Obce se pouštějí do projektů družstevního bydlení
Společná výstavba s podporou radnic řeší nedostatek bytů
Obce, stát i politické strany hledají cestu z bytové krize. Jednou z možností je návrat k družstevní bytové výstavbě, která má na našem území více než staletou tradici a v krizových časech se zatím vždy osvědčila. Dnes jsou však podmínky jiné než mezi světovými válkami či v 60. letech minulého století. Některé obce a města nicméně plánují nebo již zahájily první projekty družstevní výstavby, které mají nabídnout dostupnější byty hlavně lidem ze středních příjmových vrstev. Jaké jsou výhody družstevní výstavby v 21. století?
VÝHODY PRO OBČANY I RADNICE
„Člen družstva se stane členem družstva a nájemcem bytu na základě toho, že uhradí členský vklad ve výši zhruba 25 % ceny bytu a poté hrazením nájemného pomáhá družstvu splácet úvěr. Tento úvěr si na výstavbu vezme družstvo, takže je družstevní bydlení přístupné i lidem, kteří nemohou získat od banky hypotéku,“ říká radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, která se podpoře družstevní výstavby dlouhodobě věnuje a je iniciátorkou projektu Dostupné družstevní bydlení, jehož principy již kromě Prahy schválilo například i zastupitelstvo Jeseníku.
Obec, která družstevní výstavbu podpoří, pak podle Marvanové rozšíří svůj bytový fond o cenově dostupnější bydlení. „Dále město získá v družstevním domě městské byty, v nichž může ubytovat například lidi profesí, které potřebuje, například hasiče, učitelé, zdravotníky či strážníky. V našem projektu se zapojí město tak, že poskytne družstvu právo stavby na městském pozemku, přičemž družstvo si bude moci koupit pozemek až po splacení úvěru na výstavbu, nejpozději do 99 let, jak umožňuje občanský zákoník. Zároveň má město možnost po celou dobu výstavby, a i nadále kontrolovat dodržování podmínek projektu a zajištění cenově dostupnějšího bydlení pro obyvatele města,“ doplňuje radní.

Plánované viladomy v Dobrušce
Právě spojení s institutem práva stavby, které do české legislativy opět zavedl nový občanský zákoník (NOZ) od roku 2014, je inovativním prvkem projektu Dostupné družstevní bydlení (DDB). Podle NOZ se totiž stavba postavená na pozemku vždy stává součástí tohoto pozemku. U staveb postavených od ledna 2014 proto není možné, aby vlastník stavby a vlastník pozemku byly dvě odlišné osoby. Jak uvádí advokátní kanceláří Kučera & Associates, která k projektu zpracovala ekonomickou a právní analýzu, právo stavby umožňuje tuto zásadu prolomit – jeho udělením vlastník dává třetí osobě právo mít na pozemku postavenou vlastní stavbu. Bytové družstvo tedy může na pozemku města postavit dům a za pozemek zaplatit později.
Právo stavby se zřizuje na dobu určitou, nejdéle na 99 let. Poté by se stavba stala součástí pozemku. Strany si proto obvykle dohodnou způsob vypořádání, například že majitel pozemku převede za úhradu pozemek vlastníkovi. Jestliže si strany nedohodnou vzájemné vypořádání, majitelem stavby se po uplynutí zákonné lhůty stane vlastník pozemku. Ten stavebníkovi poskytne náhradu ve výši poloviny hodnoty stavby. Poskytnutí práva stavby může být za úplatu, ale i bezúplatné.
Odklad nákupu pozemku je jedním z faktorů, které snižují počáteční investici zájemce o byt a zvyšují tak dostupnost bydlení. Bytové družstvo také nevyvíjí svou činnost za účelem zisku, ale staví pro sebe, takže odpadá marže developera. Splátky za byt i za pozemek lze rozložit do delšího časového období, a to i vícegeneračně. Obec také jako spoluzakladatel bytového družstva může s bankou vyjednat výhodnější úvěrové podmínky, než jaké by získali jednotliví stavebníci.