Do Poslanecké sněmovny byl ke sněmovnímu tisku č. 77 předložen poslanecký pozměňovací návrh, který zavádí pětileté funkční období tajemníků obecních a krajských úřadů. Nejde přitom o technickou úpravu nebo dílčí změnu. Jde o zásah, který může výrazně proměnit fungování obcí i samotnou rovnováhu mezi politickým vedením a úředním aparátem. Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR proto na svém 50. jednání dne 27. dubna 2026 tento návrh jednoznačně odmítlo a upozorňuje na jeho rizika.

Návrh bez diskuse a bez samospráv

Problém přitom nespočívá pouze v obsahu návrhu, ale i ve způsobu, jakým byl předložen. Jde o tzv. přílepek ke sněmovnímu tisku č. 77, tedy změnu vloženou do legislativního procesu bez standardního připomínkového řízení, bez širší odborné diskuse a bez zapojení samospráv jako poslanecký návrh.

V praxi to znamená, že se většina tajemníků s návrhem seznámila až na svém zasedání 27. dubna, tedy v době, kdy byl zveřejněn jen krátce, a to pouhý den. Reálný prostor pro reakci tak prakticky neexistoval.

Předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR Jan Holický tento postup popsal bez obalu: „Nelíbí se nám způsob předložení tohoto návrhu. To považuji za nefér, aniž bychom se bavili o tom, zda je přílepek protiústavní. Není normální, aby byl návrh načten ve čtvrtek večer a v pátek večer schválen ve druhém čtení.“

Zásah do principu fungování úřadu

Podle sdružení však nejde jen o procedurální problém. Navrhovaná úprava zasahuje samotný model veřejné správy. Současný systém stojí na kombinaci politického vedení obce a odborného, stabilního aparátu úřadu. Tajemník v něm plní roli garanta zákonnosti, kontinuity a jednotné aplikace práva. Právě jeho relativní nezávislost umožňuje, aby se výkon státní správy v jednotlivých obcích neodchyloval podle aktuální politické situace.

Politizace role tajemníka

Zavedení pětiletého mandátu tuto rovnováhu narušuje. Vytváří přímou vazbu mezi postavením tajemníka a politickým cyklem a posouvá jeho roli směrem k větší závislosti na aktuálním vedení obce. Jak upozorňuje Jan Holický, v takovém případě hrozí, že se rozhodování nebude opírat primárně o jednotná pravidla státní správy, ale stále více o aktuální politickou reprezentaci.

Konkrétní dopady na fungování obcí

Dopady takové změny by se přitom neomezily na teoretickou rovinu. V praxi by znamenaly oslabení kontinuity řízení úřadů, protože dlouhodobé projekty by narážely na častější personální obměny a ztrátu  zkušeností. Oslabení kontrolní role tajemníka by zároveň zvyšovalo riziko chyb v rozhodování a tím i odpovědnost vedení obce. Úřady by se mohly stát méně stabilními a více vystavenými tlaku na loajalitu místo odbornosti, což by se výrazně projevilo zejména v krizových situacích, kdy je stabilní vedení úřadu klíčové. Navržený model navíc podle sdružení otevírá prostor pro praxi, která může fakticky vést k ukončování pracovních poměrů bez standardních důvodů, což představuje další destabilizační prvek.

Proč se to týká každého starosty a zastupitele

Ačkoli se může zdát, že jde o změnu „uvnitř úřadu“, její dopady se přímo dotýkají starostů a zastupitelů. Stabilní a odborně vedený úřad je totiž základním předpokladem pro efektivní řízení obce. Tajemník v tomto smyslu není překážkou, ale partnerem, který pomáhá držet kontinuitu, zajišťovat zákonnost rozhodování a chránit obec před chybami.

Výzva k odmítnutí a otevřené diskusi

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR proto vyzývá k odmítnutí tohoto pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku č. 77. Pokud má dojít ke změně tak zásadního systému, musí se tak stát transparentně, v rámci standardního legislativního procesu a na základě odborné diskuse se zapojením samospráv.  Rozhodnutí, která v této věci padnou, totiž neovlivní jen podobu legislativy, ale především stabilitu a fungování úřadů v každé obci.

Hana Kejhová, šéfredaktorka časopisu PRO města a obce