Vzhledem k relativní čerstvosti a komplexitě balíčku odpadové legislativy nepřekvapí, že stále panují jisté výkladové nejasnosti. V nedávné době se na kancelář SMO ČR obrátilo hned několik obcí, které řešily otázku, zda lze z § 16 zákona o výrobcích s ukončenou životností dovodit povinnost obce uzavřít smlouvu s vícero provozovateli kolektivního systému zpětného odběru.
Jakkoliv zmíněné ustanovení zakazuje sjednání výhradního práva na využívání systému, nelze z něj rozhodně dovodit povinnost obce vstupovat do nových závazkových vztahů. Samosprávy tedy nemusí uzavírat smlouvy s dalšími, či novými subjekty. Pokud systém v dosavadní podobě funguje, není třeba nic měnit.
Dlužno dodat, že situaci nijak nepomáhá přístup některých komerčních subjektů pohybujících se v odpadovém sektoru. Obce bohužel nezřídka bývají adresáty zavádějících obchodních nabídek, které samosprávám sugerují zcela nesprávný výklad zákona.
Představitelé obcí a měst tedy mohou být klidní – pouhý zákaz exkluzivity rozhodně neznamená, že by snad musely hledat nové partnery pro provoz odpadového hospodářství. Ve věci bylo osloveno i Ministerstvo životního prostředí, v jehož gesci je zmíněná oblast. Doufejme, že spolupráce státních a orgánů a samospráv přinese kýžené plody v podobě vyjasnění výkladu nové odpadové legislativy.
Zdroj: Svaz měst a obcí ČR