Odpadový Oskar je soutěž hledající obce a města s nejlepšími výsledky a inovativními nápady v rámci nakládání s odpady. Tento nepopulární úkol totiž v České republice dopadl právě na ty nejmenší samosprávní celky, což je v rámci Evropské unie neobvyklé.⁽¹⁾ Nad českými obcemi teď navíc visí blížící se termín přísné evropské legislativy. Od roku 2025 mají povinnost vytřídit 60 % komunálních odpadů. V tuto chvíli by podmínku nesplnilo zhruba 80 % obcí. 

Skládky v České republice stále bobtnají i právě kvůli tomu, že v současnosti produkujeme výrazně více zbytkových komunálních odpadů oproti průměru Evropské unie (asi o 70 kg/ob/rok). Přestože vykazujeme vysokou úroveň třídění obalů,⁽²⁾ máme nižší úroveň recyklace.

“Odpadový Oskar je soutěž důležitá především pro obce. Snažíme se najít ty, které přicházejí s novými způsoby, jak se s odpadem vypořádat – jak inspirovat své obyvatele, aby více třídili, správně třídili, lépe zužitkovávali to, co by běžně už dávno vyhodili nebo nejlépe, aby přemýšleli nad tím, jak odpad preventivně vůbec neprodukovat,”⁽³⁾ prozradil Milan Havel, odborník Arniky na odpadové hospodářství. “Obcím se snažíme pomoci tím, že vymýšlíme různé příručky, jak postupovat, namátkově s nimi děláme rozbory popelnic, abychom si udělali obrázek o chování jejich obyvatel a touto soutěží je navíc úspěšně propojujeme,” doplnil.

Odpadový Oskar má dvě kategorie. V té první sdružení Arnika ocení obce s nejnižší produkcí směsného odpadu v roce 2021, ve druhé pak dobré výsledky i zajímavé nápady. V loňském roce si ocenění “dobré praxe” odnesl městys Okříšky. Obec má podprůměrnou produkci směsného odpadu i vysokou míru třídění, a to vše při průměrných nákladech na odpadové hospodářství.⁽⁴⁾

“Nejvíce se nyní zaměřujeme na bioodpady, v loňském roce jsme pro občany pořídili 170 zahradních kompostérů, abychom snížili množství bioodpadu v popelnicích. Trvale se snažíme šířit třídící osvětu prostřednictvím webu, facebooku a zpravodaje,” prozradil starosta Zdeněk Ryšavý, co stojí za výbornými výsledky městyse Okříšky. “Za důležité považujeme také aktivní členství ve Svazku obcí pro komunální služby a ve Sdružení obcí Vysočiny, kde řešíme Integrovaný systém nakládání s odpady Kraje Vysočina. Spolupráce měst a obcí je podle mne nezbytná,“ upřesnil.

Sdružení Arnika nyní začne se sběrem dat, její odborníci budou obce také navštěvovat, aby se o nových nápadech dozvěděli podrobnosti. Výsledky, spolu se slavnostním vyhlášením vítězů, chystá na září.

Své tipy může posílat každý na email: milan.havel@arnika.org

1. Například V Německu odpady řeší v rámci okresů, samostatně je systém nastaven jen v některých velkých městech.  Platí zde za odpady zálohy (podobně jako za vodu), na konci roku jim přijde vyúčtování. V Rakousku mají obce povinnost vytvořit svazky obcí, které odpady řeší. V Polsku to je rozděleno také po správních jednotkách.
2. Podle posledních dat z Eurostatu je ČR v recyklaci obalů v rámci EU zhruba na 5. místě, v recyklaci komunálních odpadů ale až na 19. místě.
3. Náklady na odpadové hospodářství obcí byly v roce 2020 v průměru 1064 Kč/ob. Rozdíly jsou mezi obcemi – pohybují se cca v rozpětí 500 až 2000 Kč/ob.
4. Velkou výzvou jsou kuchyňské odpady. V tuto chvíli běží pilotní projekty v Šumperku či Teplicích. Kuchyňských odpadů je v komunálních odpadu 50-80 kg/ob/rok. Asi 33 kg představují vyhozené potraviny. Řada obcí bioodpady sbírá, hlavní objem ale tvoří odpad ze zahrad (proto nám trochu roste produkce komunálních odpadů – evidujeme něco, co dřív nebylo). Kuchyňské odpady se mají začít sbírat povinně od roku 2024.

Tiskový mluvčí

Kristýna Dušák, kristyna.dusak@arnika.org, +420 606 727 942

Zdroj: Arnika: https://www.arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/arnika-vyhlasuje-8-rocnik-odpadoveho-oskara