Snažíme se, aby mladí lidé zůstávali

Starosta Hranic o bezplatné MHD, investicích a kultuře ve městě

Hranice na Přerovsku se díky vysokorychlostní železnici a přestupovému terminálu stanou důležitým dopravním uzlem na Moravě. Město ovšem myslí i na sport a kulturu. „Pokud město není tuctové a nudné, tak se sem lidé raději vracejí a rádi zde žijí,“ říká starosta Daniel Vitonský.

Pane starosto, jak si stojí město Hranice?

Myslím, že si stojíme velice dobře. Nejsme zadlužení, neustále budujeme a opravujeme chodníky, cyklostezky, silnice, sportoviště, významné peníze směřují také do kultury a cestovního ruchu. Máme připravené a rozjíždíme velké rozvojové projekty, ať už se to týká bytové výstavby nebo největší investice v historii našeho města, a to výstavby nového dopravního terminálu, který sice bude z převážné většiny na bedrech Správy železnic, nicméně za námi půjde část týkající se autobusového nádraží a přednádražního prostoru. Budeme tak napojeni na vysokorychlostní trať, což povede k dalšímu rozvoji města a jeho spojení s okolním světem. Takže budoucnost města vidím velice nadějně.

Podle posledních statistik si Hranice drží zhruba stejný počet obyvatel, z podobně velkých měst ovšem lidé spíše odcházejí. Čím to je?

Snažíme se, aby mladí lidé měli důvod tu zůstávat a neodcházet do větších měst. Nebo aby se po studiu zase vrátili. V první řadě musí mít kde bydlet. Město proto připravuje hned dva projekty na výstavbu nových bytů, bytový dům na Cementářském sídlišti a střešní nástavby v ulici Nerudova. Jsou tu také soukromí developeři, kteří připravují zajímavé projekty a město s nimi spolupracuje. Snažíme se také změnami územního plánu vymezit vhodné pozemky pro stavbu rodinných domů.

A za druhé je potřeba, aby tady měli lidé co dělat, aby mohli vyrazit za sportem, kulturou nebo jen tak do přírody. Nejsou to jen lázně Teplice nad Bečvou se svými Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi, ale zejména světový unikát Hranická propast, Valšovická jezírka nebo tok Bečvy. Podporujeme sport, loni jsme otevřeli nový skatepark a workoutové hřiště, připravujeme pumptrackovou dráhu a parkourové hřiště. A nezapomínáme ani na kulturu. Posílili jsme rozpočet našich Městských kulturních zařízení a nedávno jsme rekonstruovali hudební sál a postupně rekonstruujeme letní kino.

Vrátím se k Hranické propasti, tam nyní směřuje velká investice. O co jde?

Rozběhli jsme velkou rekonstrukci teplického nádraží a jeho přeměnu v Infocentrum Hranického krasu. Bude to stát skoro 57 milionů, ale podařilo se nám získat dotaci až 36 milionů. Nové infocentrum nebude věnováno jen propasti, ale celému Hranickému krasu, Zbrašovským aragonitovým jeskyním, geologii, speleologům a také lázním. Navíc budova teplického nádraží je sice zpustlá, ale jde o cennou funkcionalistickou stavbu a kulturní památku.

Jak už jste řekl, jednou z klíčových investic bude nový dopravní terminál, město se stane významným dopravním uzlem. Jak bude terminál vypadat?

O definitivní podobě terminálu stále usilovně jednáme. Jde nám o to, aby mohli lidé přecházet z vlakového na autobusové nádraží suchou nohou, aby byli krytí před nepřízní počasí. Naštěstí padlo rozhodnutí, že se celé vlakové nádraží přesune o něco blíže městu, a tedy i ke stávajícímu autobusovému nádraží. Výstavba vysokorychlostní trati a nového dopravního terminálu bude bez nadsázky významnou investicí na příštích několik desetiletí a my máme na tuto stavbu navázány další dopravní stavby a obchvaty města, včetně napojení průmyslových zón tak, abychom vymístili už tak hustou dopravu z hlavních ulic našeho města.

S oblastí dopravy souvisí bezplatná a plně elektrifikovaná městská autobusová doprava. Jak vlastně tato převratná myšlenka vznikla a jaké jsou zkušenosti?

Dlouhodobě patříme k městům se špatnou kvalitou ovzduší. V našem případě jde zejména o polétavý prach. Podílí se na tom nejen průmyslové znečištění a doprava, ale také dálkové zdroje z Ostravska a Polska. S tím jako město moc nenaděláme, některé věci ale ovlivnit můžeme. Vysazujeme zeleň, v létě více čistíme ulice a také jsme hledali způsob, jak alespoň zmírnit dopad autodopravy. Jednak kvůli ovzduší, ale také kvůli složité dopravní situaci na některých křižovatkách a ulicích. Chtěli jsme dostat více lidí do naší městské hromadné dopravy, proto MHD zdarma. Čísla ukazují výrazný nárůst užívání městských autobusů, obsazenost stoupla asi o 50 procent na nynějších 4 200 přepravovaných osob denně. A v roce 2017 jsme využili možnosti dotace a pořídili elektrobusy. Myslím, že jsme byli jediné město s plně elektrifikovanou městskou dopravou nejen u nás, ale i v Evropě.

Můžete ještě, pane starosto, připomenout, jaký má MHD dopad na městkou kasu?

Na MHD doplácíme ročně zhruba 18 miliónů. Není to málo, ale když na jednu stranu položíme tržby z jízdenek, které pokrývaly jen malou část nákladů, bývalo to zhruba 2,5 milionu, a na druhou stranu nutný provoz systému na prodej lístků a kontrolu a zároveň menší využití hromadné dopravy, tak ten rozdíl není zásadní.

Hranice na přelomu tisíciletí hostily tehdy vlajkovou loď českých zahraničních investic společnost Philips. Jak se město vzpamatovalo z jejího odchodu?

Philips opravdu po pár letech skončil, ale nedá se říci, že by městu nic nepřinesl, rozběhla se bytová výstavba, například na Jižní vyrostla víc než stovka bytů. Díky novému vodovodnímu přivaděči jsou Hranice zabezpečeny dostatkem pitné vody ze severní Moravy a v neposlední řadě se zlepšila i dopravní infrastruktura. Kvůli napojení průmyslové zóny byl postaven místo rizikové křižovatky kruhový objezd. A samotná průmyslová zóna také nezůstala prázdná. Nyní je tam CT Park, kde je hned několik firem zaměstnávajících stovky lidí. A stále přibývají nové haly. Ale také v dalších průmyslových zónách dochází k rozvoji.

V Hranicích jsou také hodně velká kasárna, které armáda po roce 1989 výrazně zredukovala. Teď se mluví o návratu vojáků. Je to téma také pro město?

V Hranicích jsme měli hned dvoje velká kasárna, jedna v historických budovách bývalé vojenské akademie, dnešní kasárna generála Zahálky, druhá u nádraží, to byly kasárna Jaslo. Těch se ale armáda již před lety zbavila a dnes je tam průmyslová zóna. Jednu dobu bylo otázkou, zda u nás vojáci vůbec zůstanou, ale nakonec tu máme nejen 71. mechanizovaný prapor, ale také velitelství 7. mechanizované brigády. Podle našich informací by vojenská přítomnost v Hranicích měla ještě vzrůst. Ostatně, na Libavou to nemáme odsud daleko a komplex hranických kasáren postupně prochází rekonstrukcí. S místními vojáky velice úzce spolupracujeme. Velmi nám pomohli za povodní v roce 1997, my se zase podílíme na jejich akcích, jako jsou hranické Hry bez hranic nebo pravidelné nástupy na Masarykově náměstí, kde jsou oceňováni vojáci z misí. Dá se říci, že Hranice jsou od poloviny 19. století, kdy zde kasárna vznikala, s vojskem nerozlučně spjaty a ostatně se traduje, že ve zdejších kasárnách, respektive v jejich chodbách trénoval a běhal i slavný Emil Zátopek.

Nejen ekonomikou je živ člověk. Máte několikanásobné mistryně Evropy v mažoretkách, sportovní oddíly odchovaly spoustu reprezentantů…

Na solidní úrovni je také házená, fotbal, florbal nebo kanoistika. Dále bych mohl zmínit triatlon nebo třeba judo, kde se muži perou v nejvyšší soutěži v republice a jejich borci reprezentují Českou republiku na světových turnajích. Z kultury určitě stojí za zmínku hudební skupina Traktor, November 2^nd, pěvecký sbor Cantabile, taneční soubory, které vozí cenné medaile z evropských a světových soutěží. Je to především zásluha sportovních i kulturních nadšenců, trenérů, funkcionářů či učitelů zapálených pro svou věc. Město samozřejmě podporuje sportovní oddíly nebo i kulturní počiny pomocí dotačních programů, ale bez těch nadšenců by to nešlo. Ještě bych chtěl zmínit, že přispíváme i na modernizace a rekonstrukce sportovišť a kulturních zařízení nepatřících městu.

Podle řady ohlasů dobře funguje také hranický Domov seniorů. Jaké jsou současné největší výzvy v sociální oblasti?

Obecně je známo, že populace stárne a Hranice nejsou výjimkou. Věnujeme této oblasti velkou pozornost a pravidelně se seniory diskutujeme. Každoročně probíhá setkání starosty města se sedmdesátníky, kde je seznamuji s plány města do budoucna, řeknu jim, co se chystá v nejbližší době, odpovím na dotazy a popovídáme si o jejich problémech. Funguje nám velmi dobře nejen Domov seniorů Hranice, ale také Klub seniorů, který má kolem šesti set členů. Ti jsou velmi aktivní. Vyrážejí za kulturou, sportují, pořádají cyklovýlety nebo turistické výpravy. Město jim poskytlo budovu, kde se mohou scházet, věnovat se pohybovým aktivitám, počítačové gramotnosti nebo si jen tak popovídat.

Už jsem mluvil o bezplatné MHD, kterou s oblibou využívají právě senioři. Nyní pro ně připravujeme další projekt, senior taxi, kdy každý senior nad 75 let dostane ročně poukaz na tisíc korun a ten bude moci využít na dopravu po městě, kam potřebuje. Zaplatí pouze 20 procent ceny, zbytek uhradí město. Sociální oblast ale nejsou jen senioři, proto spolupracujeme jak s hranickou Charitou, tak i s křesťanskou společností ELIM na vytvoření takové sociální sítě, aby měl každý nějakou šanci.

Pane starosto, jak se Hranice vyrovnávají s ekologickými katastrofami z poslední doby, otravou Bečvy a havárií vlaku s benzenem v nedalekých Hustopečích?

Doufáme, že nás poslední havárie vlaku s benzenem neohrozí. My jsme hned poté měřili ovzduší v Hranicích a okolí a bylo vše v pořádku. Ale samozřejmě máme obavy z ohrožení spodních vod. Účastním se jednání krizového štábu na kraji a podle všeho se zdá, že přijatá opatření, larsenové stěny a odčerpávání benzenu a další navrhované sanační práce jsou účinné. Nicméně i přesto se odhaduje, že veškeré likvidační práce budou trvat až čtyři roky. Zejména hasiči odvedli neskutečný výkon, uvědomme si, že tam nepřetržitě zasahují už třetí měsíc. Mohlo to dopadnout daleko hůř.

Nás se samozřejmě vše ohledně Bečvy velmi dotýká, ať už to jsou ekologické havárie nebo i povodně, naposledy ty loňské. Loni nám ale velmi pomohla nedávno dokončená protipovodňová opatření, rozšíření jezu a zvýšené ohrázování. Dostaly důkladnou prověrku a obstály. Hranice jsou v tuto chvíli chráněné pouze proti padesátileté vodě a my se snažíme vyvíjet tlak na Povodí Moravy, Lesy ČR a na příslušná ministerstva, aby byly co nejdříve a urychleně postaveny suché nádrže Lhotka a Končiny a především vodní dílo Skalička na Bečvě, aby byly Hranice chráněny i proti stoleté vodě.

Na závěr si dovolím jednu kuriozitu. Máte v Hranicích velmi neobvyklé čapí hnízdo, které vyvolalo docela zajímavé reakce. Plánujete více takových projektů?

Pravda je, že jde o soukromý projekt. Firma potřebovala přesunout původní čapí hnízdo, které bylo na pozemku města, kvůli stavbě parkovacího domu, a protože jsou to patrioti, napadlo je toto netradiční řešení. Nám se to líbilo a vyšli jsme jim vstříc při přesunu hnízda. V rámci možností jsme na věž zámku umístili webkameru, aby byl alespoň základní přehled o tom, co se na hnízdě děje. V budoucnu jsme domluveni s majitelem parkovacího domu na umístění kamery ještě blíže, aby všichni mohli sledovat čápy a jejich život zblízka. Obyvatele Hranic to enormně zajímá. Takovéto netradiční projekty pomáhají město zviditelnit, činí ho něčím zvláštním, takže je rádi podporujeme. Určitě k nim patří například zastřešení dvorany zámku, které jsme loni opravovali, i to činí město zajímavější a přitažlivější. A když se vrátím na začátek, pokud není město tuctové a nudné, tak se sem lidé raději vracejí a rádi tady žijí.

Michal Šverdík