Začala stavba D1 u Přerova. Průlom pro město i stát.

Poslední úsek dálnice slibuje úlevu obcím i řidičům. Má vyjít na sedm miliard.

Pro Přerov a dopravu na celé střední Moravě znamenalo zahájení stavby posledního úseku D1 velkou úlevu. Desetikilometrová spojka z Říkovic totiž odvede tranzitní dopravu z města, nehledě k tomu, že sníží provoz také na stávajícím dálničním spojení Brna s Ostravou přes Olomouc. Ke stavbě však vedla klikatá a dlouhá cesta.

Stavba páteřní české dálnice D1 začala už v roce 1939, přerušila ji však válka. Už tehdy bylo jasné, že rychlé a pohodlné spojení napříč tehdejším Československem je potřeba. Plány začaly vznikat pravděpodobně již na začátku třicátých let, samotná stavba začala před pětapadesáti lety. Úplně poslední úsek D1 na trase z Prahy do Ostravy se podařilo u Přerova zahájit teprve loni, pár dní před Vánocemi.

Z Prahy až do Polska

Trasa v úseku z Říkovic do Přerova bude mít přes deset kilometrů, součástí jsou tři mimoúrovňové křižovatky, pět protihlukových stěn, tři opěrné zdi a několik mostů v celkové délce 1907 metrů. Výběrové řízení vyhrálo sdružení STRABAG, Doprastav a IDS Olomouc, stavba bude trvat 39 měsíců a náklady jsou 7 miliard korun. Po dokončení D1 nabídne nepřerušenou cestu mezi Prahou, Brnem a Ostravou až k hranicím s Polskem. Tato souvislá trasa bude mít 377 kilometrů.

Kvůli chybějící části D1 u Přerova v současné době trpí nejen město, ale také okolní obce a rovněž dálnice D46 mezi Olomoucí a Vyškovem, která je vysoce přetížená tranzitní dopravou.
„Příprava stavby byla extrémně složitá. Například při majetkoprávní přípravě bylo potřeba uzavřít 929 kupních smluv, přes 500 věcných břemen, skoro 900 nájemních smluv. Šlo o obrovské množství lidí, se kterými jsme se museli dohodnout, ale nakonec jsme našli společnou řeč. S některými bohužel ne, to mě mrzí, ale i vyvlastňování k takovým stavbám patří,“ řekl při slavnostním zahájení stavby posledního úseku D1 ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Přerovští, mějte trpělivost

Po dobu zimy budou probíhat přípravné práce, jako jsou například kácení dřevin či skrývky zeminy, se startem stavební sezony se pracovní ruch rozběhne naplno. Nejen pro obyvatele Přerova to na čas bude znamenat další zátěž. „Uděláme však všechno pro to, aby byla stavba postavená co nejrychleji. Občany bych rád požádal o trpělivost. Tři a půl roku se bude vozit spoustu materiálu. Musíme přivézt asi pět milionů tun do násypů a konstrukčních vrstev nebo třeba dvacet tisíc tun oceli. To samozřejmě vyvolá zvýšenou nákladní dopravu,“ prohlásil Jan Hýzl, ředitel odštěpného závodu Morava společnosti STRABAG.

Město Přerov a jeho obyvatelé se tak už jarních měsíců roku 2026, kdy na dokončený úsek dálnice vyjedou první auta, nemohou dočkat. „Zázrak se stal realitou a po desítkách žádostí, výzev, petic, memorand, argumentací, bojů s Dětmi Země a podobnými spolky jsme se dočkali klíčového, historického okamžiku, a to zahájení té nejdůležitější strategické komunikace. Je to průlomový okamžik nejen pro město, ale i pro stát,“ neskrýval nadšení například vedoucí odboru koncepce a strategického rozvoje města Přerova Pavel Gala, který byl u samých začátků plánování celé trasy. Podle něho se o dálnici D1 u Přerova poprvé mluvilo již v roce 1998 a hotová měla být už v roce 2003.

Protesty neskončily

Proti plánované trase však od prvopočátků vystupují ekologické organizace, hlavně Děti země a také spolky Voda z Tetčic, Krajina Dluhonice a rovněž několik zdejších obyvatel. Předseda hnutí Děti Země Miroslav Patrik připomíná, že na problémy u Dluhonic poblíž Přerova, které trasa těsně míjí, upozorňuje už dvacet let.

„Mezi Dluhonicemi a Přerovem je čtyři sta metrů, kde dálnice mohla vést, ale projektanti se trefili do Dluhonic. V roce 2001 se na nás Dluhoničtí obrátili, ať jim pomůžeme trasu přesunout. My jsme podali připomínky a námitky, ale stát tehdy řekl, že se spěchá a že by posunutí trasy bylo drahé,“ vysvětluje Patrik.

Odpůrci dálnice tak v průběhu let podávali v podstatě stále podobné námitky a každé správní rozhodnutí napadali odvoláními, rozklady nebo žalobami. Stát zase trval na svém, a uběhlo více než dvacet let.
Ani dnes po pravomocném stavebním povolení však není situace jednoznačná. Například rozptylová studie je podle ekologů z roku 2016, a tudíž zastaralá. „Rozptylová studie je zásadní, protože nejde stavět dálnice tak, že ochráníme většinu, obyvatele Přerova, na úkor menšiny, což by byli obyvatelé Dluhonic. Podle našich zjištění stavbou dálnice dojde k překročení limitů polétavého prachu v Dluhonicích, takže je vhodné, aby se tyto hodnoty znovu spočítaly. Limity na polétavý prach se totiž od roku 2016 zpřísnily,“ popisuje například jeden z argumentů odpůrců Patrik.

Děti Země mimo to požadují také přezkoumání takzvaných závazných stanovisek na ochranu přírody a životního prostředí, které se týkají například krajinného rázu, zásahů do okraje lesa nebo vodních poměrů.

Ačkoliv se stavební práce na deseti kilometrech D1 už rozběhly, Děti Země začátkem letošního roku potvrdily, že proti stavebnímu povolení opět podají žalobu. „Zaměříme se zejména na zájmy ochrany přírody. To znamená krajinný ráz, ochrana vody a znečištění ovzduší. V dokumentaci chybí aktuální rozptylová studie a aktuální posouzení vlivu na veřejné zdraví. Hlavním důvodem je to, že dálnice je umístěná do obytné zóny Dluhonic,“ popsal hlavní námitky šéf Dětí Země Patrik.

Vysvětluje zároveň, že jinou možnost kvůli úřednické mašinerii nemá. „V každé fázi řízení se řešily různé detaily. Téma je podobné, ale někdy se jde více do hloubky. V územním řízení jsme chtěli například řešit, jak budou vypadat protihlukové stěny. Bylo nám řečeno, že to se řeší až ve stavebním řízení, i když to má vliv na krajinný ráz. Jde o námitky, u kterých mohl soud nebo úřad stanovit, že jsou irelevantní pro územní řízení. Takže je musíme opět zopakovat nyní a doufat, že nyní uspějeme,“ objasňuje postup předseda Dětí Země.

Nevzdávají se ani další odpůrci stavby. „Bohužel to vnímáme tak, že úřednická mašinerie zvítězila nad právem. Vycházelo se například z poplatných znaleckých posudků, které tvrdí, že obydlí vzdálené od dálnice třicet metrů nebude dotčeno stavbou a provozem dálnice. To je přece logicky nesprávné,“ reagoval jeden z odpůrců stavby Jaroslav Horák z Dluhonic. Potvrdil zároveň, že se poradí se svým právníkem na další postupu proti zahájení stavby.

Samotné Dluhonice si v minulosti vymohly kompenzace za to, že veledůležitá dopravní tepna povede blízko jejich domů. Na opravy kulturního domu a výkup pozemků pod cyklistickou stezkou, která spojí Dluhonice s Přerovem, půjde například šest milionů korun. Dalších devět milionů korun již Dluhonice dostaly na výkupy pozemků pro stavbu rodinných domů.

Opatrný optimismus na straně ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic ČR trvá na tom, že stavba posledního chybějícího úseku D1 je povolená zcela v souladu se zákonem a veškerými platnými předpisy. Určité riziko si však i šéf českých silničářů přece jen připouští. „Musíme doufat, že nás soudy podrží jako v minulosti, pokud odpůrci stavební povolení na hlavní i dílčí stavby napadnou žalobou u soudu. Doufám, že soudy budou rozhodovat stejně, určité riziko si však samozřejmě připouštět musíme,“ potvrdil Mátl.

Podle dosavadních poznatků z jiných staveb a podobných soudních jednání se ovšem nedomnívá, že žaloba bude mít odkladný účinek, a zřejmě tak nehrozí, že by se stavební práce musely přerušit až do vynesení rozsudku.

„Zkušenosti máme takové, že odkladné účinky soud v těchto případech nedává. Stavba je povolená podle liniového zákona a soud má poměrně krátkou dobu na rozhodnutí. Měl by rozhodovat zhruba do dvou měsíců od podání žaloby. Díky tomu se odkladné účinky většinou nedávají. Komplikací pro stavbu by bylo rozhodnutí v neprospěch dálnice, tedy zrušení stavebního povolení. Ale chtěli bychom být optimisté a nevytvářet dopředu černé scénáře,“ doufá ředitel Mátl.

V zamítnutí žalob věří i představitelé Přerova. „Můžou podávat žaloby, s tím se asi nedá nic dělat. Stavba však začala a ukáže se, jak bude případně rozhodovat soud, jestli bude mít žaloba například odkladný účinek a podobně,“ poznamenal přerovský náměstek pro dopravu Tomáš Navrátil.

V Přerově se loni na podzim otevřel takzvaný průpich, který zklidnil dopravu. Definitivní řešení je však až dostavba D1, která tranzit odvede z města pryč. „Vyvedením dopravy ze zastavěného území dojde v Přerově k zásadnímu zlepšení životního prostředí, což je zvlášť pro naše město velmi důležité. Poslední půlrok je v tomto ohledu výjimečný, protože byl zprovozněn průtah městem a zároveň se začalo se stavbou chybějícího úseku D1,“ poznamenal přerovský primátor Petr Vrána.

Michal Šverdík