálních a dobrovolných hasičů při zásahu jim patří uznání nás všech. Štáb velení vyzdvihuje výbornou spolupráci právě s dobrovolnými hasiči. „U takovýchto požárů nemůže být celý systém postaven jen na Hasičském záchranném sboru ČR, naopak pro úspěšné zdolání zásahu je naše spolupráce nezbytná a přináší pozitivní výsledky,“ reaguje generální ředitel Vladimír Vlček. „Byla to perfektní zkušenost s profesionály, hodně jsme se v terénu naučili,“ zhodnotil za dobrovolné hasiče Robert Samek z SDH Kunratice u Cvikova. Poděkování jistě patří všem, kteří se dali do boje s ohněm – celému IZS, AČR, dalším zúčastněným subjektům, dobrovolníkům, rodinným příslušníkům hasičů i pomocníkům na všech frontách. Díky, zlého a ničivého „ohnivého draka“ jste zvládli pohádkově!
Petr Pavel Šimáček
