Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

NepřehlédněteOdpady

Projekt na společnou likvidaci odpadů

Olomoucký spolek obcí a servisní odpadová společnost rozběhly aktivitu, o kterou je zájem

Projekt na společnou likvidaci odpadů nabral v Olomouckém kraji nový vítr do plachet. Ekonomika provozu jasně naznačuje, že čím více obcí a měst se zapojí, tím více se ušetří na nákladech a provozu. Olomoucký spolek obcí a servisní odpadová společnost se proto začínají poohlížet i v sousedních regionech.

Odpadový projekt takového rozsahu nemá v České republice zatím obdoby. V minulosti vznikla akciová společnost Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, kam vstoupil spolek obcí Odpady Olomouckého kraje a některá větší města a obce regionu. Systém počítá s výstavbou velké dotřiďovací linky, maximálně možnou recyklací komunálního odpadu a výrobou tepla.

„Kapacita této linky musí být alespoň 50 tisíc tun odpadu, aby ekonomicky dávala smysl. My bychom samozřejmě rádi postavili linku větší, abychom zlepšili ekonomiku provozu, a tedy šetřili náklady obcím i občanům. Spolek odpady Olomouckého kraje nabírá členy zejména z Olomouckého kraje, ale pokud se nám podaří zapojit i města v okolních regionech, můžeme postavit větší zařízení. Partnerem projektu je například město Hranice, jehož technické služby sváží i z několika obcí v Moravskoslezském kraji. Města Přerov a zejména Kojetín jsou pak na hranici se Zlínským krajem, proto se nebráníme spolupráci i s městy a obcemi z okolních krajů. Jde jenom o to, abychom zvládli ekonomicky zajistit logistiku a městům se vyplatilo do projektu zapojit,“ popisuje radní Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí, odpadů a zemědělství Martin Šmída.

Prioritou ovšem podle něho samozřejmě zůstávají obce a města Olomouckého kraje. Vedení spolku a servisní společnosti jim nedávno představily aktualizovaný plán, jak si města a obce mohou poradit s tím, kam budou dávat komunální odpad po zákazu skládkování v roce 2030. „Klíčem je vybudování zmiňované dotřiďovací linky tak, abychom mohli co nejvíce odpadu uplatnit v materiálové recyklaci a ze zbytku vyrobit tuhé alternativní palivo pro teplárny v kraji. Nástrojem je právě účast v projektu skrze spolek a servisní společnost, neboť právě akcionáři z řad měst a obcí budou moci toto zařízení využívat,“ říká Šmída.

Obce a zájem o odpadový projekt

Plán výstavby a financování celého odpadového projektu a podrobný manuál jsou dostupné na nových webových stránkách OdpadyOlomouckéhoKraje.cz, naposledy byl na pořadu prodej akcií například Lutínu, Černotínu, Špičkám, Citovu, Olšovci, Mírovu nebo obci Čechy. „Zapojených obcí neustále přibývá. Bohužel v poslední době většina ostatních obcí odložila svá rozhodnutí o zapojení, či nezapojení do projektu na nová vedení vzešlá z komunálních voleb, což je na jednu stranu logické, na druhou stranu se však jedná o tak strategické rozhodnutí na desetiletí dopředu, že bych očekával, že na tom vládnoucí koalice s opozicí naleznou shodu. Chápu atmosféru předvolebních bojů, takže mám pochopení i pro odložení tohoto rozhodnutí až po komunálních volbách. Může se ale stát, že pozdější vstup do projektu bude znamenat vyšší náklady, například za akcie. Proto bych rád doporučil, aby se obce a města do projektu zapojily co nejdříve. Je to pro ně ve všech směrech výhodnější,“ nabádá radní Šmída.

V poslední době podle něho zájem roste, vedení spolku a společnosti zaznamenávají daleko více žádostí o konzultace. Obce se mohou do projektu zapojit skrze spolek Odpady Olomouckého kraje, což je nejjednodušší cesta. Pro tyto budoucí členy spolek zvažuje uspořádat na podzim nebo v zimě mimořádnou valnou hromadu. Druhou možností je stát se samostatným akcionářem, což je ovšem vhodné zejména pro města nebo větší celky. Tuto možnost v současné době zvažuje například Sdružení měst a obcí Jesenicka.

Po určitém útlumu celého projektu v předešlých letech nyní nastal jakýsi restart, mimo jiné se obměnilo vedení spolku i servisní společnosti. V představenstvu jsou zástupci větších měst, malých obcí i kraje. Řešitele projektu servisní společnost najímá pro konkrétní činnost, ve spolku nadále působí i jedna z hlavních autorek celé myšlenky. „V budoucnu bychom rozhodně rádi přešli na takzvaný německý model řízení tak, aby zástupci obcí a měst, tedy akcionářů, byli primárně v dozorčí radě, zatímco v představenstvu bude odborný, nepolitický a výkonný management, nezávislý na volebním cyklu,“ upozorňuje krajský radní Šmída.

Pokud jde o cenové kalkulace a výši investice, odhady hovoří o necelé půl miliardě korun. „Doba je však velmi turbulentní a zítra nemusí platit čísla, která máme dnes k dispozici. Projekt by měl být z části financován z evropských dotací, jejichž podmínky ale ministerstvo pravidelně mění v neprospěch projektů, které chtějí řešit problematiku odpadů komplexně pro naplnění cílů Evropské unie, což je nepochopitelné, ale je to tak. Dotační tituly vybíhají s výrazným zpožděním a ruší se podporované oblasti, což komplikuje plánování investic,“ stěžuje si Šmída.

Projekt počítá s tím, že na koncové zařízení se složí zapojené obce a města, které pak budou moci využívat benefitů. Potřebný vklad měst a obcí je v současné době na 1 500 korunách na obyvatele. Aby nevznikl jednorázový tlak na obecní rozpočty, bude možné tento vklad rozložit až do šesti let. „Pokud se podaří čerpat dotace nebo počet zapojených obcí ještě výrazněji vzroste, budeme moci vybrané prostředky investovat do dalšího rozvoje projektu, například obsloužení vzdálenějších oblastí s pomocí překladišť a menších předtřiďovacích uzlů nebo zpracování a obchodování více druhů komodit,“ plánuje krajský radní. Zapojit chce v co největší míře železniční dopravu.

S čím odpadový projekt počítá

Projekt počítá s co největší recyklací, ze zbytků vyrobené palivo by putovalo především do zařízení s novými kotly, které instalují nebo plánují instalovat teplárny v Přerově a Olomouci. Spolek ale nechce být závislý pouze na jednom subjektu, takže má v plánu udržet i jistou kapacitu v brněnské spalovně, případně se porozhlédnout po vzdálenějších odbytištích.

„Systém svozu v samotných obcích by zůstal neměnný, nicméně některé obce vyjádřily obavy, že se změnou koncovky budou muset změnit i svozovou společnost, ale nemají jistotu, zda se jim podaří vysoutěžit jinou, což je známka toho, že v sektoru nepanuje ideální konkurenční prostředí. Nabízí se tedy svozové řešení v rámci mikroregionu či jiných svazků obcí, několik takových již v kraji existuje. V případě, že by některým oblastem opravdu hrozil kolaps, tak je krajská společnost nenechá ve štychu. Rozšíření služeb o svoz z některých oblastí je také jednou z možných rozvojových cest, kudy se v budoucnu vydat,“ doplňuje Šmída.

Raketový růst cen energií projekt podle něho ohrozit nemůže. „Spíše naopak. Pokročilé odpadové hospodářství je schopno v mnohém nahrazovat primární neobnovitelné zdroje. Počínaje recyklací plastů, kdy šetříme ropu, a recyklací papíru, kdy šetříme stromy, konče třeba důsledným tříděním bioodpadu a gastroodpadu, z něhož můžeme skrze odpadové bioplynky vyrábět vlastní biometan, jímž částečně nahradíme ruský zemní plyn. A samozřejmě díky našemu projektu se energeticky využije i samotný odpad, který není možné recyklovat, a nahradíme tak primární paliva v teplárnách v Přerově a v Olomouci. Naučit se využívat odpady jako zdroje je něco, co nám může jedině pomoct. Současná nejistá doba ještě více odhaluje, jak je důležité mít kritickou infrastrukturu ve vlastních rukou,“ je přesvědčen krajský radní.

Inspirace pro další kraje a města

Podobně rozsáhlý projekt na odpadové hospodářství nikde jinde u nás zatím neexistuje. V Brně sice v současné době startuje příprava velmi podobné linky, která ovšem bude dotřiďovat pouze plastový odpad. „My bychom rádi vybudovali linku hybridní, která bude v jedné směně dotřiďovat komunální odpady a ve druhé směně tříděné odpady, stejně jako to dělají linky například v Německu, Španělsku nebo Polsku, kde jich stojí celá řada. Stejnou linku plánují i v Havířově, kde se také bude jednat o podobný, ale menší komunální projekt několika spolupracujících měst a obcí. Evropské země zejména na západě si již kvalitní linky postavily,“ doplňuje krajský radní.

Olomoucký projekt pozorně sledují sousední Moravskoslezský a Zlínský kraj. „Současně připravovaná řešení odpadů by svou kapacitou měla odpovídat primárně potřebám kraje. Nicméně hranice krajů jsou v rámci odpadového hospodářství zanedbatelné a mnohé zařízení mají absorpční kapacitu napříč několika kraji. Společné řešení je v takovém případě nasnadě a centrální řešení dává smysl. Hybnou silou je především trh a nastavená regulace jak na úrovni Evropské unie, tak České republiky, které se musí nejen podnikatelské prostředí přizpůsobovat,“ potvrzuje Miroslava Chlebounová z oddělení komunikace a strategického marketingu Moravskoslezského kraje.

Kraj má schválený Plán odpadového hospodářství pro období 2016 až 2026, který bude aktualizovat s ohledem na celorepublikové změny. Plán klade důraz na předcházení vzniku odpadů, snižování produkce, recyklaci, maximálním využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Projekt podobného rozsahu jako v Olomouckém kraji však na severu Moravy v současné době nevzniká. „Snaha o společný postup je primárně na úrovni menších územních celků, například společný sběrný dvůr, svoz odpadů vlastní technikou nebo společná kompostárna. Ambicí kraje je tyto projekty podporovat, s čímž koresponduje krajský dotační program na podporu odpadového hospodářství, z kterého si obce mohou zafinancovat například optimalizační studie obecních systémů nakládání s odpady,“ popisuje Chlebounová.

V minulosti ovšem Moravskoslezský kraj chtěl také odpadové hospodářství řešit komplexně v rámci Krajského integrovaného centra, na jehož přípravě se podílely kraj a všechny statutární města. Hlavním prvkem měla být výstavba zařízení k energetickému využití odpadů. Záměr se ovšem z nejrůznějších důvodů nepodařilo realizovat. „Moravskoslezský kraj je v jiném postavení než Olomoucký kraj. V rámci aglomerace rozsáhlé sítě centrálního zásobování teplem se již roky nabízí ekologizace a přestavba stávajících zdrojů na moderní zařízení, která by místo uhlí mohly využívat jako část své palivové základny tuhé alternativní palivo vyrobené z nerecyklovatelných druhů odpadů. Tyto záměry jsou v rukou soukromých investorů, přičemž modernizace jsou plánovány v řádech miliard korun. Součástí nezbytné infrastruktury jsou zařízení, která potřebné palivové menu dokáží připravit. Jednotlivé prvky by v optimálním případě mohly být realizovány v řádu nejbližších let,“ popisuje odlišnosti Chlebounová.

Michal Šverdík
Drba.cz

Nejčtenější kategorie
Chytré město
444
Energetika
505
IT
371
Dotace a Finance
1373
Odpady
249

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze