Jak řídit úřad v rychle rostoucím městě Jesenici  

 Z profesionální violoncellistky se stala tajemnicí úřadu jednoho z nejrychleji rostoucích měst v zázemí Prahy. Hana Haubertová řídí městský úřad v Jesenici v podmínkách rychlého boomu.

Město Jesenice, které leží nedaleko Prahy, patří mezi nejrychleji rostoucí suburbanizovaná města v blízkosti metropole, její počet obyvatel vzrostl z 3,2 tisíce kolem roku 2004 na více než 10,4 tisíce trvale hlášených obyvatel v roce 2025. Hybatelem vývoje je suburbanizace Prahy, tedy odliv obyvatel z centra a vnitřních částí metropole do jejího zázemí, kde je dostupnější bydlení. Klíčovou roli hraje poloha města v dojezdové vzdálenosti do Prahy.

Městský úřad je hned u hlavní silnice, která Jesenici protíná. A při vstupu do kanceláře tajemnice zaujme zdánlivá drobnost. Otevřené dveře. Nejde o náhodu, ale o přístup k řízení úřadu, který se promítá do otevřeného způsobu komunikace s příchozími lidmi a kolegy.

Spoustu let jste se připravovala na uměleckou dráhu. Jak se překlopila do veřejné správy?

Moje cesta do veřejné správy byla netypická. Původně jsem byla profesionální hudebnice, hrála jsem na violoncello. Byla jsem na vysoké profesní úrovni, ale zničila jsem si ruce a s tím se už samozřejmě hrát nedá. Učení na základní umělecké škole mě nenaplňovalo a nevyhovovalo mi ani z časového hlediska, protože v té době jsem měla malé děti. Navíc jsem se odstěhovala z Prahy do Posázaví. Náhoda tomu chtěla, že v Benešově vyhlásili výběrové řízení na pracovní pozici vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče. Moje obrovská naivita mě dovedla k tomu, že jsem se na výběrové řízení přihlásila a osud tomu chtěl, že jsem ho vyhrála. Netušila jsem, jak tvrdá práce mě čeká. Spousta nových věcí, vzdělávání, odborná způsobilost. Přibližně dva roky byla jako v „Jiříkově vidění“. Svého rozhodnutí rozhodně nelituji. Protože i veřejná správa může být tvořivá. A je hodně o detailech, jako v hudbě.

Jak jste si pak doplnila manažerské vzdělání?

Vždycky mě lákala práva. Když jsem nastoupila do veřejné správy, tak jsem se hlásila na právnickou fakultu. Ovšem handicapem muzikantů je úzká specializace. Skončila jsem těsně pod čarou, takže mě nevzali. K tomu, že jsem si během práce ve veřejné správě doplnila další vzdělání, mě přivedl rozhovor, který jsem nechtěně zaslechla, když jsem začínala na pozici tajemnice úřadu ve Zbraslavi. Kdosi se zeptal, co je ta nová tajemnice zač. A někdo odpověděl, že to asi bude strašné, když je to muzikantka. Pochopila jsem, že vzhledem ke svému předchozímu vzdělání nemám pro některé lidi potřebnou kredibilitu a budou o mně pochybovat. Proto jsem se rozhodla pro další studium, přestože už jsem byla ve věku, kdy se mi moc nechtělo. Abych potvrdila, že na tu práci mám. Pro postgraduální studium jsem si vybrala Ústav práva a právní vědy, protože skladba vzdělávání obsahovala kromě managementu ve veřejné správě i další programy z oblasti práv, které mě zajímaly.

Jak byste popsala roli tajemníka v obci?

Tajemník je nejvýše postaveným úředníkem, odpovídá za výkon všech agend, za pracovněprávní vztahy i za organizační a technické fungování úřadu. Z hlediska řízení je zásadní i jeho vztah ke starostovi. Nadřízeným tajemníka je starosta, který ho jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu. V praxi je klíčová vzájemná důvěra a kvalitní komunikace. Pokud mezi tajemníkem a starostou není shoda, dlouhodobě to nemůže fungovat. Buď můžete pracovat, nebo bojovat. Já jsem již v minulosti v Jesenici pracovala, ale pár let jsem také strávila jako tajemnice ve Zbraslavi. Takže když jsem se po několika letech do Jesenice vracela, věděla jsem, do čeho jdu. A že tady pracovat chci.

Co vás jako tajemnici v Jesenici zaměstnává nejvíc?

Na práci v Jesenici mě zaměstnává i baví to, že mám vedle sebe akční politické vedení. A jsem u toho, že v Jesenici zažívám obrovský boom v mnoha oblastech. Věkový průměr obyvatel v Jesenici je nízký. Když se dívám do statistik, je to necelých 38 let. Stěhuje se sem spousta rodin s dětmi. A ti lidé odsud možná odchází pracovat do Prahy, což je logické, ale volný čas a víkendy rádi tráví tady. Mají zde školy, školky, většina jich zde zůstává. Až na střední školy z Jesenice odchází, protože zde zatím žádná střední škola není. Říkám zatím, protože v Jesenici bude gymnázium.

Je tady obrovská nabídka volnočasových aktivit, nedávno byl otevřen fantastický sportovní areál. Když se podíváte na to, kolik Jesenice dělá akcí, jak jsou rozprostřené pro děti, pro střední věkovou generaci, pro sportovce, pro lidi, kteří mají rádi kulturu, pro seniory, pak je zřejmé, že Jesenice se snaží být městem pro všechny. A myslím si, že se to daří.

V čem je zásadní rozdíl mezi obcí s tajemníkem a obcí, kde tato funkce chybí?

Rozdíl je v tom, kdo nese odpovědnost za provozní chod úřadu. V čele úřadu podle zákona o obcích samozřejmě stojí starosta, bez rozdílu na velikost úřadu, nicméně od určité velikosti úřadu už je pozice tajemníka nejen nezbytná, ale i povinná. Povinně musí být tajemník úřadu u obcí s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou působností (tzv. „dvojky“ a „trojky“).

Jaké dopady má absence tajemníka na práci starosty v praxi?

V obcích, kde není tajemník úřadu, nese starosta obce kromě politické reprezentace a zodpovědnosti za plánování a rozvoj obce, navíc i plnou odpovědnost za pracovněprávní vztahy, personalistiku, veškerou administrativu a každodenní chod úřadu. To by u větších úřadů nebylo možné.

Kde vidíte limity fungování úřadů z hlediska personálních kapacit?

Při výběrových řízeních zažíváme, že problémem je nepoměr mezi kvalifikačními požadavky a systémem odměňování. Legislativní předpisy vyžadují u řady pozic vysokoškolské vzdělání, ale odměňování tomu neodpovídá. Veřejná správa nemůže v oblasti odměňování finančně konkurovat soukromému sektoru. Bez kvalitních kvalifikovaných zaměstnanců není možné dobře pracovat. O platech zaměstnanců rozhoduje vedení samospráv, které se v rámci možností svých rozpočtů snaží formou osobního ohodnocení, odměn a benefitů udržet kvalitní a kvalifikované zaměstnance. Jedním z mála benefitů veřejné správy vždy byla stabilita zaměstnání na dobu neurčitou. Důležitý je i osobní přístup, mezilidské vztahy a důvěra.

Jak se ve vašem městě projevil nový stavební zákon v každodenní praxi úřadu?

Stejně jako u ostatních stavebních úřadů jsme se potýkali s provozními problémy, nestabilním informačním systémem i nejistotou zaměstnanců a stavebníků. A obrovským množstvím žádostí podaných podle starého stavebního zákona na poslední chvíli.

Museli jste se i v Jesenici potýkat s odchodem odborných referentů na stavebním úřadě?
V souvislosti s novým stavebním zákonem nám odešlo několik zaměstnanců a jejich nahrazení bylo velmi složité. Jednu pozici jsme obsazovali téměř rok a půl. Bez obrovského pracovního nasazení zaměstnanců a vedoucího stavebního úřadu bychom tuto situaci jen těžko zvládli. Zde se ukazuje strukturální problém. Stát nastaví kvalifikační požadavky, ale nedává nástroje, jak tyto pozice obsadit. Při hledání nových kolegů nám pomáhá, že nabízíme kombinaci pevné a volitelné pracovní doby, která umožňuje sladění pracovního a rodinného života. Pro část uchazečů je zásadní i možnost pracovat v místě bydliště bez nutnosti dojíždění. Tyto nástroje mohou v konkrétních případech fungovat, ale nelze je považovat za systémové řešení.

 Může se tu člověk připravit na další kariérní posun?

Stalo se mi to v několika případech, že zde zaměstnanec získal zkušenost, odbornost a profesně vyrostl. A pak se mohl a chtěl posunout dál. Například na krajský úřad, na ministerstvo či na speciální úřad. Takový odchod jsem vždy chápala. I když se smutkem a s vědomím složitého hledání nového zaměstnance.

Kde dnes v souvislosti se stavebním řízením nejvíce narážíte na procesní limity?

V praxi stavebních řízení je koordinace desítek stanovisek administrativně extrémně náročná. Navíc různé dotčené orgány mohou mít protichůdné požadavky, což stavebníka i úřad někdy staví do patové situace. Dalším limitem se často stává také účastenství a procesní obstrukce. Myslím tím zneužívání procesních práv účastníky řízení (sousedské spory) nebo bezdůvodná odvolání a stížnosti, které mnohdy odsouvají pravomocná rozhodnutí o měsíce až roky.

 Jak se v posledních letech celkově proměnila náročnost řízení úřadu v Jesenici?

Výrazně vzrostla, a to zejména v souvislosti s dynamickým rozvojem města. Jesenice prošla v posledních letech intenzivním růstem. Realizovala se zde řada velkých projektů, například další nová základní škola, sportovní areál, bytový dům s byty zvláštního určení, vznikly technické služby i pečovatelská služba. Současně vedení města pracuje na zřejmě historicky největším projektu, a to vzniku nového centra města. Jesenice má historický handicap v tom, že nemá klasické centrum ani náměstí. Město se skládá ze čtyř původních částí. Jesenice, Osnice, Zdiměřice a Horních Jirčan, které dohromady vytvářejí půdorys připomínající kříž. Navíc přeťatý dálnicí D0. Jesenice vznikala spíše jako dopravní uzel s funkcí tranzitu, nikoli jako kompaktní sídelní celek s jasným těžištěm a s pobytovou funkcí.

Právě proto je nyní klíčovým projektem vytvoření nového centra města. Vznikne zde úplně nové náměstí, nová radnice, multifunkční budovy, služby, kavárny. Tedy infrastruktura, která obyvatelům chybí. Cílem je vytvořit plnohodnotné městské centrum, které bude odpovídat velikosti a charakteru města.

Patříte do suburbánní oblasti. Nemáte strach z boomu developerů a tlaku na další stavební expanzi?

Myslím si, všechno se dá zvládnout. Pokud máte územní plán, který zahrnuje regulativy a máte se o co opřít, tak se dá spousta věcí ustát. Pak je to také o vzájemné komunikaci, protože město je vždycky účastníkem řízení. Jde o nastavení pravidel, podmínek a snaze dojít k nějakému konsenzu a dohodě. A pokud s investory jednáte a oni vás vnímají jako partnera, tak je vyjednávací pozice jiná. Další stavební rozvoj Jesenice aktuálně končí a padá tím, jaká je kapacita infrastruktury, vodovodů, kanalizací. To znamená, že máme i lokality, kde se podle územního plánu stavět může, ale výstavba zde není možná z důvodu nedostatečné kapacity čistírny odpadních vod.

A vzhledem k tomu, že územní plán nepřipouští domácí čistírny odpadních vod, ale nová nemovitost musí být napojená na čistírnu odpadních vod, tak dokud kapacita ČOV není, není možné stavět kvůli technickým překážkám.

Brzy budou komunální volby. Co to znamená pro úřad?

Pokud po volbách dojde k zásadní změně politického vedení obce, nastává pro zaměstnance nelehké období, které je plné otázek, očekávání a někdy i nejistoty, protože úřad v samostatné působnosti zajišťuje zejména plnění úkolů, vizí a projektů volených zástupců obce. Po zásadní změně politického vedení obce vždy vyvstává otázka, ve kterých oblastech bude pokračovat projektová příprava, které projekty budou případně odloženy a jakým směrem bude práce úřadu v samostatné působnosti směřována.

Jak dlouho podle vás trvá, než se nový starosta plně zorientuje v agendě a fungování úřadu?

To je těžká otázka, na kterou se nedá jednoduše odpovědět. Velmi záleží na schopnostech nového starosty a na tom, zda má či nemá předchozí zkušenost ve veřejné správě. Taková pozice vyžaduje spoustu práce a odvahy přijmout odpovědnost. Pokud nový starosta začíná bez předchozí zkušenosti a bez tajemníka úřadu, pak je jeho pozice velmi náročná.

Pokusím se takovou situaci přirovnat k příchodu nového tajemníka úřadu. Ten, i přestože je profesionál, potřebuje několik měsíců na to, aby se detailně seznámil s chodem úřadu, analyzoval stávající procesy a dokázal pak zodpovědně bez ukvapených závěrů plánovat další fungování.

Nový starosta je na tom podstatně hůř. Jeho práci od začátku bedlivě sleduje opozice, která mu žádnou chybu neodpustí, a občané, kteří očekávají okamžité výsledky jeho práce. Prvních několik měsíců nového starosty je o vzdělávání a sbírání zkušeností. To by v ideálním světě měli všichni respektovat a poskytnout novému starostovi podporu a čas.

Pozice tajemníka je specifická v tom, že v úřadu je jediná. Do jaké míry vám pomáhá profesní sdružení, třeba Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů?

Pro mě je Sdružení tajemníků obdoba profesní komory a je absolutně skvělá. Mezi tajemníky není moc fluktuace. Většinou se známe osobně. Kdykoliv cokoliv potřebujete, máte se na koho obrátit. Středočeská sekce tajemníků má vytvořenou Whatsappovou skupinu. A v momentě, kdy jeden z kolegů položí dotaz, obratem mu přistane padesát odpovědí. Mezi všemi tajemníky je obrovská kolegialita, podpora a dokážeme táhnout za jeden provaz.

Jak se do fungování úřadů promítá digitalizace a nástup umělé inteligence?

Každá novinka přirozeně vyvolává obavy. A to nejen u veřejnosti, která má nové systémy používat, ale i u samotných úředníků. Pokud se lidé musí hlásit na úřady prostřednictvím e-identity, často řeší otázku bezpečnosti, aby se jejich data nedostala tam, kam nemají. Podobné obavy existují i na straně úřadu. Úředník musí mít jistotu, že při práci se systémy data skutečně doputují tam, kam mají, a že proces funguje správně. Myslím si ale, že veřejná správa je schopná se s těmito změnami vyrovnat. Je to jen otázka času a zkušeností.

Profesní vizitka: Mgr. Hana Haubertová, MPA

tajemnice Městského úřadu Jesenice (cca 10 460 obyvatel)

Ve veřejné správě působí od roku 2007, funkci tajemnice zastává od roku 2014, kdy nastoupila jako tajemnice Úřadu městské části Praha-Zbraslav. Od roku 2019 zastává funkci tajemnice Městského úřadu Jesenice, kde se podílí na řízení úřadu dynamicky se rozvíjejícího města v zázemí hlavního města. Před vstupem do vrcholového managementu úřadu působila jako vedoucí odboru školství, kultury a památkové péče, kde získala profesní zkušenosti s řízením lidí a odbornou způsobilost k výkonu správních agend v památkové péči a ve školství. Je absolventkou Akademie múzických umění v Praze (Mgr.) a držitelkou titulu Master of Public Administration (MPA) z Ústavu práva a právní vědy.

Autorka textu: Hana Kejhová, šéfredaktorka časopisu PRO města a obce