Data, technologie a spolupráce. Tři klíče k modernímu odpadovému hospodářství

Je důležité přemýšlet o odpadu jako o surovině a vytvářet tak přirozeně zelenější budoucnost, říká Radek Lizec, jednatel skupiny COMPAG. Ta na českém trhu působí přes 30 let a své know-how je připravená nabízet dál. Se zákazníky chtějí budovat dlouhodobé vztahy a společně hledat řešení, která jsou nejen udržitelná, ale i ekonomicky výhodná.

Jaké služby skupina COMPAG obcím v České republice nabízí?

Tou hlavní je samozřejmě nakládání s odpady. K jeho využití přistupujeme novým způsobem, protože odpad dneška je podle nás surovinou zítřka. Ale ta nabídka služeb je mnohem širší. Od čištění komunikací a zimní údržby přes péči o veřejnou zeleň a opravy komunikací až po údržbu veřejného osvětlení. To portfolio je opravdu široké a zahrnuje i doplňkové služby, jako třeba hřbitovní správa či správa plakátovacích ploch. Určitě platí heslo, náš zákazník, náš pán.

Obce mají podle zákona řadu povinností v oblasti komunálního odpadu, a to od zajištění třídění a svozu přes evidenci až po plnění recyklačních cílů. Jak můžete pomoci, aby tyto povinnosti zvládaly efektivněji a s menší administrativní i finanční zátěží?

Těch výzev je opravdu hodně, ale my se práce nebojíme a rádi převezmeme odpovědnost i za implementaci právě takových řešení, které povedou ke splnění legislativních cílů. Nejprve jde samozřejmě o detailní analýzu současného stavu odpadového hospodářství v obci. S tím může pomoci nejen náhled do evidence odpadu, ale určitě vážní a evidenční systém svozu nádob s odpadem, který v současnosti  už vnímám jako standardní nástroj. Asi se shodneme, že hlavním ekonomickým ukazatelem je náklad zajištění služeb na jednoho obyvatele. Nekontrolovatelná „hurá“ implementace rozsáhlých změn svozu odpadu v jednom okamžiku vyvolá nejen obří nárůst nákladů obce, ale i nespokojenost místních snížením jejich komfortu, někdy vedoucím až k chaosu mezi lidmi. Tomu se chceme vždy vyhnout. Ale přitom platí, že prioritou je snižování produkce směsného komunálního odpadu na jednoho obyvatele. Pro letošní rok platí cíl 150 kg na  obyvatele, v roce 2029 to bude již jen 120 kg.

Při diskuzích si zakládáme na otevřenosti, vše pojmenováváme pravdivě a soustředíme se na to podstatné. Jsme pro plánování postupného, ale promyšleného zavádění opatření. Ale tato opatření musí být opřena také o řešení, jak separované složky komunálního odpadu využít, například přímým vlastnictvím recyklačních kapacit.

Jak potom spolupráce vypadá v praxi?

Musím říct, že jsme v České republice zvláště pyšní na takzvané PPP modely spolupráce. Zakládáme společně s obcemi, obecními svazky či městy společné podniky, které pak obsluhují celý místní region a samozřejmě mají za cíl poskytovat služby i pro zákazníky z podnikatelské sféry. Společný podnik pak investuje i do vlastní infrastruktury zpracování odpadu.

Kde už takové partnerství funguje?

Referencí mohou být spolupráce se Statutárním městem Mladá Boleslav nebo Voticemi, které trvají již 33 let. Jsou to zdravé a prosperující společnosti s nadregionálním významem. Mimochodem zmíněný COMPAG MLADÁ BOLESLAV se řadí k největším subjektům na trhu s komunálními službami s obratem přes půl miliardy korun a přitom je z poloviny vlastněn městem. Čerstvým přírůstkem do naší skupiny pak je COMPAG RADIM.

Nepotřebujeme a nikdy jsme ani nepožadovali od našich partnerů jakékoliv příspěvky z rozpočtů měst a obcí včetně provozních dotací či jiných plateb. Cílem je vždy soběstačnost společných projektů. Nutná je naopak součinnost, protože každý region má svá specifika, takže plošná implementace jednoho univerzálního řešení není možná. Proto je nutné vždy v kooperaci obou partnerů nastavit jasný plán směřování a ten uvést společně v život. A ano, tato reklama je opravdová. Doufáme tedy, že třeba některé svazky obcí či město nás při čtení tohoto rozhovoru kontaktuje a vydáme se na společnou cestu podobné spolupráce.

Můžete uvést konkrétní příklad dobré praxe, kdy se vám podařilo obci pomoci efektivně nastavit systém nakládání s odpady nebo splnit nové zákonné požadavky?

My vždy volíme pozvolný postup zavádění takzvaných door to door systémů i při využití dotačních možností. Takovým příkladem může být nyní projekt realizace ITI projektu pro region Mladoboleslavska, který by měl být spuštěn ještě v tomto roce. Dalším příkladem může být i region Voticka, kde implementace probíhala v předloňském roce. Každý rok otevíráme v České republice nové zařízení zajišťující recyklaci určitého druhu využitelných odpadů, abychom dokázali být soběstační, a hlavně cenově bezkonkurenční.

V čem může spolupráce se specializovanými firmami jako je COMPAG pomoci?

S námi obce a města nemusí ztrácet čas ani peníze při hledání ve slepých uličkách. Máme naše know-how. Naši odborníci připraví přesný plán směřování dle místních specifik, zaškolí personál v nově vzniklé společnosti a pak už jen společně tuto cestu k úspěšné budoucnosti řídíme.

Jaké jsou protiargumenty obcí k tomuto druhu spolupráce a jaké nedostatky u obcí vídáte?

Při PPP modelu spolupráce musí být nabídka pro obec vždy ekonomicky nejvýhodnější a služby musí být soutěženy veřejnou zakázkou, to je asi největší obava vedení obcí. Podobných výzev se ale nebojíme, protože přinášíme ekonomicky výhodnější řešení než konkurenční projekty. Nerozumím populistickým myšlenkám dělat něco raději sám, přitom dráž, méně kvalitně a zcela bez kontroly. Zaváděním změn systému svozu odpadu obcí bez hlubších analýz a opatření vzrůstají jen náklady, a to třeba i trojnásobně. To není ten správný cíl. Úspěšné podnikání v tomto oboru už dávno jednoduše není o nákupu svozového vozidla, je ale o vývoji technologií včetně těch digitálních.  A také je o spolupráci v legislativním rámci a silném týmu.

Do roku 2030 budou muset obce výrazně zvýšit míru třídění a recyklace komunálního odpadu až na 65 %. Jsou podle vás na tyto cíle připravené?

Je připravena Evropa? Je připravena Česká republika na přechod k cirkulární ekonomice? Nemá být veřejná debata směřována spíše k tomu, jak snížit tvorbu odpadu jako takového? Jak uvádět na trh produkty, které budou snáze recyklovatelné? Nebo jak usnadnit proces povolování tvorby výrobku již ze vzniklého odpadu? Samozřejmě při vyloučení jejich nebezpečnosti pro životní prostředí a pro naše děti.

Dalším opravdu klíčovým opatřením je vznik dostatečných kapacit zařízení využití odpadu. Prozatím přece většina směsného komunálního odpadu končí na skládkách. A konečně vše záleží na nás. Jsme opravdu ochotni jako občané třídit tak, že směsnému komunálnímu odpadu budeme moci začít říkat zbytkový? Protože jeho produkce se stane marginální? Důležitou roli v tomto směru může sehrát i zavedení systému třídění kuchyňských odpadů z domácností.

Existují nějaké příklady této cesty, když ne u nás, tak třeba v Evropě?

Tak nejprve si je potřeba uvědomit, kolik procent tvoří stále bioodpad ve směsném komunálním odpadu. Je to více jak třetina z celkového množství. Bioodpad, který pochází z domácností je buď rostlinného nebo živočišného původu. Víme, že určitě má cenu odpad ze zahrad zpracovávat kompostováním a jako výrobek použít zpět na půdu. Tento systém už dobře funguje dnes. Takže problém je živočišný odpad, respektive kuchyňské zbytky, prošlé potraviny a podobně. Ale i zde již můžeme nalézt několik příkladů této cesty i v tuzemsku.

Například?

Například lze uvést severní Moravu nebo pilotní projekt sběru tříděného gastro odpadu z domácností v Praze. A konečně nemohu opomenout ani náš projekt v Mladé Boleslavi, který realizujeme ve spolupráci s městem skrze společnost COMPAG MLADÁ BOLESLAV. Tato společnost je nejen investorem, ale i provozovatelem nejmodernější odpadové bioplynové stanice v České republice. Z těchto druhů odpadu produkujeme nejen biometan v kvalitě zemního plynu a dávkujeme ho do potrubí rozvádějící zemní plyn, ale je i palivem v podobě bioCNG pro autobusy městské hromadné dopravy a naše vozidla pro svoz odpadů. Do budoucna máme za cíl rozšířit sortiment produktů o čisté dusíkaté hnojivo ASL a zachytávat CO2 pro jeho průmyslové využití.

Jedním z velkých témat je přechod od pouhé likvidace odpadu k jeho materiálovému využití a výrobě nových produktů. Jaké příležitosti v tom vidíte?

Je nutné přemýšlet o odpadu jako o surovině. Každý si musí uvědomit, že Evropa podobné přírodní zdroje nemá, přitom z odpadu lze získat nejen zajímavé suroviny, ale i energie. My již v současnosti vyrábíme biometan v kvalitě zemního plynu ze zpracování bioodpadu. Musíme však postoupit dál, jednou z oblastí je určitě zpracování plastů cestou chemické recyklace nebo pro automotive průmysl v podobě dodávek čistých recyklátů. Posun musí nastat i v oblasti využití odpadních strusek ze závodů ZEVO včetně separace železných a neželezných kovů, v tom má naše skupina široké know-how. Vývoj využití odpadu musí zahrnovat i sledování emisní stopy CO2.

Odpadové hospodářství v České republice i v celé Evropské unii se rychle posouvá od tradičního svozu a skládkování směrem k cirkulární ekonomice, kde se odpad stává surovinou. Jaká je jeho budoucnost a jak si Česká republika stojí v rámci Evropy?

Upřímně jsem si jistý, že si Česko v rámci Evropy nestojí vůbec špatně, o čemž vypovídají i čísla o množství vytříděných složek komunálního odpadu. Dluhem z minulosti je stále nedostatečná infrastruktura, ale i zde jsou  intenzivně připravovány a postupně uváděny do provozu nové projekty. Podle mého názoru je důležitá diverzifikace různých technologických řešení včetně výroby tuhých alternativních paliv a jejich spoluspalování v cementárnách či multipalivových kotlích. Evropu i nás čeká nejspíše hledání řešení, jak snižovat emisní stopy odpadu nejen před jeho energetickým využitím. Dále vidíme nutnost, aby výrobci uvádějící budoucí odpad na trh, více a více přebírali svou odpovědnost za náklady s jeho likvidací a obce a města, respektive my občané, byli konečnými beneficienty takovýchto opatření.

Vizitka společnosti:

Skupina COMPAG je součástí rakouského koncernu Brantner, který má 65 poboček v pěti zemích. Celkově provozuje 12 třídicích závodů, 13 skládek, bioplynovou stanici a 11 kompostáren. V Česku působí od rok roku 1993. V čele skupiny společností COMPAG brantner green solutions na českém trhu je Radek Lizec. Pro skupinu pracuje 23 let. Od roku 2022 je součástí představenstva České asociace odpadového hospodářství.

Komerční prezentace, red_HK