Ve středu 10. března bude vlát před magistrátem v Hradci Králové tibetská vlajka. Ke kampani Vlajka pro Tibet se radnice v krajském městě připojuje už po sedmnácté. Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě.
„Pro Hradec je to jakési tradiční připojení se k této kampani, která je zároveň připomenutím památky obětem povstání, které v roce 1959 potlačili čínští vojáci. Současně to obecně vnímáme jako podporu všem utlačovaným národům a národnostním menšinám na celém světě,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek (ODS).
Konkrétně v Královéhradeckém kraji se připojí do akce zhruba 80 radnic. Z krajských měst je letos zapojen jen Trutnov, Náchod a právě Hradec Králové. „Je nesmírně důležité si tuto událost připomínat. Národní identita je cennost, za kterou se musí bojovat. Za sebe bych rád zdůraznil, že lidská práva, lidský život, jsou vždy cennější než obchod,“ řekl starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS).
I letos bude vlát tibetská vlajka na Pivovarském náměstí v Hradci Králové před budovou hejtmanství. Kraj se ke světové akci Vlajka pro Tibet připojil poprvé v roce 2013 a pak v letech 2017 až 2019.
V Hradci Králové se k akci připojí i Univerzita Hradec Králové. „Naše univerzita tibetskou vlajku vyvěšuje pravidelně od roku 2006. A připojí se i letos,“ potvrdil Hradecké Drbně mluvčí UHK Jakub Novák.
Akce na podporu Tibetu začala vznikat v západní Evropě, odkud se postupně rozšířila prakticky do celého světa. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. V tomto roce bylo možné vidět vlajky před úřady v celé zemi. V loňském roce se k akci připojilo 844 obcí, měst, městských částí nebo krajů.
Stovky vlajek vlají každoročně například v Německu, Francii, Belgii a dalších zemích. Vlajky vyvěšuje celá řada škol. Do akce se každoročně zapojuje i řada civilistů. Vlajky vyvěšují na balkony, popřípadě do oken.
S potlačováním základních práv se Tibet potýká už desítky let. Je zde potlačována například svoboda slova, náboženské i politické názory. Tibeťané například nemohou používat své státní symboly, dochází k diskriminaci tibetského jazyka. Místním je upíráno i právo na vzdělání.
Lidé v Tibetu jsou velice často zatýkáni a souzeni bez účasti obhájce a řádného soudního procesu. V souvislosti s tímto problémem se velice často mluví o mučení politických vězňů a diskriminaci rodin zatčených lidí.
Kvůli cílené migraci čínských obyvatel se tak místní prakticky stali menšinou ve své vlastní zemi. Například od roku 2006 tamní vláda nechala vystěhovat a přemístit přes dva miliony Tibeťanů, aby mohla postavit nové bydlení pro čínské přistěhovalce.
Další informace na hradecka.drbna.cz
