Letošní podzim by měl rozhodnout o legislativních změnách
Obce a města od začátku roku se zájmem sledovaly schvalovací proces nové odpadové legislativy z dílny Ministerstva životního prostředí (MŽP). Jedná se o čtyři zákony – nový zákon o odpadech, nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, změnový zákon a novelu zákona o obalech. Tyto zákony MŽP provází od počátku poměrně silná kritika, která se potvrdila rovněž nebývalým množstvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, které byly předloženy do výborů v Poslanecké sněmovně. Prim v jejich počtu hrál samozřejmě výbor pro životní prostředí, protože byl výborem garančním. Pozměňovací návrhy podávali jak poslanci opoziční, tak poslanci vládní. Jen v garančním výboru se jich sešlo plných 94.
Zákony se postupně přes výbory dostaly až do třetího čtení. U klíčového zákona, kterým je zákon o odpadech, proběhlo několik hlasování o pozměňovacích návrzích ještě v červenci. Potom bylo jednání a hlasování o zákonech na letní měsíce přerušeno. A pokračuje se v září.
Změnila se třídící sleva
Pro obce je klíčové to, co se odhlasovalo už v červenci. Široce kritizovaná a chybně nastavená třídící sleva, kterou do zákona prosazovalo MŽP a u které se prokázalo, že by na ni většina obcí skutečně nedosáhla ani při značné snaze, byla odmítnuta. Její původní návrh by svým chybným nastavením de facto vedl v pozdějších letech k rezignaci na třídění u mnoha obcí a zejména větších měst, protože by cílů nemohly reálně dosáhnout. Původní nastavení vedlo spíše ke vzniku většího množství směsných komunálních odpadů, což je samozřejmě v rozporu s evropskou strategií a stanovenými cíli.
EU a redukce vzniku směsných odpadů
Nejde jen o známé cíle recyklace. EU vyhlásila ve svém Akčním plánu k oběhovému hospodářství další důležité cíle. Jedním z nich je redukce vznikajícího množství směsných/zbytkových komunálních odpadů k roku 2030 na polovinu ve vztahu k roku 2020. Jinými slovy, již za 9 let bychom měli produkovat ve srovnání s dneškem polovinu obsahu černých popelnic. Cestou ke splnění tohoto cíle je samozřejmě větší třídění do barevných kontejnerů a na to navázaný efektivní systém technologického třídění na moderních linkách. Třídění ale nestačí.
Recyklace potřebuje Podporu státu
K tomu, aby systém recyklace fungoval, je nutné zajistit odbyt vytříděných druhotných surovin z obcí a měst. To je nyní úzké hrdlo lahve. Protože vytříděných surovin je v celé Evropě nadbytek, ceny jsou nízké a máme zde málo kapacit, které by chtěly tyto suroviny recyklovat. Bez podpory státu zaměřené na navýšení odbytu výstupů z recyklace se tato potřebná část oběhového hospodářství sama příliš neposune. Bohužel v balíku nově schvalované odpadové legislativy podpůrné nástroje nejsou. Nezbývá proto než na problém dále upozorňovat a navrhovat konkrétní možná řešení tak, jak to dlouhodobě dělá např. odborná skupina RecHelp, která státu navrhla hned 11 konkrétních nástrojů na podporu recyklace.
NA návrh obecních svazů se nedostalo
Původní třídící sleva MŽP byla pozměňovacím návrhem v červenci zrušena a nahrazena jiným systémem, který se promítne v praxi. Bohužel nedošlo na hlasování o společném a podle odborníků funkčním a motivačním pozměňovacím návrhu všech obecních svazů. Nicméně prohlasováno bylo řešení založené na poměrně jednoduchém principu postupné redukce množství směsného odpadu. Obce dostanou slevu na postupně snižované množství směsného odpadu. V roce 2021 mají tak všechny obce nárok na slevu z jinak navýšeného skládkovacího poplatku, a to na 200 kg směsného odpadu (SKO) na občana. Dále se toto množství každoročně redukuje o 10 kg SKO na občana až do roku 2029, kdy končí na míře 120 kg na občana. Směsné odpady v tomto množství zpoplatňuje zákon sazbou 500 Kč/ tuna. Nad toto množství jsou odpady zpoplatněny navýšenou sazbou dle tabulky v zákoně. Pozitivní na tomto řešení je, že obce jsou motivovány k Evropou požadované redukci množství směsných odpadů. Logicky by tak mělo současně narůstat množství vytříděných odpadů. Případně by měla klesat produkce odpadů jako takových. To je v podstatě rozumné řešení. Úskalí může mít v podrobnostech praktického provedení, vykazování a evidence odpadů. To se ještě analyzuje.
Obecně by ale toto řešení mělo znamenat snížení jinak významných ekonomických dopadů na obce a města, které bylo obsaženo v původním ministerském návrhu. To je samozřejmě pozitivní, protože obce a města budou mít nyní rozpočty pravděpodobně citelně zasažené dopady epidemie covid.
Zákon o výrobcích s ukončenou životností
Evropská unie chce po členských státech, aby zajistily zpětný odběr vysloužilých spotřebičů. Stanovila proto přísné cíle, které musí státy splnit. Česko má poslední rok na to, aby začalo plnit evropské cíle pro sběr vysloužilých elektrozařízení. Směrnice EU požaduje po členských státech, aby zpětně vybraly alespoň 65 procent zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech. Česko a další mladší členové EU měli výjimku a mohli sbírat jen 45 procent. Výjimka ale v srpnu 2021 skončí.
Česku se v roce 2018 podařilo zpětně vybrat 51,1 procenta odpadních elektrozařízení, o rok dříve 51,2 procenta. Většinově na našem území zajišťují plnění cílů k vybraným výrobkům kolektivní systémy. Ty by po schválení legislativy měly začít vykazovat, že posbíraly alespoň 65 procent vysloužilých zařízení. MŽP navíc přišlo se samostatnými cíli pro jednotlivé skupiny elektrozařízení, což je velmi rozumné. Pokud se tedy kolektivní systém věnuje sběru lednic i televizí, bude muset vykázat 65 procent jak u lednic, tak i u televizí. Nebude se tak moci vyhýbat některým „nechtěným“ zařízením, jejichž likvidace je náročná například kvůli nebezpečným látkám. Zefektivňuje se i systém vykazování výrobků uvedených na trh, aby v systému nechyběly prostředky. Doufejme, že tyto pozitivní návrhy projdou hlasováním.
Neméně potřebným nástrojem z hlediska udržení prostředků a transparentního prostředí v systému je tzv. čínská zeď, tedy zákaz propojení kolektivního systému a jeho akcionářů se zpracovateli. Jedná se o opatření proti střetu zájmů a možnému vyvádění prostředků z jinak neziskového systému. Stejný zákaz platí v mnoha státech EU a u nás je dobře funkční po mnoho let také v zákoně o obalech. MŽP opakovaně deklarovalo poslední tři roky, že toto je zcela nezbytný nástroj, který musí být do zákona doplněn. Na poslední chvíli však byl text změněn a tzv. čínská zeď v zákoně chybí. Objektivní důvody sděleny nebyly. Naštěstí byl do třetího čtení načten pozměňovací návrh, který vrací tento velmi potřebný a transparentní nástroj do hry a napravuje tak onu podivnou chybu. Uvidíme, jak dopadne hlasování. Ať již skončí jakkoli, je zřejmé, že povinné oddělení kolektivních systémů a jejich akcionářů od zpracovatelů bude nutné i v ČR zavést co nejrychleji např. v nějaké další novele. Přeci jen se jedná o peníze, které jsou podstatné i pro fungování sběru elekroodpadů v obcích a městech, a proto je v zájmu všech, abychom se i v této oblasti snažili o co největší transparentnost a oddělení zájmů.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
