Některá města i obce se inspirovaly motivačním systémem MeSoh

Připravovaná nová právní úprava odpadového hospodářství nebude řešit jen nakládání s odpady, jejich zpracování a odstraňování, ale také předcházení jejich vzniku. Jistě není na škodu mít v této věci trochu náskok, zvláště když poplatek za tunu odpadu uloženého na skládku se má s novým zákonem navýšit více než trojnásobně a kolem návrhu je stále spousta neznámého.

Strmilov a mnoho dalších

Podívejme se do městečka Strmilov v Jihočeském kraji s cca 1500 obyvateli, kde zavedli motivační systém, který eviduje objem tříděného odpadu u jednotlivých nemovitostí a počet výsypů u směsného odpadu. „Z toho vypočteme tzv. míru recyklace a následně slevu z poplatku za komunální odpad pro domácnosti, které během roku třídí,“ vysvětluje starosta města Martin Novák. „Největší motivací pro většinu občanů sice jsou finance, ale přibývá i těch, co myslí ekologicky a mají ohled k budoucím generacím.“ Jedná se o motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství (MESOH), který pro obce a města vytvořila parta mladých lidí a více se o nich i dalších zajímavých nápadech – jako Nepetuj či Precykluj – lze dozvědět na webu www.mojeodpadky.cz. Podle něj je do MESOH zapojeno už více než sto obcí a měst a celkem přes 250 tisíci uživatelů!

Kdo chce zapalovat…

Dobré příklady táhnou, a to nejlépe od sousedů. Strmilov se učil v 10 km vzdálené obci Jarošov nad Nežárkou, kde starostuje do problematiky odpadů zapálený Bohumil Rod.

„Dlouho jsem hledal způsob, jak podpořit občany, kteří třídí odpad, až jsem v roce 2016 objevil MESOH. Přesvědčit kolegy v zastupitelstvu nebylo jednoduché a s ohledem na současnou situaci v odpadovém hospodářství je to složité nadále. Je to ale cesta, která společně s recyklací a omezováním vzniku odpadu má smysl.“

Na otázku, jak přesvědčil občany a jak inspiruje další obce, odpoví s úsměvem starým citátem: Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.

Martin Novák jeho slova potvrzuje: „Téma třídění odpadu je na první pohled jednoduchá otázka. Ve svém obsahu je to ale obrovské téma, hlavně pro budoucnost. Pro starosty jde na počátku o velké politické rozhodnutí nutit lidi dělat „něco navíc“. To je v současném světě většinou velice nepopulární a setkává se to s nepochopením a velkou dávkou nechuti. Je třeba ale mít vizi a vydržet.“

Vloni ve Strmilově například provedli i fyzickou analýzu odpadů, kdy se ukázalo, že celých 38 procent popelnic v obci zabírá bioodpad, který tam nepatří.

Nejasnost trvá

Martin Novák už přibližně pět roků navštěvuje odborné semináře k problematice odpadového hospodářství, setkává se s dalšími starosty, absolvuje exkurze a vítá další příležitosti při hledání možností na téma „kam s ním“.

„Hledám smysluplnou a ekonomicky zajímavou variantu, jak pro město, tak pro občany, ale s většinou starostů po sobě nešťastně koukáme, protože hrozba je veliká a možností řešení zatím pramálo,“ říká zamyšleně, ale bez náznaku rezignace. „Důležitou součástí podpory třídění je samozřejmě dostupná možnost tříděný odpad mít kam odložit. Ve Strmilově máme sběrný dvůr, pytlový sběr přímo od domu – v současnosti jak na papír, tak na plast, oleje i plechovky – a kontejnery na tříděný odpad. Třídit budeme nadále i kvůli plánované zvýšené ceně za uložení odpadu na skládky.“

Praktické věci v nakládání s odpady starostové umí dobře, ale velkou bolestí je to, po čem volají už roky: jasná koncepce státu. Co bude dál? Je tu strašák v podobě zákazu skládkování a vysoký poplatek za uložení odpadu na skládku na straně jedné, ale současně i obtížnost až nemožnost vytříděnou komoditu zobchodovat.

„Budeme spalovat? A kde? Stovky kilometrů daleko? Pak tedy bude třeba vybudovat překladiště pro veliký objem komunálního odpadu. Potřebovali bychom už vědět, kam investovat nemalé prostředky, aby to mělo smysl,“ dodává Martin Novák.

Snad se podaří přijmout zákon, který bude harmonizovat co nejvyšší míru ochrany životního prostředí a zdraví lidí a současně ekonomickou udržitelnost a sociální únosnost. Obce a jejich občané si to zaslouží.

Nádoby na odpad jsou kvůli evidenci opatřeny čárovým i QR kódem

Radomil Starý