Další vodárenskou společností, kterou jsme oslovili kvůli zvyšujícím se cenám energií, je společnost Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Jiřímu Paulovi, řediteli společnosti zásobující pitnou vodou více než 125 tisíc obyvatel ve 110 obcích, jsme položili otázky o dopadech cen energií na vodárenství a budoucím výhledu.

Jak dopadají stoupající ceny energií ve vodárenském provozu?

Zatím ještě nejsou moc viditelné. Řada provozovatelů má alespoň část odběrů zafixovánu, nebo nárůst nákladů kompenzuje na úkor jiných položek – to znamená, že nepřenáší náklad na zákazníky. Ale od nového roku se dopady růstu nákladů na energie naplno projeví s novou kalkulací ceny. Zatím je těžké odhadovat, co můžeme čekat. Ale současná situace je dramatická – aktuální cena, kterou nyní platíme ve VAK Beroun, je 7,5 násobek ceny loňského roku.

Jaký mají ceny energií aktuálně podíl na provozních nákladech?

Jestliže dosud náklad na energie tvořil kolem 5 %, v příštím roce to může být trojnásobek i více, pokud se na obor nebude vztahovat zastropování cen. Čím menší provoz, tj. kalkulace, tím více bude záležet na způsobu jímání, úpravy, dopravy a čištění vody. Všechny tyto činnosti jsou na energiích závislé, není výjimkou násobné čerpání, aby se voda dostala tam, kde jí je potřeba. Ve větších provozních celcích s jednotnou cenou se náklady lépe rozprostřou a nezatíží tolik odběratele.

Rychlé možnosti prakticky nejsou. Nezbývá než počítat s promítnutím do cen. Jakákoliv kompenzace např. na úkor nájemného, tedy prostředků na obnovu, je krátkozrakým a nekoncepčním řešením. Samozřejmě nesmíme pominout energetické optimalizace. U dobře fungujících provozovatelů však v tomto ohledu není již mnoho prostoru nebo se jedná o velmi nákladná, náročná nebo dlouhodobá řešení.

Jakým způsobem se snažíte snižovat energetickou náročnost?

Dlouhodobě se zaměřujeme při obnovách objektů a technologií na volbu energeticky nejvhodnějších řešení. Máme vodní elektrárnu na využití zbytkového spádu na přivaděči vody do Berouna. Při čerpání do Hořovic využíváme zbytkový potenciál a šetříme tak téměř polovinu výkonu čerpadel. Máme vyprojektované tři fotovoltaické elektrárny. To vše je ale zlomek naší energetické potřeby.

Do budoucna je velkým tématem energetická soběstačnost čistíren, ta se ale týká velikostních kategorií od zhruba 50 tis. ekvivalentních obyvatel výše. V našich podmínkách se tak zaměřujeme spíše na opouštění malých čistíren tam, kde je to možné. V minulém roce jsme převedli odpadní vody z obce Komárov do Hořovic, nyní dokončujeme projektovou přípravu čerpání odpadních vod ze Zdic do Berouna. Zpracování odpadních vod na větší čistírně je efektivnější i z hlediska potřeby energie na vyčištěný metr krychlový vody.