Stát si u obcí objednává služby, ale nechce za ně platit

Petr Halada jako předseda Sdružení místních samospráv (SMS ČR) mluví o tom, jak stát přenáší na obce stále více povinností

Dvacet osm let stojí Petr Halada jako starosta v čele obce Kamýk nad Vltavou a od listopadu 2025 také vede Sdružení místních samospráv České republiky. V rozhovoru popisuje, jak se na obce postupně přenáší odpovědnost za výkon státní správy, aniž by s ní přicházely odpovídající finance. Jako předseda sdružení, které zastupuje více než 2 600 obcí a měst, mluví o aktuálním státním rozpočtu, přenesené působnosti, platech ve veřejné správě i limitech digitalizace v každodenní praxi samospráv.

Lidé si často pletou SMO ČR a SMS ČR. V čem je hlavní rozdíl?

Obec Kamýk nad Vltavou je ve Sdružení místních samospráv od založení. Byl jsem jako starosta na ustavující schůzi v roce 2007, kdy se sdružení zakládalo.

Sdružení místních samospráv účelově vzniklo na základě Zlínské výzvy, kdy se obce v okolí Zlína rozhodly, že Svaz měst a obcí nezastupuje dobře jejich zájmy ohledně rozpočtového určení daní. A že se moc nehledí na malé obce. Já mohu jednoznačně říci, že před změnou rozpočtového určení daní jsme prakticky pokryli z RUD mandatorní výdaje obce. Na rozvoj a investice jsme prakticky neměli vůbec žádné peníze. To bylo velmi chudé období, ale pak se opravdu podařilo opravit zákon a tuším za pana ministra Kalouska došlo ke změně RUD i na základě tlaku Sdružení místních samospráv, které tehdy už existovalo.

Ale nemůžu říci, že by se v tomto tématu neangažoval ani Svaz měst a obcí velmi aktivně. Došlo ke změně RUD, takže konečně můžeme mít nějaké finance na vlastní investice. A nečekat jen na to, co dostaneme z dotací. To jsou nejzákladnější důvody, proč sdružení vzniklo. Malé obce cítily, že potřebují větší zastání.

STÁTNÍ ROZPOČET Z POHLEDU OBCÍ

Jak jste nyní spokojeni s informačním servisem ohledně aktuálně schváleného státního rozpočtu?  Stačí vám pro rozhodování na úrovni obce?

My jsme se samozřejmě na rozpočet dívali na stránkách Ministerstva financí, kde je zveřejněn po jednotlivých kapitolách a je tam uvedeno stručné zdůvodnění. Ale samozřejmě to pro nás není jednoznačně dostačující, protože nevíme, jestli další toky na ministerstva jsou navazující i vzhledem k potřebám, které obce mají. Pokud se podíváme na Ministerstvo místního rozvoje, kde byla řada dotačních titulů pro malé obce, tak vůbec nevíme, jestli se naplní. Totéž platí u Ministerstva životního prostředí nebo u Státního fondu životního prostředí a dalších institucí. Hlavně ta dvě klíčová ministerstva (MMR, MŽP) jsou pro malé obce stěžejní, abychom věděli, zda budeme moci nějaké finanční prostředky v roce 2026 čerpat.

 PROČ MAJÍ OBCE PENÍZE NA ÚČTECH

Často ve veřejném prostoru slýcháme, že obce zbytečně kumulují finance na svých účtech. Ty zase argumentují tím, že se na větší investice musejí připravit. Občas stát pošilhává po obecních financích…

Stát už nepošilhává, on už otevřeně mluví o tom, že obce mají hodně peněz a že je možné, že si je nějakým způsobem vezme. Já bych jako řešení viděl, že Česká národní banka poskytne termínované vklady, kde jsou finanční prostředky zajímavě úročeny. Pokud by ČNB přistoupila na elektronizaci vkladů, mohlo by to být řešení. Protože nyní musíte na pobočku a smlouvu osobně podepsat. Kdyby to šlo elektronicky, bylo by to daleko lepší, starostové by si účet snáze založili a stát by měl jistotu finančních prostředků, se kterými by mohl disponovat, když budou na termínovaných vkladech. Stát si může půjčit a nemusí si sám kupovat dluhopisy, které vydává a půjčovat si za drahý úrok.

Co se týče schraňování financí na účtech, u každé obce je to jinak. Záleží na zastupitelstvu, na progresi, jakou v zastupitelstvu mají. Ale samozřejmě i mně se stalo několikrát, že jsem měl připravený dotační titul a třeba jsme první rok neuspěli, druhý rok také ne a peníze jsme střádali na to, abychom mohli projekt dofinancovat a realizovat později.

PŘENESENÁ PŮSOBNOST A JEJÍ PODPORA

Co by obce a města a obce potřebovaly finančně i metodicky od státu, aby mohly dobře fungovat?

Mně spíš vadí to, že připomínky třeba vůči financování v přenesené působnosti, které dáváme, nejsou vyslyšeny. Stále se říká, že nejsou peníze, nebo se zvyšují daňové příjmy a vy si to máte zaplatit z toho, ale to s tím nesouvisí. Daňové příjmy jsou na rozvoj obce, ne na výkon státní správy. Myslím si, že se to musí oddělit a správně financovat. Metodické vedení agend není špatné. Těch školení a dalších informací chodí dost a vysvětlení ze strany ministerstev jsou velmi dobrá.

Další problém, který vidím, je, že na všechno musíte mít software. Na matriku, CzechPoint, software na stavební úřad, účetnictví… Já to chápu, digitalizace postupuje, je to správně, nicméně ty softwary jsou každý jiný, dělají je soukromé firmy a nestojí to malé peníze. Jde o zakoupení softwaru, údržbu, platíte samozřejmě i za licenci. Každý software je uživatelsky jiný a myslím si, že třeba software na matriku by měl stát poskytovat pro obce zdarma, protože jde o výkon státu.

PŘIPOMÍNKOVÁ ŘÍZENÍ

Jako SMS ČR jste připomínkovým místem pro legislativu. V poslední době se extrémně zkracují lhůty pro připomínková řízení. Zažíváte to?

To vám řeknu přesně. Dramaticky, až hekticky, protože když se v e-KLEPu objeví nějaký zákon, vyhláška, novela nebo nařízení, které můžeme připomínkovat, a my se k tomu máme vyjádřit, potřebujeme znát stanovisko celého orgánu nebo části členské základny, tak je to problematické. Na některé návrhy nemůžeme znát okamžitě odpovědi, musíme se připravit. Takže některé lhůty jsou velmi krátké.

Na všechna větší témata máme pracovní skupiny. V nich pracují odborníci, případně starostové, kteří se tematikou zabývají. Ti lidé mají hlubší vhled do tématu a jsou schopni reagovat na mnoho věcí, ale samozřejmě k tomu občas potřebujeme analytiky, legislativce, kteří jsou schopni vypracovat pozměňovací návrh pro Poslaneckou sněmovnu, případně jsou schopni reagovat na některé legislativní věci a uvést je do kontextu s požadavky samospráv.

PLATY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PERSONALISTIKA

Aktuálním tématem na začátku roku bylo zvyšování platů ve veřejné správě bez většího zapojení hlasu municipalit. Jak to hodnotíte?

Změna platové tabulky se týká každé obce. V každé obci půjdou z rozpočtu peníze navíc, které budou zaměstnancům muset dát. Mzdy některých zaměstnanců jsou tak nízké, že by si opravdu zasloužili zvýšení těch tabulek mnohdy více, než stát navrhl. Nicméně to, že o tom s námi stát nediskutuje, je špatně. My jsme opravdu velký zaměstnavatel, zaměstnáváme desítky tisíc lidí. A stát by o tom s námi měl mluvit nebo nás alespoň přizvat k diskusi o změně. I když si pamatuji, že asi před čtvrt rokem toto v připomínkovém řízení bylo. Vyjadřovali jsme a neměli jsme námitky, protože zaměstnancům zvýšení platu přejeme.

Co to znamená pro starosty? Máte s tím zkušenosti jako praktik při náboru na odborné pozice, třeba stavební úřady a podobně, kde vás soukromá sféra snadno přeplatí?

Problematické je to, že se nezvyšuje příspěvek státu na výkon v přenesené působnosti. To znamená, že finanční prostředky, které jdou na obec, zůstávají ve stejném objemu už mnoho let, dokonce jim to bylo o tři procenta sníženo. A pokud se ptám starostů, tak většina radnic přenesenou působnost doplácí z daňových příjmů obce. To znamená, že stát není schopen zaplatit to, co si u těch obcí objedná. To je jedna věc. A druhá věc je, že když chcete mít dobrého zaměstnance, a teď nemyslím jen úředníka, ale třeba někoho na technických službách, tak je velice těžké ho sehnat, protože třeba na stavební úřad je to v mnohých případech a mnohých lokalitách téměř nemožné. Protože privátní firmy jsou schopny těm lidem zaplatit mnohem více. A také tlak na úředníky je tak velký, že oni tu práci ani nechtějí vykonávat. Na mnohých radnicích se to nedaří a úřad je poddimenzovaný.

Většina radnic nemá svého tajemníka, což znamená, že starosta je i tajemníkem toho úřadu. A personalistiku celého úřadu dělá sám – přijímá lidi, nabírá a řeší pracovněprávní vztahy včetně odměňování. A zjistí, že ti lidé podle tabulek mají strašně nízké platy. Někdy jsou pod hranicí minimální nebo zaručené mzdy, takže jim to stejně musíte doplácet. Pokud chcete dobrého zaměstnance udržet, musíte ho zaplatit. Dáte mu osobní ohodnocení a odměny tak, aby pracoval dobře a zůstal.

Zaznamenal jste na základě zpětné vazby z obcí a měst, že odcházeli úředníci za stavebních úřadů proto, že nebyla dobře připravena digitalizace stavebního řízení?

Zaznamenal. A odešli zejména ti, kteří byli před důchodem nebo v důchodovém věku, protože s tou digitalizací se nemohli shodnout. A vyřešili to svým způsobem – odchodem. Mladší ročníky jsou schopny se přizpůsobit a vstřebat i některé změny.  Chápu ale staršího člověka, že je nervózní, když systém nefunguje. A to se týká Portálu stavebníka, takhle to určitou dobu fungovalo.

PRAXE OBCÍ

Můžete uvést agendy, o kterých se moc nemluví, ale jsou také náročné?

To vyvstává v průběhu provozu. Velký problém jsou matriky, které, když se nakupí velké množství svateb nebo matričních úkonů, tak to úředníky hodně zaměstná. A na malém úřadu nemůžete mít matrikáře, který bude jenom pro matriku, takže má na starosti třeba evidenci obyvatel, byty nebo jinou správu. Pak je to problematické, a hlavně to není zaplacené.

A problematika nepedagogických pracovníků, která spadla na obce?

Problém nepedagogických pracovníků bude gradovat tento rok, pak si myslím, že se systém ustálí a najde se nějaký řád. Ale musí si obě strany sednout a říci, jak to provozně bude fungovat. Třeba u nás v Kamýku jsme si to nastavili vůči radnici okamžitě a problém není.

Nyní se hodně hovoří o zákonu o dostupném bydlení. Pomůže obcím v praxi?

V první řadě je třeba si uvědomit, že řada obcí nemá vůbec žádné byty. Druhá věc je, že obec má třeba dva tři byty, které má obsazeny. Neznám obec, která má volné byty. Já bych se spíše zaměřil na to, že v obcích je obrovské množství bytů nebo rodinných domů, které nejsou vůbec obydleny. Mají vlastníka, ale lidé si drží bydlení jako rekreační byty a přijedou tam jednou za rok. Nebo drží byty pro děti. Takových bytů je po celé republice tolik, že by to krásně vykrylo bytovou krizi. Já chápu, že mladší lidé nemají kde bydlet, my to v obci řešíme dlouho, nicméně pokud budeme stavět byty, tak se obávám, že je budou stavět developeři tam, kde to není potřeba z hlediska toho, abychom udrželi obyvatele v lokalitách, které jsou periferní. V tuzemsku se stěhují mladí lidé do aglomerací, a tím vytvářejí obrovský tlak na to, že nejsou byty. A že je potřeba stavět, a tím se i zvyšuje jejich cena.

SPOLEČENSTVÍ OBCÍ A OBAVY STAROSTŮ

Dalším trendem, o kterém se vedou debaty, je společenství obcí. Některé obce se zapojují, jiné brání svou autonomii. Jaký je váš názor?

Společenství obcí může být zajímavý institut pro to, že se obce mohou sdružit a společně řešit třeba problematiku sociální nebo školství, nebo obecní policie, odpadového hospodářství… to mohly i dobrovolné svazky obcí, toto je trošku povýšeno o některé další možnosti. Sdružení místních samospráv se trochu obává toho, že se tímto způsobem vytváří vlastně další stupeň správy, protože se mezi obce a kraj dostává nějaký nový stupeň, který vytváří společenství obcí. Může se stát, což nejčastěji slýchám, že se všechno přenese na společenství obcí a u samostatných obcí nezůstane žádný samosprávný výkon nebo v nějaké přenesené působnosti. A všechno se přenese na společenství obcí, například rozhodnutí o kácení stromu, silniční správní úřad. A na rovinu říkám, že spousta starostů to chce, ale v mnohých oblastech se tomu brání, protože se bojí toho, že přijdou o jednotlivé agendy a zůstane jim, jak trochu v nadsázce říkám, rozhodování o tom, jestli Masopust bude v úterý nebo ve čtvrtek.

ROLE STAROSTY

Výzkum vědců z Národního institutu SYRI argumentuje, že velký počet samostatných obcí nemusí být jen negativní. Naopak může posilovat v době krizí…

Zažil jsem krizových situací hodně, třeba při povodních, takže vím, o čem je v krizi řeč. V krizi je prostě nutné, aby na tom místě starosta rozhodoval, velel. Musí konat okamžitě, mít k tomu lidi a dostupnou techniku. V mnohých obcích si to budou tvořit tak, že si budou tvořit spolky pro sebe.

Být dnes starostou znamená být manažerem se širokým záběrem. Co byste poradil těm, kdo začínají?

Na to je těžká odpověď. I za těch 28 let, co dělám starostu, mě mnohdy překvapí úkol, se kterým jsem se nikdy nesetkal a který musím vyřešit. A nejsou to jednoduché věci, takže na to musíte být připraveni za všech stran, ekonomicky, legislativně, uživatelsky…

Nováčkovi bych poradil, aby nic netajil, říkal věci tak, jak opravdu jsou, aby se hodně pohyboval mezi občany a zjišťoval jejich názor. Čímž nemyslím, aby chodil do hospody. Na malé obci, když jdete po ulici, tak vás lidé znají a není problém se s nimi zastavit. Já se potkávám s lidmi venku, zastavím se a s každým se snažím promluvit dvě tři věty. Zeptám se, jak se máte, už jsem vás dlouho neviděl… a on mi řekne o svých problémech. Navíc dělám schůzky, kterým říkám Na kus řeči se starostou. Lidi mohou přijít, říci svůj názor nebo se mě na cokoli zeptat. Většinou se snažíme probírat projekty komunitně. Třeba teď řešíme v obci sport a budování sportovního zázemí.

RADOST I STAROST PO LETECH

Když se ohlédnete za svou téměř třicetiletou starostovskou službou, z čeho máte radost? A co vám pořád dělá starosti?

Každý den se dívám na Vltavu, jestli se nezvedá a je ve svém korytu. Zažili jsme několik povodní a jednu tragickou. Když se blíží bouře nebo náledí, tak mám obrovský pocit zodpovědnosti, abychom včas reagovali a byli na každou situaci připraveni a lidem život usnadnili. Snažíme se vytvářet prostředí, které je zajímavé a hezké a kde se dobře bydlí. Mám radost z toho, že ačkoli jsme na periferii Středočeského kraje, tak nám sice nijak dramaticky, ale rovnoměrně přibývá přibližně deset až patnáct lidí ročně. Snažím se, aby se občanům v Kamýku nad Vltavou dobře žilo.

Petr Halada – profil

Petr Halada je český komunální politik a dlouholetý starosta obce Kamýk nad Vltavou (cca 990 obyvatel) ve Středočeském kraji, kde tuto funkci zastává od roku 1998. Kromě vedení obce byl v listopadu 2025 zvolen předsedou Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR) – organizace, která sdružuje přes 2 600 obcí a měst a hájí jejich společné zájmy v legislativním procesu i ve vztahu k vládě a parlamentu. V této funkci se zaměřuje na spravedlivé financování samospráv, předvídatelnost státního rozpočtu, snížení administrativní zátěže, ale i na další klíčová témata jako digitalizace veřejné správy či energetická soběstačnost obcí.

 Autorka: Hana Kejhová, šéfredaktorka časopisu PRO města a obce

__________________________________________________________

Více se o aktivitách SMS dozvíte: 

V březnovém čísle časopisu si na str. 34 přečtete o tématu podporovaném SMS ČR s názvem Sociální služby nesmí zmizet z menších obcí.

Stavební novela vzniká bez souhlasu těch, jichž se týká.

Nesouhlas se snížením státní podpory pro dobrovolné hasiče.