1. Jak podporujete třídění odpadu?

2. Novela odpadového zákona přinese zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách. Obáváte se vyšší finanční zátěže na váš rozpočet či na občany?

3. Jak spolupracujete při řešení odpadové problematiky s občany, sdruženími, firmami, sousedními obcemi?

Jan Tecl, starosta města Havlíčkův Brod (cca 23 500 obyvatel)

1. Třídění odpadů se snažíme podporovat optimálním množstvím separačních stání ve městě a jeho místních částech tak, aby byla stání co možná nejvíce dostupná všem občanům. V současné době se nacházejí na 179 místech. Dále pracujeme s veřejností v oblasti odklánění odpadů od skládky, např. nabízíme dotované kompostéry, dotované separační koše a dotované separační tašky. Obyvatelé města mohou využívat mobilní aplikaci k ohlašování naplnění či poškození separačních kontejnerů „Třídění odpadů na dosah ruky“. Každý měsíc publikujeme a děláme osvětu prostřednictvím článků v radničních Havlíčkobrodských listech (do všech domácností zdarma a na webu města), každoročně vydáváme jízdních řády svozů odpadů včetně odpadových aktualit. Veškeré informace z oblasti životního prostředí zveřejňujeme na webu města, který získal za kvalitu poskytování informací v této oblasti i národní ocenění.

2. Ano, obáváme. Obecně považujeme tuto formu stimulace k přechodu ze skládkování na vyšší formy nakládání se směsnými komunálními odpady za nešťastnou. Efektivnějším řešením by z našeho pohledu bylo vybudování dostatečného množství zařízení pro energetickou likvidaci odpadů, za současného garantování cen na vstupu směsného komunálního odpadu do těchto zařízení pro obce a občany. Je však otázkou, zda je toto řešení z ekonomického hlediska reálné.

3. Město Havlíčkův Brod má smlouvu s tzv. českým zeleným bodem – s obalovou společností EKO-KOM, a. s., která od roku 1999 pomáhá obcím zejména s provozními náklady na separaci odpadů. Dále samozřejmě spolupracujeme s kolektivními systémy v oblasti „neodpadů“ – tedy zpětných odběrů elektro, baterií, osvětlovacích těles aj. V historii jsme na různých projektech spolupracovali s městy Světlá nad Sázavou, Jihlava, Svazkem obcí Přibyslavska, aktuálně pak spolupracujeme zejména s městem Přibyslav a se Sdružením obcí Vysočiny.

Ctirad Mikeš, starosta města Mělník (cca 19 500 obyvatel)

1. V Mělníku probíhá primární separace ekonomicky zhodnotitelných látkových složek komunálního odpadu (papír, sklo, plasty, kovy, textil) ve 4 sběrných dvorech. Mimo tato centrální sběrná místa, kde lze separovat veškerý odpad vznikající v domácnostech, má město celkem 138 sběrných hnízd, kde je umístěno 149 kontejnerů na papír, 97 na směsné sklo, 176 na směsné plasty, 24 na kovový odpad a 26 na textil. V současné době je velkým problémem značný objem papíru ve sběrových nádobách, což je způsobeno velkým množstvím obalového materiálu z e-shopů a nízkou, až katastrofální cenou sběrového papíru, kdy veškerý sběrový papír končí v kontejnerech. Ani občané, kteří vybírali z kontejnerů tento papír, o něj nyní nemají zájem. Podobná situace je také u plastů, a to zvláště v této době karantény, kdy stoupá zejména množství nápojových plastů. Z tohoto důvodu město musí navýšit počet nádob na sběrných místech a zvýšit frekvenci svozů. Celkové náklady na posílení svozu jsou do konce roku odhadovány v částce cca 500 tis. Kč. Co se týká bioodpadu, v rodinné zástavbě města je v současné době pro něj umístěno 1 371 nádob.

2. Zvýšení poplatku za skládkování se podstatně dotkne i rozpočtu města. V současnosti město na každého občana doplácí částku 332 Kč a celkové náklady dosahují 832 Kč na občana. Město již 10 let tento poplatek nezvyšovalo, a to protože se obává zvýšení počtu neplatičů. V současné době tvoří neplatiči 10,6 %, tedy celkem 2 058 z celkového počtu 19 430 plátců místního poplatku. Dalším důvodem je skutečnost, že samospráva vnímá i místní poplatek jako další daň, která zvyšuje celkovou daňovou zátěž na poplatníka. Náklady na vymáhání jsou pro město podstatně limitujícím faktorem pro razantní navýšení poplatků. Domníváme se, že v současné době není ani vhodná doba k razantnímu zvýšení místního poplatku, a to z důvodu neodhadnutelných dopadů začínající krize způsobené karanténními opatřeními. Počítáme, že zvýšením poplatku o 300 Kč za tunu uloženého odpadu na řízené skládce dojde k navýšení výdajů o 1 140 000 Kč. Město tak bude doplácet na každého občana o 64 Kč více, tedy bezmála 400 Kč.

3. Město Mělník spolupracuje s občanskými iniciativami a s okolními obcemi v optimalizaci sběru, a to jak z hlediska logistiky svozu, tak i nákladů na zajištění nakládání s odpady.

Petr Rys, starosta města Bruntál (cca 16 200 obyvatel)

1. Město Bruntál podporuje třídění odpadů již více než 10 let. Ve městě je samozřejmě zaveden systém pro třídění papíru, plastů a skleněných obalů. Už několik let je také zaveden svoz bioodpadu a textilu. Pro další třídění odpadů je občanům k dispozici zejména sběrný dvůr pro kovy, oleje, elektrospotřebiče apod. Město třídění odpadu podporuje nejen rozmísťováním kontejnerů na různé komodity, rozšiřováním těchto komodit (naposledy o kovy) či vůči veřejnosti přívětivou otevírací dobou sběrného dvora, ale také prostřednictvím public relations a informační osvěty.

2. Ano, požadované cíle – zejména v oblasti poskytování tzv. třídicí slevy jsou nereálné. Bohužel v tomto směru nejsou součástí projednávaného zákona i jeho prováděcí předpisy, které mohou některé nejasnosti upřesnit.

3. Město je jediným společníkem společnosti TS Bruntál, s. r. o., která zajišťuje svoz a likvidaci odpadů nejen v Bruntále, ale i v sousedních obcích. Podnikatelé v našem městě nejsou součástí systému nakládáni s odpady. Prostřednictvím TS Bruntál je všem jejich zákazníkům nabízeno stejné portfolio služeb, které má i město Bruntál. To je zároveň akcionářem společnosti ELIO Slezsko, a. s., která provozuje skládku pro ukládání odpadů. V rámci spolupráce mezi jednotlivými obcemi jsou a byly možnosti pro získání dotací pro podporu vzniku odpadů – zejména v oblasti produkce bioodpadu a dále pro podporu třídění odpadů, které jednotlivé obce využívají. Jak již bylo uvedeno, snažíme se maximálně informovat a aktivizovat širokou veřejnost i děti prostřednictvím škol a střediska volného času. Spolupracujeme mj. také se sběrnami, díky nimž město může vykazovat hmotnost kovů a papíru do svého čtvrtletního hlášení pro společnost EKO-KOM, a. s.

Jiří Růžička, starosta města Vsetín (cca 26 000 obyvatel)

1. Vsetíňanům slouží celkem 550 kontejnerů na papír, plast a sklo. Ty jsou umístěny na všech sídlištích. V okrajových částech města probíhá od roku 2005 sběr plastů a papíru do barevných pytlů. Vloni jsme začali vyvážet společně kovové a hliníkové obaly s tím, že oboje se třídí do žlutých kontejnerů. Biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu lze odvézt na komunitní kompostárnu, která má kapacitu 2 400 tun. Jako významnou podporu předcházení vzniku odpadů vnímáme zavedení vratných kelímků. Ty slaví úspěch: zvítězili jsme v kategorii „obec“ v soutěži E:ON Energy Globe, také je půjčujeme do okolních obcí a též různým organizacím a firmám. Důležitá je i osvětová činnost, město pořádá akce a přednášky, tradičně úzce spolupracujeme se střediskem volného času Alcedo na vzdělávacích akcích pro děti a mládež. S dětmi pracuje i Logistické centrum odpadů, které se soustředí na vzdělávání a exkurze dětí na téma třídění.

2. Náklady na svoz, třídění a provoz sběrných dvorů se neustále zvyšují a již teď jsou významnou ekonomickou položkou rozpočtu. V roce 2019 vyprodukovali občané Vsetína přes 5 000 tun směsného a objemného odpadu. Pokud se skládkovací poplatek zvýší z 500 Kč až na plánovaných 1 850 Kč a nepodaří se nám splnit podmínky navrhované třídicí slevy, která by nám umožnila jej snížit, je jasné, že při celkové produkci odpadů města Vsetína to bude mít citelný dopad na rozpočet.

3. V roce 2008 město otevřelo Logistické centrum odpadů, které smluvně slouží také jiným obcím a firmám v našem mikroregionu. Některé provozy jsou z důvodu využití kapacity pronajaty soukromým firmám (třídicí linka a sklad nebezpečných odpadů). Spolupráce s nimi je na výborné úrovni a pomáhá městu s vylepšováním kvality odpadového hospodářství, například firma SUEZ v loňském roce zmodernizovala třídicí linku za téměř 5 mil. Kč.

Autor: Radomír Starý