Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Komunikace s občanyOsobnostiPředstavujeme vámRozhovory

Český úředník je vstřícný a kompetentní

O činnosti Vzdělávacího centra pro veřejnou správu s ředitelem Martinem Dezortem

Třiatřicet let funguje Vzdělávací centrum pro veřejnou správu, jehož akreditovanými kurzy prošly stovky českých úředníků či zaměstnanců sociálních služeb. O změnách, na něž se zaměstnanec úřadu musí adaptovat, o benchmarkingu či umělé inteligenci jsme hovořili s ředitelem Ing. Martinem Dezortem. Instituci řídí 4 roky.

Mohl byste prosím na začátek představit svou instituci – Vzdělávací centrum pro veřejnou správu?

Vezmu to s dovolením trochu ze široka. VCVV je organizace, která vznikla v roce 1992 usnesením Vlády ČR. Vznikly tehdy instituce dvě: my a Institut pro veřejnou správu, což je dnes příspěvková organizace Ministerstva vnitra. V prvních deseti letech jsme byli financování prostřednictvím evropského projektu FARE, takže v roce 2002 jsme se museli transformovat v obecně prospěšnou společnost a financujeme se sami z tržeb.

Když se vrátíme k prvním létům existence, co bylo jejím hlavním cílem?

Šlo o to nastavit systém celoživotního vzdělávání v oblasti veřejné správy v České republice, konkrétně pro oblast samospráv. Naší cílovou skupinou byli a jsou zaměstnanci na krajských úřadech, magistrátech, radnicích a obcích. Všichni ze samosprávných celků, kdo mají co do činění se státní správou. Druhá skupina jsou zaměstnanci, kteří se věnují sociální oblasti. Jsou to opět zaměstnanci samospráv a dalších organizací, například neziskovek.

Naznačil jste oblast činnosti. Jak to vypadá konkrétně? Obsah se řídí samozřejmě platnou legislativou…

Celoživotní vzdělávání pro tyto subjekty je řízeno zákonnými normami. Je to zákon o úřednících s novelou od ledna 2025 a zákon o sociálních službách z roku 2006. Tyto normy definují podmínky, za kterých mohou vzdělávací instituce do tohoto segmentu vstoupit. Dlouhou ke změnám dobu v podstatě nedocházelo, vše se odehrávalo v konstelaci lektor – učebna – účastníci.

Pak ale nastala doba covidová…

Došlo k obrovské změně v principu vzdělávání, ve formě. A zatímco v začátcích jsme rozesílali pozvánky na kurzy poštou, teď se elektronická komunikace a online školení staly standardem. V lednu 2020 jsme si to ještě nedokázali představit, naši klienti chtěli zasedačku s živým lektorem, se kterým mohou diskutovat i o přestávkách, mohou se ho zeptat a po skončení kurzu mít chvilku na osobní rozhovor. Dnes běžně používáme prezenční, distanční i hybridní formu.

Jak moc jsou oblíbené?

Liší se to podle cílových skupin, třeba pracovníci sociálních služeb upřednostňují živou formu, u úředníků, kteří mají na starosti správní agendy, mírně převažuje obliba online formy.

Obce mají povinnost zajistit zaměstnancům školení. Kolik je to stojí?

Pracovníci sociálních služeb získávají na školení dotaci od MPSV, která jde mimo rozpočet obcí. Ale je jasné, že pro obce, které mají povinnost zaměstnance školit, je online forma výhodnější.

Hovořili jsme o změnách formálních, ale určitě se proměnila i náplň vzdělávacích kurzů, hlavně v otázce měkkých dovedností. Před dvaceti lety jste asi nepřednášeli o whistleblowingu nebo genderových otázkách…

Naši lektoři se rekrutují z řad úředníků, jsou to tajemníci, vedoucí oddělení, pracují na ministerstvech a podobně. Jsou tedy schopni velice rychle implementovat do svých sylabů změny, které rezonují ve společnosti. Každý kurz, když se vytvoří, je podán k akreditaci, a pokud nedochází k velkým změnám v zákonech, platí akreditace tři roky. Takže náplň je vždy aktuální.

A co kurzy měkkých dovedností?

Děláme i ty. Tajemníci a města nás o ně žádají, chtějí, aby jejich zaměstnanci uměli komunikovat, ale hlavně měli tváří v tvář problematickým občanům odolnost.

Co české úřednictvo nejvíce trápí?

Jsou to leckdy neurvalí klienti, kteří nedokáží normálně lidsky komunikovat, jsou agresivní. Na psychiku zaměstnance úřadu to působí velmi stresujícím způsobem.

Máte dojem, že se to zhoršuje?

Myslím, že co do počtu ne, ale stávají se výraznější excesy, které pracovníky vnitřně zasáhnou.

Řekl byste něco o zákonu o úřednících, jehož novela začala od ledna platit?

Co se týče naší oblasti, tedy vzdělávání úředníků, došlo k několika změnám a úpravám a já je považuji za přínos. Došlo ke změně povinného počtu vzdělávacích dnů, dříve to bylo šest, teď je počet snížen na tři.
Možná si říkáte, co se mi na tom líbí. Změna nastala proto, že Ministerstvo vnitra, které dohlíží na tuto oblast, vyhodnotilo naši výroční zprávu a z ní vyplývá, že úředník absolvuje místo šesti ve skutečnosti jen 1,2 dny. Takže aby se vůbec zákon naplnil, uzákonily se tři dny, respektive devět dní v průběhu tří let.

Kdo to vlastně kontroluje?

To je povinnost tajemníka, který jí může někoho pověřit, ale za plnění zodpovídá sám.

Chtěl jste hovořit ještě o dalších změnách.

Zrušila se akreditace kurzů. Každý kurz má číslo akreditace, která je tříletá. Tato čísla od nového roku nebudeme používat. Kdo bude chtít vzdělávat cílovou skupinu úředníků, bude muset podstoupit na MV akreditaci jako instituce. My jsme akreditováni už dávno. Vyplývá z toho, že se budeme moci zaměřit také na měkké dovednosti s mnohem větším dopadem na udržení psychické pohody zaměstnanců na úřadech.
Nám samozřejmě ubyde administrativa se získáváním akreditací, která nebyla úplně malá.

Když jsme u legislativy, jak se podle vás osvědčil koncept létajícího úředníka, s nímž přišlo Ministerstvo vnitra v roce 2023?

Myšlenka je to správná, spojování obcí a létající úředník jsou dobré pro zajištění výkonu, který má obec ze zákona povinný. Otázkou je, zda musí být ve sdružení patnáct obcí. To se mi zdá příliš.

Co vás jako instituci čeká v tomto roce?

Jako organizace zůstáváme v Plzni, Praze a Brně. V Ostravě máme pobočku, která není úplně standardizovaná, a tam bych chtěl zavést standardní pobočku. Pracujeme na získávání nových klientů.

Kromě vzdělávání úředníků se věnujete také benchmarkingu. Pro některé čtenáře je to slovo ještě cizí, vysvětlil byste prosím ten pojem? Proč by se do této iniciativy mělo zapojit co nejvíce obcí?

Benchmarkingová iniciativa je projekt, který začal v roce 2005. Porovnáváme v ní efektivitu obcí s rozšířenou působností, zapojených jich je v současnosti 86. Vyhodnocujeme jejich činnosti. Posílají v tabulkách počet zaměstnanců, správních úkonů a my jim z toho pomocí softwaru vytváříme výstupy, který vidí průměr, medián a mohou na to reagovat. Je to pro ně podklad k dalším krokům – zjišťují výkonnost jednotlivých agend a mohou se rozhodnout, zda potřebují více či méně lidí.

Jak podle vás změní výkonnost a způsob práce úředníků umělá inteligence?

Bude to využíváno hodně, teď se využívá hlavně k třídění dotazů, což zná každý, kdo volal na úřad. Další využití závisí na tom, jak budou rozhodnutí dostupná na webu, aby s nimi AI dokázala pracovat. Musel by se najít způsob, jak anonymizovat rozhodnutí a zpřístupnit je. Pak by AI dokázala velice rychle a efektivně najít řešení a poskytnout je uživateli. Přestupky týkající se překročení rychlosti, tam si umím představit, že to bude sekat „jako Baťa cvičky“, dá se to naprogramovat. Ale složitější rozhodnutí, jako například stavební rozhodnutí, to tak jednoduché není.

Výhledově také chystáte školení o AI?

Mám v plánu se tím zabývat.

Jak byste charakterizoval české úředníky?

Jsou vstřícní, svou práci dobře umí a hledají cestu, jak neházet lidem klacky pod nohy, spíše jak jim pomoct. Kdykoli jsem šel něco vyřizovat, nesetkal jsem se s jiným než slušným jednáním. Tentýž dojem mám, když jezdím s lektory na školení a poznávám lidi osobně. Musím říci, že i veřejná správa funguje velmi dobře. Průšvihy jsou spíše způsobeny „nahoře“, věcmi, které úřad nemůže ovlivnit.

Dita Hradecká

Nejčtenější kategorie
Chytré město
496
Energetika
573
IT
468
Dotace a Finance
1514
Zdravé město
50

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze