Plaťte za to, co vyhodíte

Nový systém evidence odpadu pomáhá obcím lépe řídit náklady i motivovat k třídění

Projekt Odpadového hospodářství v Olomouckém kraji přichází s novou službou pro obce a města. Kromě sběru a likvidace komunálního odpadu nabízí také čipování popelnic a evidenci svozu. Občané tak mohou platit podle množství směsného odpadu, které skutečně vyprodukují. Podle zkušeností z obcí, kde systém funguje, po jeho zavedení klesá množství směsného komunálního odpadu a zvyšuje se míra třídění.

Do projektu Odpady Olomouckého kraje je  zapojeno přibližně devadesát obcí a měst, což představuje více než polovinu obyvatel kraje. O systému PAYT (Pay As You Throw – plať za to, co vyhodíš) jsme hovořili s Lukášem Václavíkem, projektovým manažerem Odpadového centra Olomouc (titulní foto).

Od letošního roku krajská odpadová společnost nabízí obcím čipování a evidenci popelnic i platbu za skutečně vyprodukovaný odpad. Jak systém funguje v praxi?

Systém PAYT přináší do odpadového hospodářství větší přehled a digitalizaci. Každá popelnice je označena RFID čipem spárovaným s konkrétní nemovitostí. Svozové vozy jsou vybaveny čtečkou, která při každém výsypu automaticky zaznamená svoz nádoby. Obec tak získá přesný přehled o produkci odpadu a může nastavit poplatky podle skutečného množství směsného komunálního odpadu, které domácnosti vyprodukují. Zároveň má kontrolu nad tím, že platí pouze za skutečně provedené svozy.

Jak je v takovém systému nastaven poplatek?

Poplatek vychází z objemu nádoby na směsný komunální odpad a z reálného počtu vývozů za rok. Součástí systému je i minimální poplatek podle počtu obyvatel žijících v nemovitosti. Jeho cílem je předcházet vzniku černých skládek a motivovat obyvatele k legálnímu nakládání s odpady. Minimální množství odpadu je nastaveno na 60 litrů směsného komunálního odpadu na osobu měsíčně. Při ceně jedna koruna za litr tak minimální roční poplatek vychází na 720 korun. Cílem systému není občany omezovat, ale motivovat je k vyšší míře třídění. V nádobách na směsný odpad se totiž stále nachází velké množství materiálu, který lze dále využít prostřednictvím tříděného sběru.

Množství směsného odpadu po zavedení systému klesá

Jak náročné je zavedení systému a jaká je jeho návratnost?

Pro obec jde především o administrativní a organizační proces, zejména o pasportizaci nádob. S tím obcím Servisní společnost odpady Olomouckého kraje pomáhá. Cena samotného čipu se pohybuje v desítkách korun, největší náklad představuje práce spojená s montáží a evidencí nádob. Obce zapojené do krajské odpadové společnosti mají software k dispozici zdarma, ostatní za poplatek. Návratnost systému se podle zkušeností pohybuje obvykle mezi dvěma až třemi lety, zejména díky snížení množství odpadu ukládaného na skládky a lepší kontrole nákladů.

Máte už první zkušenosti z obcí, které systém využívají?

Mezi obcemi převažují pozitivní zkušenosti. Systém funguje například v Konici, Lošticích nebo Bělotíně. Starostové oceňují především dostupnost dat a možnost kontroly fakturace svozových společností. Zkušenosti zároveň ukazují, že po zavedení systému se snižuje množství směsného komunálního odpadu, protože obyvatelé více třídí.

Kolik dalších obcí o systému uvažuje? Jaké otázky řeší nejčastěji?

V posledních letech byl systém zaveden v osmi obcích Olomouckého kraje, v letošním roce o něj projevilo zájem dalších pět obcí. Nejčastější obavy starostů se týkají možného vzniku černých skládek. Podle dosavadních zkušeností se však případné problémy objevují hlavně krátce po zavedení systému a postupně ustupují. Lidé si zpravidla rychle zvyknou více třídit a objem směsného odpadu se stabilizuje.

Nebývá problém se zápachem, když se popelnice nevyvážejí tak často?

I to je častá otázka. Důležité je správné třídění biologického odpadu. Kuchyňské zbytky by měly směřovat především do hnědých nádob na bioodpad, nikoliv do směsného odpadu. U hygienického odpadu, například plen, pomáhá jejich zabalení do sáčku ještě před vyhozením. Pokud domácnosti správně třídí, problém se zápachem bývá výrazně menší.

Obce hledají způsob, jak stabilizovat náklady na odpady

Jaká jsou podle vás hlavní úskalí systému?

Nejčastěji se zmiňuje administrativní náročnost při zavádění systému a obavy z černých skládek. Nejvíce práce je potřeba na začátku – při pasportizaci nádob, jejich označení a nastavení evidence. Po spuštění systému už ale software velkou část agendy automatizuje. Obce tak získávají lepší přehled o produkci odpadu i o nákladech na jeho svoz a likvidaci.

Co byste doporučil obcím, které chtějí podobný systém zavést?

Důležitá je především dobrá komunikace s obyvateli. Obce by měly systém srozumitelně vysvětlit například prostřednictvím zpravodajů, veřejných setkání nebo opakované informační kampaně. Vhodné je také zavádět systém ve více sousedních obcích současně, aby nedocházelo k přenášení odpadu tam, kde je systém poplatků nastaven odlišně.

Pro jaký typ obcí je systém vhodný?

Systém je vhodný jak pro menší obce, tak pro města. U větších sídlišť je zavedení složitější a vyžaduje jiný přístup, například využití uzamykatelných kontejnerů nebo evidenci pomocí čipových karet. Součástí zavedení systému bývá také úprava obecně závazné vyhlášky, která stanoví pravidla poplatků podle objemu a frekvence svozu. I s tím mohou obce získat metodickou podporu.

Společný projekt odpadového hospodářství

Naráží zavádění systému na legislativní nebo technická omezení?

Současná legislativa podle nás zavádění těchto systémů podporuje. Zvyšují se poplatky za skládkování a zároveň tlak na snižování množství směsného komunálního odpadu. Svozové společnosti jsou dnes většinou technicky připravené a infrastruktura Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje umožňuje obcím systém průběžně sledovat a vyhodnocovat.

V jaké fázi se nyní nacházejí společnosti Odpady Olomouckého kraje a Servisní společnost odpady Olomouckého kraje?

Obě společnosti jsou nyní ve fázi dalšího rozvoje a realizace plánovaných projektů. Akcionáři jsou přibližně dvě desítky měst a desítky obcí Olomouckého kraje, které společně řeší odpadové hospodářství regionu. Vedle zajištění zpracování odpadů se společnost zaměřuje také na služby pro obce v oblasti evidence, kontroly nákladů a organizace odpadového hospodářství. Součástí projektu je i příprava dalších investic souvisejících s modernizací nakládání s odpady.

V čem vidíte hlavní výhodu společného krajského modelu?

Výhodou společného postupu je sdílení know-how, zkušeností i nákladů mezi větším počtem obcí. Systém není zaměřen pouze na čipování popelnic, ale na širší organizaci odpadového hospodářství a podporu obcí při plnění legislativních požadavků.

Cílem je pomoci samosprávám lépe řídit náklady, zvýšit přehled o produkci odpadu a podporovat vyšší míru třídění.

Michal Šverdík

Komerční prezentace