Newslettery

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

    PromoNews

    Výběr toho nejzajímavějšího za posledních 14 dní do vaší emailové schránky.

    2x měsíčně

    PromoDay

    Přehled nejnovějších článků. Každý pracovní den do vaší schránky.

    5x týdně

    Představujeme vám

    Výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů s představiteli veřejné správy.

    1x měsíčně

    Akce

    Přehled nadcházejících konferencí, soutěží, školení na následující měsíc.

    1x měsíčně

    Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

    Nezařazené

    Analýza odborníka: Zálohování PET lahví

    Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka zveřejnil na webu asociace (www.caoh.cz) rozbor problematiky zálohování PET lahví, včetně plusů a mínusů takového kroku, zahraničních a českých zkušeností i shrnutí postojů svozových, zpracovatelských a recyklačních firem.

    Česká republika má jedny z nejlepších výsledků třídění odpadů v rámci celé EU. Co se týká PET lahví, umíme již nyní vytřídit dokonce 8 z 10 lahví uvedených na trh. Do roku 2029 máme vytřídit 9 z 10 PET lahví. Vytříděný PET se úspěšně recykluje v řadě odvětví průmyslu (textil, automotiv a další). Odborníci mají jasno jak dosáhnout stanovených cílů a jak pokračovat ve vysokém stupni recyklace PET. Objevují se zde ale i jiné motivace, které chtějí doposud tržně obchodované a cenné PET lahve vymanit z tžního prostředí a z dosavadní úspěšné recyklace.

    HISTORIE ZÁLOHOVÁNÍ PET LAHVÍ V ČR

    V minulosti (90. léta) již byly PET lahve v ČR zálohovány (1,5 l – Coca-Cola, Pepsi Cola), ale bylo od toho upuštěno. Následně Ministerstvo životního prostředí připravovalo v roce 2009 návrh zákona, kde měly být zálohy znovu prosazeny (ministr Martin Bursík). Tento návrh však nebyl po široké diskuzi a řadě argumentů realizován. Mezi velmi aktivní kritiky zavedení záloh tehdy patřilo České sdružení pro obaly a životní prostředí, Svaz minerálních vod, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Potravinářská komora ČR a mnoho dalších. Řadu analytických materiálů zajišťovala i autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. V médiích bylo v této souvislosti zmiňováno, že na základě studie není pro zavedení záloh na PET lahve a další obaly důvod[1]. Se zavedením záloh na PET lahve a plechovky nesouhlasil např. ani Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by tato povinnost výrazně zkomplikovala život zejména malým obchodníkům: „Byli by nuceni vynakládat finanční prostředky na sběr prázdných nápojových obalů, a to buď zakoupením automatu, či najmutím další pracovní síly.“

    Celá diskuze roku 2008-2009 skončila faktickou společenskou dohodou, že výsledků podobných, jako dává zálohový systém, se dosáhne spoluprací výrobců obalů, tedy i nápojového průmyslu, s obcemi a odpadovými firmami na intenzivním tříděném sběru plastů. Této dohodě byly přizpůsobeny investice odpadových firem i měst a obcí do infrastruktury tříděného sběru, sběrových nádob, svozové techniky i dotřiďovacích zařízení. Tyto investice do systému probíhaly posledních 12 let.

    Když by se zálohy před deseti lety zavedly, byly by investice do infrastruktury prováděny zcela jinak. Jinak by se organizoval i tříděný sběr. Po společenské dohodě byla infrastruktura v celém řetězu nakládání s odpady vytvořena na téměř dvojnásobný objem tříděného sběru (plastů), než by byla potřebná, kdyby v něm nebyl zálohovaný nápojový PET. Část této infrastruktury byla budována s použitím dotací z operačních programů, kde u některých dosud platí podmínky udržitelnosti, zejména v množství vytříděného plastu.

    Při případném zavedení povinných záloh tak hrozí i přímý finanční dopad vracením dotací, které by zvažovaným krokem části nápojového průmyslu, pokud by byl vynucen státem (legislativou), mohly být znehodnoceny. Již nyní se přitom ukazuje, že provedené investice do systému třídění odpadů v obcích a městech jsou a budou velmi potřebné i v budoucnu, neboť Česká republika se zavázala ke splnění vysokých cílů směrnic balíčku oběhového hospodářství Evropské komise z roku 2018. Ty jsou stanoveny pro všechny komunální odpady. Nikoli jen pro vybrané nejlépe vytříditelné a nejlépe recyklovatelné složky obsažené v nich, jako např. PET (polyethylentereftalát).

    LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE

    Balíček směrnic k oběhovému hospodářství – CEP (circular economy package)

    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech
      • zajistit recyklaci komunálních odpadů na 55 % v roce 2025, 60 % v roce 2030 a na 65 % v roce 2035
    • Směrnice Evropského parlamentu a Rady o obalech a odpadových obalech (nová pravidla pro výpočet dosažení cílů recyklace a nové cíle pro recyklaci)

    Směrnice o jednorázových plastech – SUP (single use plastic)

    • Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
      • cíl dosáhnout tříděného sběru nápojových plastových lahví na jedno použití 90 % do 2029, s dílčím cílem 77 % v roce 2025
      • cíl od roku 2025 mají PET lahve obsahovat alespoň 25 % recyklovaného PET a od roku 2030 mají PET lahve obsahovat alespoň 30 % recyklovaného PET

    ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

    MŽP prezentovalo[2], že celosvětově pouze 15 % zálohových systémů by splnilo cíl pro tříděný sběr 90 % (ze směrnice SUP). Je tedy zřejmé, že dosažení cíle požadovaného směrnici SUP (90% do roku 2029) pomocí zavedení zálohového systému je značně nejisté.

    V některých evropských zemích funguje systém zálohování PET lahví i plechovek. Zálohované PET lahve mají třeba v Dánsku nebo Německu. Nově v tomto roce schválili zálohy na veškeré nápojové lahve a plechovky v Anglii.

    V Německu jsou lahve zálohované, takže se jich vrací plných 98 %, platí záloha 0,25 eura (necelých sedm korun). MŽP však v této souvislosti v médiích uvádělo[3], že ,,případ Německa je jediným v Evropě, kdy se zálohování PET láhví zavedlo již v době existence systému kontejnerového sběru odpadů z obalů. Motivem k jeho zavedení v Německu byla snaha o zvýšení prodeje nápojů v opakovaně použitelných obalech, což se paradoxně nepodařilo. Za 15 let fungování tohoto systému mají Němci návratnost jednocestných PET láhví vyšší než 90 procent, což je určitě dobrý výsledek. K tomu je však třeba doplnit, že se jedná pouze o PET lahve. Naopak třídění, a tedy i recyklace všech odpadních plastů měla v Německu spíše sestupnou tendenci[4].“

    S příliš vysokými náklady na zálohový systém bojuje Litva, která zavedla zálohový systém v roce 2016. Výška zálohy je 0,10 EUR. Statistiky zálohového systému nápojových obalů ukazují, že náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 927EUR, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného (recyklovatelného) odpadu náklady představují sumu 976 EUR. V systému Zelený bod (RZV) náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 120 EUR, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného odpadu (recyklovaného) náklady představují sumu 300 EUR. Tyto náklady jsou dvojnásobkem výšky oproti původním nákladům před spuštěním zálohového systému, kde tuna odpadu uvedeného na trh stála 60 EUR a náklady na sběr a recyklaci tuny odpadu byly ve výšce 130 EUR[5].

    Od 1. ledna 2022 se na Slovensku má spustit zálohový systém na jednorázové nápojové obaly (plastové lahve a plechovky). Ještě před samotným spuštěním zálohového systému se však objevuje řada problémů (mj. nutnost přenastavit cíle a standardy sběru v obcích, obavy z neochoty občanů třídit jiné plastové obaly, apod.).

    Ověřitelný fakt, že splnění evropských cílů sběru PET lahví lze standardně dosáhnout rozvojem efektivní sítě třídění v rámci státu a tedy bez vynuceného zavedení záloh, dává zkušenost a aktuální čísla z Belgie[6]. V Belgii již v roce 2020 dosáhli stávajícím plošným systémem třídění výsledků sběru v míře 92 %. Podstatný je také další ověřitelný fakt z tohoto státu, a to že ve stejném roce šlo plných 54 % recyklátu PET zpět do nových PET lahví. Neplatí tedy často uměle šířené informace, že stávající systém nemůže nasměrovat potřebné množství rPET zpět do výroby. Jde jen o vyvážení poptávky s nabídkou a o aktivní přístup na straně obalového průmyslu.

    SOUČASNÁ SITUACE V ČR

    V současné době jsou PET lahve sbírány v rámci tříděného sběru v obcích. Obce dostávají od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. (EKO-KOM), za vytříděné obalové odpady finanční odměny. Jedná se o dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace obalových odpadů (podle výroční zprávy EKO-KOM, a. s., za rok 2020 bylo celých 76 % všech obalů uvedených na trh vytříděno a předáno dalšímu k využití)[7].

    ČR má s ohledem na dlouhodobě budované investice do třídění jeden z neúspěšnějších systémů třídění obalových odpadů v Evropě. EKO-KOM prezentuje v médiích, že ČR dosahuje již 82 % třídění nápojových PET obalů.[8] Rovněž podle MŽP[9]: ,,ČR již dnes plní nové evropské cíle, které stanovují povinné množství vytříděných PET lahví k roku 2025.“ Investice do vysokých nákladů na zavedení de-facto paralelního zálohového systému tak nedávají v této situaci smysl. V případě potřeby dalšího navýšení výsledků třídění, lze ve stávajícím systému dále zvážit možnost zaměřit se i na dotřídění dalších typů odpadů z obcí a měst. Je to jen otázka technologického nastavení třídících procesů.

    Projekt, který má vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví zavedením záloh, prosazují dlouhodobě Karlovarské minerální vody, které jsou rovněž hlasitým zastáncem povinného zavedení záloh. Tato společnost si k dané problematice zadala analýzu u Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN, Soňa Jonášová)[10]. Ministerstvo životního prostředí si jakožto stát, zadalo objektivizovanou analýzu u Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Systém zálohování PET lahví představený iniciativou Zálohujme.cz vyhodnotila státem poptaná studie CETA v roce 2019 jako nevhodný k zavedení v ČR[11]: ,,Klade nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění. Ten ČR dlouhá léta budovala a byla do něj investována spousta peněz. Současně patří k nejlépe fungujícím systémům na třídění obalů a je nejlépe fungujícím systémem na třídění plastů v EU.“ Ministerstvo životního prostředí se na základě závěrů této studie nepřiklonilo k povinnému zavedení záloh na PET lahve v rámci přípravy balíku nové odpadové legislativy (účinnost od 1. ledna 2021). Poslanecká sněmovna následně rovněž nepodpořila povinné zavedení záloh na PET lahve. Sněmovna souhlasila s logickou možností fungování záloh, jakožto dobrovolného nástroje, pro který se může rozhodnout svobodně každý výrobce, pokud to uzná za vhodné.

    V listopadu 2021 se k prosazení povinného zálohování PET lahví a plechovek mediálně přidaly ještě další velké nápojářské společnosti, a to CocaCola, Kofola a Plzeňský Prazdroj. Tyto společnosti pak zaslaly vybraným politikům otevřené dopisy k prosazení jejich obchodního záměru – povinného zálohování. Jako základní sdělovaná motivace k zavedení záloh je dle těchto společností sdělována potřeba dosažení cirkularity jejich obalů a splnění stanovených cílů evropských směrnic. V tomto směru se nabízí otázka, proč těmto čtyřem velkým výrobcům nestačí stávající možnost dobrovolného zavedení záloh na své produkty. Ta by jim nepochybně zajistila sběr většiny jejich konkrétních obalů a možnost jejich cirkularity ve vlastním ostrovním systému. Jejich tvrzená motivace k ochraně ŽP by tedy byla naplněna. Jak již bylo uvedeno, stávající zákon toto jednoznačně umožňuje. Uvedené společnosti nicméně požadují zavedení povinného zálohování vůči všem občanům. Požadují tedy zavedení zákazu prodeje nezálohovaných obalů, což znamená zrušení dosavadního práva spotřebitele na výběr, v jakém obalu si to které zboží koupí. A to je již zásadně jiná otázka, zda zde existuje objektivní potřeba brát plošně spotřebitelům jejich základní právo na výběr.

    Takovéto vynucovací a represivní opatření má totiž samozřejmě i své tržní dopady, má také své obchodní, marketingové a konkurenční dopady, jak na každého jednotlivého spotřebitele, tak také např. i na menší výrobce, na malé obchody v malých obcích, apod.

    Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040)[12] schválený vládou ČR dne 13. 12. 2021:

    Co se týče zavádění zálohových systémů, je ve znění CČ2040 na doporučení OECD přímo uvedeno:,,Zvážit možnosti vytvoření zálohových systémů, které zajistí odpovídající úrovně sběru, popř. opětovného použití, zejména výrobků s nebezpečným obsahem,“ napsala ČTK za MŽP Dominika Pospíšilová. [13] „Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 dlouhodobě připravujeme ve spolupráci s OECD, Evropskou komisí a mnoha subjekty na národní úrovni. Prošel veřejnou konzultací, on-line seminářem se širokou účastí, ale nikde, ani během dalších diskusí, téma zálohování PET lahví nebo plechovek nijak zřetelně nezaznívalo, a to ani od signatářů otevřeného dopisu,“ sdělila Pospíšilová. „Někteří z nich paradoxně zasedají přímo v naší pracovní skupině ke Strategickému rámci cirkulární ekonomiky České republiky 2040,“ doplnila.

    „MŽP jednoznačně ve svých strategických dokumentech preferuje a bude preferovat cestu předcházení vzniku odpadů a odstraňování zbytečných bariér recyklace nápojových obalů samotnými výrobci,“ napsala pak také Pospíšilová. „Konkrétně máme na mysli například potahování PET lahví nerecyklovatelnými fóliemi, zbytečné barevné modifikace, které jsou pravou příčinou potíží s recyklací, ne způsob sběru daného obalu,“ uzavřela.

    Podle MŽP je jednoznačně třeba zajistit systémové řešení, které povede ke splnění všech cílů oběhového hospodářství, ke kterým se ČR zavázala:

    MŽP už dříve uvedlo, že současný systém sběru je funkční, plošné a povinné zálohování PET lahví a plechovek odmítá. Resort se mimo jiné obává, že by při vyřazení PET lahví z tříděných kontejnerů klesla vůle lidí třídit ostatní komunální odpady. Tedy odpady, k jejichž vysoké míře recyklace se Česká republika zavázala.

    Potřeba pokračování a dalšího rozvoje stávajícího systému třídění komunálních odpadů v obcích a městech se ukazuje jako zcela zásadní pro možné naplnění závazných cílů balíčku oběhového hospodářství Evropské unie z roku 2018. Subjekt, který je za splnění části cílů týkajících se obalového průmyslu v České republice odpovědný, tedy autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, vytvořil v roce 2020 strategii k možnému naplnění cílů, ke kterým se Česká republika zavázala. Strategie nese jméno Strategie 21. Tato strategie byla připomínkována a následně odsouhlasena i dalšími klíčovými subjekty k sektoru odpadového hospodářství, který je nezbytný pro možné splnění definovaných cílů, neboť je z velké části bude fyzicky naplňovat, nebo k jejich naplňování bude zásadní měrou přispívat. Konkrétně byla Strategie 21 odsouhlasena jak Českou asociací odpadového hospodářství (ČAOH), tak Spolkem veřejně prospěšných služeb (SVPS), Sdružením komunálních služeb (SKS), ale i Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Tuto strategii rovněž připomínkoval a odsouhlasil Svaz města a obcí České republiky (SMO ČR), neboť obce a města jsou jakožto producenti komunálních odpadů klíčovým prvkem možného naplnění závazných cílů evropských směrnic k oběhovému hospodářství. Strategie 21 předpokládá potřebu dalšího rozvoje a intenzifikace stávajícího systému třídění a recyklace komunálních odpadů.

    POZITIVA, NEGATIVA A DOPLŇUJÍCÍ KOMENTÁŘE Z PRAXE K ZAVEDENÍ ZÁLOHOVÁNÍ PET LAHVÍ V ČR

    (argumenty jsou velmi podobné i pro kovové obaly)

    POZITIVA:

    • Zálohování PET lahví je spojeno s vysokou procentuální úrovní jejich sběru.
    • Zálohování je podle jeho zastánců cesta i k vyšší míře recyklace PET lahví. Recyklační průmysl v porovnání s ostatními plasty jeví o PET lahve největší zájem.
    • Ekologové rovněž uvádějí argument, že část spotřebitelů by mohla záloha a komplikace s ní spojené odradit od nákupu nápojů v PET lahvích úplně.
    • Některé povinné osoby v rámci současné tzv. autorizované obalové společnosti opakovaně kritizují dosavadní monopolní systém plnění povinností sběru a využití obalů a chtějí jeho změnu. Zavedení zálohového systému může pro některé z nich být chtěnou volbou.

    NEGATIVA:

    • Zavedení zálohového systému povede pouze k možnému splnění cílů vytyčených jednou evropskou směrnicí SUP (single use plastic). Zatímco vylepšení dosavadních systémů třídění odpadu v obcích, doplněné o různé míry dotřídění směsného komunálního odpadu, povede ke splnění širších cílů vytyčených evropskými směrnicemi CEP (circular economy package) i SUP (single use plastic). V případě zavedení zálohování by tedy reálně hrozilo, že cílů požadovaných CEP nebude v ČR dosaženo. To je zcela reálné riziko, které si však Česká republika nemůže dovolit.
    • Z hlediska cílů směrnic CEP i SUP dosahuje nejlepších výsledků varianta zahrnující kombinaci současného systému tříděného sběru spolu s odtříděním vhodných frakcí využitelných odpadů ze směsných odpadů, které je aplikováno na 100 % směsného komunálního odpadu. Vyplývá to z kalkulací[14] uvedených ve Studii dopadů zavedení zálohového systému na nápojové obaly z PET, kterou si u CETA zadalo MŽP.
    • Zálohování PET lahví by znamenalo pro spotřebitele zkomplikování současného způsobu třídění odpadů. Znamenalo by to skladování PET lahví doma. Přitom síť kontejnerů je v současné době velmi hustá a snadno dostupná a spotřebitel je na stávající systém třídění navyklý. Navíc v řadě obcí a měst se velmi rychle rozvíjí systém ,,door to door“, kdy občané mají své sběrné nádoby přímo v rodinných domech, což systém třídění činí prakticky nejefektivnějším vůbec. Naopak aby automaty mohly lahve identifikovat, bude velmi pravděpodobně nutné, aby byla lahev vložena ,,nedeformovaná“, což představuje problém pro spotřebitele při skladování lahví a manipulaci s nimi.
    • Případné zavedení zálohování PET lahví by se muselo vypořádat s řadou problematických situací v praxi u povinných osob podle zákona o obalech. Zákon o obalech např. v § 9 stanoví, že ,,Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech prodejem spotřebiteli v provozovně, je povinna zajistit, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu“. Jakým způsobem by se řešilo zálohování např. u malých obchodů, stánků, hotelů, restaurací a občerstvení? Pokud by pro tyto provozy byla z praktických důvodů (prostor na uskladnění atd.) výjimka z výkupu zálohovaných PET lahví. Povede to ke snížení efektivnosti zálohových systémů. Rovněž by to představovalo zásah do ochrany spotřebitele, který má právo dostat zpět svoji zálohu v místě prodeje.
    • Obchodníci budou muset investovat značné částky do automatů, zaměstnanců i prostor pro skladování lahví. Další náklady navíc bude samozřejmě představovat i např. samostatná doprava PET lahví na třídící linky či do zpracovatelských zařízení. Zvláště v případě malých obchodníků by zálohování způsobilo značné potíže, jak již dříve komentoval Svaz obchodu a cestovního ruchu, či Asociace českého tradičního obchodu.
    • Další zatížení malých obchodů v obcích. Obchody budou postaveny před problém, do jaké míry nabízet výrobky v zálohovaných obalech a nést pak komplikace a náklady se zálohami spojené. To by mohlo vést k užší nabídce výrobků a odlivu zákazníků, což zhorší již tak obtížnou situaci v malých obcích. Naopak to znamená zvýhodnění pro velké obchody ve větších městech, které tímto mohou přijít o svoji konkurenci v podobě malých obecních obchodů.
    • Hrozí riziko, že pokud budou PET lahve spotřebitelé kvůli finanční motivaci nosit zpátky do obchodu, sníží se motivace třídit ostatní plastové odpady. Tím by došlo koslabení současného osvědčeného systému třídění všech druhů plastů (a nejen plastů), který má v ČR velmi dobré výsledky a také k omezení možnosti splnit evropské recyklační cíle pro komunální odpady. Touto negativní zkušeností v minulosti prošlo např. Německo, kde po zavedení systému zálohování PET lahví poklesla míra recyklace plastových obalových odpadů[15] (o 11%). To si nyní ČR nemůže v žádném případě dovolit. A nemohou si to dovolit ani obce a města, která mají nově cíle třídění dokonce právně závazně stanovené v nové odpadové legislativě a mají je stanovené na skutečně vysoké míry až 70 %.
    • Zálohový systém se má týkat pouze jednocestných (nikoliv opakovaně použitelných) PET lahví. Jinými slovy to znamená, že vykoupené lahve se v žádném případě znovu nenaplní a nepoužijí, tak jak je tomu např. u pivních lahví. Je třeba podtrhnout, že PET lahve, které se v zálohovém systému vyberou, skončí technicky ve stejných procesech nutné úpravy jako PET lahve ze žlutých kontejnerů z obcí a měst. Faktická ekologická přidaná hodnota zálohového systému PET v podmínkách ČR tak není zřejmá.
    • Pokud by PET lahve místo ve žlutých kontejnerech obecních systémů končily na základě zálohy u obchodníků, poškodilo by to v konečném důsledku finančně obce (nebudou dostávat finanční odměny za vytříděné obalové PET odpady). Obcím se pak třídění plastů nebude finančně vyplácet. Zavedení systému zálohování by převedlo PET lahve ze žlutých kontejnerů v obcích do jiného materiálového toku, který je i jinak financován. Doplatil by na to dosavadní systém tříděného sběru v ČR a jeho účastníci, včetně občanů. Není tedy jasné, jaký celospolečenský finanční přínos by takové řešení mělo mít. Obce přitom vzhledem k nové odpadové legislativě (tzv. třídící cíle) investovaly značné částky na vylepšení svých obecních systémů odpadového hospodářství, např. pořízení barevných nádob k rodinným domům, či pytlové způsoby sběru vytříděných složek komunálního odpadu. A to často i za dotace z Operačního systému ŽP (např. Turnov získal bezmála 6 milionovou dotaci[16]). Z vyjádření Svazu měst a obcí ČR: „Jelikož záměr na zálohování PET lahví tak, jak byl představen KMV, je v podstatě jen přesměrování toku odpadů od občanů mimo komunální systémy nakládání s odpady, tj. mimo vytvořenou a zavedenou strukturu třídění odpadů, vnímáme jej jako zásadně ohrožující odpadového hospodářství měst a obcí ČR“.[17]
    • Zavádět povinné zálohy na jeden z nejlépe vytříditelných a nejlépe recyklovatelných materiálů, se kterým objektivně nejsou žádné problémy jak z hlediska sběru, tak z hlediska recyklace, nedává z celospolečenského, ani z finančního hlediska smysl. I MŽP uvádí argument, že ,,PET lahve pro svou atraktivitu po dotřídění do značné míry financují recyklaci dalších plastů, které jsou méně zajímavé jak po stránce ekonomické, tak i technologické. Dá se tedy očekávat, že by zavedení záloh na PET lahve prodražilo nakládání a recyklaci os­tat­ních plastů. To by mělo negativní ekonomický dopad na dotřiďovací linky i na obce“[18]. Ve svém důsledku by to logicky mělo i negativní dopad na cíle evropského balíčku oběhového hospodářství (CEP).
    • Negativní zásah do ekonomiky fungujících zařízení pro nakládání s odpady, zejména dotřiďovacích linek a zpracovatelských zařízení. Zavedení zálohového systému se dotkne nejen obcí, ale i svozových společností, jak komunálních, tak privátních. Došlo by k přetrhání současných vazeb odbytu těchto materiálů, který dnes již končí v recyklačním průmyslu.
    • Z důvodu nutnosti plnit i cíle ze směrnice CEP (viz výše) je provoz dotřiďovacích linek důležitý. V přípravě jsou projekty na významné rozšíření a modernizaci jejich kapacit. Zavedení povinného zálohování by změnilo množstevní potřeby a ekonomiku těchto zařízení nezbytných ke splnění závazných evropských cílů ke komunálním odpadům. Ohrozilo by to fungování jak dosavadních třídících linek, tak vznik nových třídících linek. I zkušenost z již citované Belgie jasně ukazuje, že třídící linky jsou pro splnění vysokých evropských cílů oběhového hospodářství jedním z klíčových prvků.
    • Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM nesmí nakládat s obaly. Nesmí je vlastnit, nesmí je zpracovávat. Je to uvedeno přímo v zákoně o obalech. Je to tam proto, aby tříděné odpadové komodity byly v tržním prostředí a mohly být předmětem tržní konkurence, jak technologické, tak obchodní. Povinnými zálohami na specificky nejlépe recyklovatelné komodity typu PET, by se zcela nelogicky šlo přesně opačným směrem. Směrem jednoznačně negativním z pohledu trhu a volné soutěže. To by samozřejmě mohlo vyhovovat obchodním zájmům několika největších nápojářských společností, které povinné zálohování aktuálně prosazují. Celospolečensky se však evidentně jedná o negativní a netržní posun.
    • Při zavedení zálohového systému se komodita PET vyjme z tržního prostředí a bude ve vlastnictví nápojového průmyslu.
    • Stávající recyklační průmysl, pro který byla tato dosud tržně obchodová surovina nutná k procesům recyklace o tuto surovinu přijde – přijde tak o dosavadní možnost recyklace; proč by měla být jedna recyklace lepší, než druhá; vždyť je to přeci stále recyklace.
    • Pokud by se měla varianta povinného zavedení zálohového systému dále zvažovat, je třeba vyhotovit podrobné analýzy dopadů na segmenty průmyslu, které doposud PET hojně využívaly k recyklaci – autoprůmysl, textilní průmysl, apod.
    • Stávající systém má jednoznačně potenciál k zajištění toho, že množství PET potřebné pro splnění cílů využití rPET pro výrobu nových PET lahví se ve stanovených letech naplní. V případě potřeby je toto možno definovat.
    • Zavedení zálohového systému logicky vede k navýšení potřeby dopravy. Namísto společného svozu všech vytříděných plastů, tak jako doposud, se nově budou navíc svážet i odděleně sbírané PET lahve ze zálohového systému. Při navýšených dopravních potřebách pak přímo úměrně roste i zatížení vyšší produkcí CO2. Tím se zcela protismyslně ztratí dosavadní synergie jednotného systému třídění a zpracování plastů.
    • Pokud se navrhuje zavedení záloh na nápojový PET a tvrdí se, že je to kvůli životnímu prostředí a potřebné cirkularitě obalového materiálu PET, chtějí podporovatelé povinných záloh zavést i povinné zálohy např. na mléčné PET lahve (PET lahve od mléka a mléčných produktů)? Vlivy tohoto PET na životní prostředí, či na recyklaci jsou přeci zcela stejné jak u limonád, tak u mléčných produktů. Pokud je však známo, tak zástupci mléčného průmyslu nejsou mezi čtveřicí firem, které zavedení povinných záloh prosazují.
    • S ohledem na shora uvedené argumenty není zřejmé, proč by měl stát na jedné straně zavádět při dosavadních velmi dobrých výsledcích stávajícího systému třídění a recyklace povinné zálohy na jeden z nejlépe vytříditelných a nejlépe recyklovatelných materiálů (PET) a proč by se jak stát, tak obalový průmysl, nezaměřili spíše na široké spektrum hůře vytříditelných a hůře recyklovatelných plastů, či materiálů obecně – ve snahách o zajištění lepší a vyšší recyklovatelnosti.
    • Při efektivním fungování dosavadního sběru PET lahví v ČR, který dle EKO-KOM dosahuje aktuální hodnoty cca 82%, a s ohledem na ekonomickou hodnotu samotného PET a s tím spojený prakticky nejvyšší zájem o jeho recyklaci v porovnání s ostatními plasty, nedává zálohování specificky PET lahví z hlediska potřeby zefektivnění recyklace plastů jako celku, v ČR žádnou logiku.
    • Zálohování by splnilo cíle SUP jen tehdy, když by dosáhlo na 90% sběru a současně zahrnulo veškeré nápojové obaly podle SUP, což jsou nejen PET obaly, ale i všechny ostatní druhy polymerů, zejména HDPE, ale i PP a PS, a nejsou to jen obaly na vodu, limonády a pivo, ale i ovocné i zeleninové šťávy a také mléčné nápoje, mléko, kefíry, jogurtové nápoje a další. Pokud by zálohový systém nezahrnul všechny nápoje podle SUP, pak by ty nezálohované obaly musely být i tak vysbírány tříděným sběrem na 90%.

    Závěr: Iniciativa ,,Zálohujme“ řeší výhradně problém samotných výrobců sdružených v této iniciativě, nicméně jejich návrh v žádném případě neřeší problém státu dosáhnout 90% sběru podle směrnice SUP, naopak řešení tohoto problému může povinné zálohování PET lahví logicky významně zkomplikovat.

    • Nevyřešená otázka ,,správce zálohového systému“ (zda půjde o AOS apod.) + otázka nákladů spojených s obsluhou systému.

    DOPLŇUJÍCÍ KOMENTÁŘE Z PRAXE SVOZOVÝCH ZPRACOVATELSKÝCH A RECYKLAČNÍCH FIREM

    • Společnost INCIEN se v původním záměru cíleně zabývá pouze PET lahvemi pro potravinářské účely (minerální, stolní vody, nápoje…). Projekt neřeší ostatní duté obaly PET vůbec (prací, mycí prostředky, hygiena apod.).
    • V dané oblasti již recyklace dlouhodobě probíhá, je dostatečná kapacita recyklačních linek provozovaných přímo na území ČR včetně přímé vazby na zpracovatele recyklátu lokalizované taktéž přímo v ČR (PES vlákna, PET páska apod.). Tento druh plastového odpadu naopak již nyní vykazuje všechny atributy oběhového hospodářství v plném souladu s normami EU.
    • Svozové firmy neodmítají tento druh materiálu (PET lahve) pro recyklaci. Naopak o tuto komoditu dlouhodobě jeví zájem, včetně trvalých a pravidelných dodávek.
    • Svozové firmy již nyní spolupracují i s obcemi a městy, které se rozhodly separovat plasty přímo na svých sběrných/separačních dvorech. PET je svážen do zpracovatelských zařízení za účelem recyklace. PET je rovněž dle potřeby tříděn dle barev.
    • Na skládkách ani ve spalovnách samozřejmě nekončí významnější množství PET, jak se někdy neodborně a účelově uvádí. Důvod je prostý a velmi dobře pochopitelný. PET je jedna z nejhodnotnějších druhotných surovin. Asi nikdo nebude na skládku nebo do spalovny směřovat druhotnou surovinu, jejíž tržní hodnota se standardně pohybuje mezi 10 000 – 20 000 Kč za tunu materiálu. Proč by někdo něco takového dělal? Navíc jak na skládce, tak i ve spalovně by za odstranění tohoto materiálu musel ještě zaplatit. Navíc od 1.1.2021 na skládku nemůže zcela žádný využitelný plastový (ani kovový) odpad z tříděného sběru, takto je to stanoveno přímo ze zákona. Argument o PET na skládkách je tak spíše účelový a z odborného hlediska je zcela lichý.
    • Při zavedení zálohového systému se s vysbíraným materiálem stane to samé jako nyní, tedy bude nadrcen, mechanicky, případně tepelně upraven a připraven jako vstup pro další využití. Z hlediska recyklace tedy není při zavedení záloh žádná přidaná hodnota v rámci nakládání s daným materiálem. Bude se dít prakticky to samé co nyní, jen to bude zajišťovat někdo jiný a bude to mimo obecní systémy, které z toho doposud mají objektivní užitek.
    • Podstatným faktem hovořícím v neprospěch zavedení záloh specificky na PET lahve je skutečnost, že PET lahve tvoří reálně tu nejméně problematickou část v komoditě plasty, která jako celek spadá do potřeby plnění evropských recyklačních cílů vztažených ke komunálním odpadům (barevné fólie, směs ostatních plastů = tvrdoplast, PET chemie, apod.). Opatření ,,zavedení záloh na PET lahve“ tak v širším kontextu potřeby splnění evropských recyklačních cílů v ČR postrádá systémovou logiku.
    • Pokud něco dlouhodobě komplikuje a znesnadňuje recyklační procesy PET lahví, pak je to dlouholetý přístup samotných výrobců nápojů k tomu, že produkují obrovská množství různě barevných PET lahví, včetně spousty různých odstínů. Důvodem a jejich motivací je samozřejmě marketing a zaujetí zákazníka, aby si koupil zrovna tu moderní růžovou, nebo svítící zelenou PETku. S efektivní recyklací však nemá takovýto přístup výrobců nic moc společného. Pro recyklaci je široká barevná pestrost jednoznačně komplikujícím faktorem, kterým samotní nápojáři přispívají ke zhoršení materiálové využitelnosti jejich obalových produktů. Podobné je to i u používání nevhodných materiálů pro etikety. Dlouhodobě je známý např. nevhodný příklad etikety z PVC. Takový obal pak není, s ohledem na obsah chloru, vhodný ani pro energetické využití a je vhodný bohužel maximálně na skládku. Toto jsou zcela zbytečné aktivity výrobců, které je třeba z výrobního procesu co nejdříve eliminovat.

    ZÁVĚR

    Negativa možného zavedení zálohového systému na jednocestné PET lahve (podobně též na plechovky) převažují nad možnými pozitivy. V ČR dnes velmi dobře funguje zavedený systém třídění v obcích, jehož účinnost je 82 %. ČR je v množství vytříděných obalových odpadů na špici členských států EU. Cíl v evropské směrnici, tedy 77% odděleně sebraných PET lahví k roku 2025, je v současné době již plněn.

    Navazujícího evropského cíle 90% sběru k roku 2029 může být dosaženo ve stávajícím systému třídění, a to jeho dalším rozvojem, větší motivací lidí ke třídění, např. tím, že dojde ke zkrácení donáškové vzdálenosti ke kontejnerům, tedy dalším zahuštěním sběrné sítě, případně širším zavedením tzv. door to door systémů a na něj navazujícího technologického třídění. Ke zvýšení separace navíc již nový zákonný podklad máme, včetně závazných cílových hodnot, termínů a odpovědných skupin povinných subjektů. Jak k tomu uvádí EKO-KOM, a.s.: ,,Cíle evropských směrnic o odpadech, včetně návratnosti 90 % PET nápojových obalů, je podle našich analýz možné splnit kombinací sběru a dotřídění odpadů.“[19] Jak v návaznosti na zveřejnění výše zmiňované studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) uvedlo MŽP: ,,ČR musí nepochybně také ještě více zahustit síť pro tříděný sběr odpadu. Na MŽP je pak zavést principy rozšířené odpovědnosti výrobce dle nové evropské směrnice k omezení jednorázových plastů, případně prověřit možnost dotřiďování komunálního odpadu, což se jeví jako významně levnější varianta než zavádění systému zálohování PET lahví.“ [20]

    Výše citované zkušenosti z Belgie jednoznačně ukazují, že tato cesta dokáže naplnit jak evropské cíle sběru PET lahví, tak evropské cíle využití rPET v nových PET lahvích.

    Naopak možné zavedení zálohového systému by mohlo v konečném důsledku negativně ovlivnit dosavadní dobře fungující systém třídění odpadů v obcích.

    De-facto by opatření v podmínkách ČR reálně mohlo působit proti potřebnému navyšování separace a recyklace plastů jako celku a tedy proti naplňování cílů a myšlenek evropského balíčku k oběhovému hospodářství. Zavedení zálohového systému by rovněž zbytečně komplikovalo situaci obchodníkům a občanům jako takovým. Spotřebiteli by se z pozice státu bralo jeho dlouhodobé osobní právo na volbu, v jakém obalu si ten který produkt koupí. Dosavadním recyklačním firmám, například ze sektoru autoprůmyslu, nebo z textilního sektoru, by se uměle brala možnost dosavadního tržního nákupu jimi dlouhodobě úspěšně recyklované druhotné suroviny, kterou potřebují pro své produkty. Ekonomicky negativně by opatření rovněž zasáhlo obce a také zařízení k nakládání s odpady (dotřiďovací linky, zpracovatelská zařízení).

    Nápojový průmysl potřebuje dle evropských směrnic v roce 2025 25 % PET uvedeného na trh, aby splnil cíle pro výrobu nových PET lahví a v roce 2030 30 % PET. Toto množství je zcela bez problémů generovatelné stávajícím systémem třídění komunálních odpadů v obcích a městech, a to ve stávajícím tržním prostředí. Neexistuje objektivní důvod ani celospolečenská potřeba, která by znamenala nutnost omezení dosavadních práv občanů na svobodný nákup zboží a práv ostatních segmentů recyklačního průmyslu na možné nakládání s komoditou PET, či s odpadními kovovými obaly.

    Po zvážení pro a proti je třeba konstatovat, že pro zavedení zálohového systému nejsou v současné době v ČR převažující objektivní důvody. Je zde rovněž široká řada významných celorepublikových svazových organizací (SMO ČR, AČTO, SVPS, SKS, ČAOH, ČAObH, a další) které opakovaně předkládají velmi zásadní odborné i celospolečenské argumenty v neprospěch zavádění povinných záloh.

    Použité zdroje informací:

    Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

    Nejčtenější kategorie
    Chytré město
    237
    Energetika
    301
    IT
    180
    Dotace a Finance
    837
    Odpady
    162

    Nezmeškejte žádné informace!

    Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze