Vrcholná stavba funkcionalistické architektury se dočkala kompletní obnovy

Baťův mrakodrap, který je památkově chráněnou budovou, prošel několika rekonstrukcemi. Poslední, dokončená v prosinci loňského roku, zahrnovala opravy pláště této nejvýznamnější zlínské dominanty a symbolu Zlínského kraje. Vůbec poprvé v historii byla celá ohromná budova pod lešením. Jeho demontáž pak trvala dalších několik měsíců.

Baťův mrakodrap nechal v letech 1936 až 1938 postavit Jan Antonín Baťa jako nové sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Nejvyšší budova města vznikla podle projektu Vladimíra Karfíka. V letech 2003 až 2004 prošel mrakodrap rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Od té doby zde sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a také Finanční úřad pro Zlínský kraj.

Nejdelší páternoster v Česku

Nicméně po dalších 15 letech musel Zlínský kraj přikročit k dalším etapám rekonstrukce. V první fázi dokončené v roce 2019 byla opravena rozvodna nízkého napětí, vyměněny rychlovýtahy, provedeny stavební úpravy vstupu do budovy ve 2. etáži, obnoveny teracové podlahy ve 3. etáži a zmodernizovány expozice ve 2., 8. a 16. etáži.

Renovace se dočkal rovněž oběžný výtah, tzv. páternoster, jež je neodmyslitelnou součástí této ikonické stavby města. Obnova nejdelšího podobného zařízení u nás si vyžádala 18,2 milionu korun a investorem byl Zlínský kraj. Komplexní rekonstrukce páternosteru zahrnovala výměnu motoru, brzd, převodovky i řetězu výtahu včetně polygonů. Repasovány byly také všechny kabiny. Cílem renovace bylo zachovat maximum stávajících historických výtahových dílů.

Oběžný výtah – páternoster je soustava kabin zavěšená na „nekonečném“ řetězu, jenž neustále cyklicky obíhá jednotlivá podlaží. Lze do něj tedy kdykoli a kdekoli nastoupit i z něj vystoupit, a to s minimálními čekacími časy. Tím je zajištěna kapacita, kterou běžný výtah nikdy nemůže nabídnout. Tento mechanismus začal v Baťově mrakodrapu fungovat již v roce 1939, stejně jako ostatní výtahy. Cestující jej mohou používat pro pohyb mezi 2. a 15. etáží. Se svými 30 kabinami a zdvihem 58,5 metru je nejdelší v České republice. Nosnost jedné kabiny je 160 kg.

Nový háv pro mrakodrap

Druhá fáze obnovy Baťova mrakodrapu zahrnovala především rekonstrukci celého pláště budovy. Investorem akce, která řešila především opravu poškozené fasády a dalších venkovních částí budovy, byl opět Zlínský kraj. Celkové náklady dosáhly 69 milionů korun, z toho 21 milionů byla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Na novém kabátě dominanty města se pracovalo více než půl roku, od 29. května do 15. prosince 2023, kdy byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby. Dělníci na budově postupně opravili břízolitové omítky a poškozené cihelné pásky nahradili novými. Na základě podrobného průzkumu stavební firma zjistila oproti původnímu předpokladu horší stav cihelného obkladu z pásků. Musela proto volit jinou technologii oprav. Nesoudržná pole z cihelných pásků musela takzvaně dokotvit pomocí ocelových trnů (kotev). Těch bylo na celé budově nakonec použito více než 22 tisíc.

Během stavby zjistili dělníci horší stav také u venkovních částí oken a parapetů. V obou případech nebylo možné závadu odhalit dříve, bez postaveného lešení, mimo jiné proto, že okna v budově nelze otevírat zevnitř. Pracovalo se také na opravě hydroizolační vrstvy a výměně oplechování střešních konstrukcí. Došlo rovněž k revizi, revitalizaci a statickému zajištění konstrukce pojízdné lávky a opravě vlajkových stožárů na střeše, stejně jako nezbytné opravě vnějších částí oken a výměně parapetů.

„Poškození budovy sice nebylo na první pohled vidět, ale za uplynulé roky bylo značné. Místy byla fasáda ve velmi špatném stavu a hrozilo její uvolnění. Opravu nebylo možné odkládat. Budova úřadu musí být bezpečná jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky a turisty, kteří sem přicházejí,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

250tunové lešení

V průběhu rekonstrukce vyrostlo vůbec poprvé v historii lešení kolem celé budovy 21. Vzhledem k jejím úctyhodným parametrům (délka 80 metrů, šířka 20 metrů, výška 77,5 metru) se lešení stavělo celkem tři měsíce a jeho výměra dosáhla téměř 20 tisíc m². Celé vážilo 250 tun. Oprava byla rovněž specifická v tom, že všechny postupy musely být konzultovány a odsouhlaseny Národním památkovým ústavem v Kroměříži. To mělo významný vliv nejen na druh použitých materiálů, ale také například na to, že na fasádě bylo nutné vytvořit patinu, aby vzhled odpovídal době vzniku budovy, byla zachována autenticita budovy a současně nebyla dotčena její historická hodnota, která je z pohledu památkářů velmi významná a jedinečná.

Budově se říkalo podle čísla popisného Jednadvacítka. Všechny domy v závodu byly označeny dle amerického stylu, kdy číslo udávalo přesnou polohu objektu v areálu. Baťův mrakodrap má 16 pater a výšku 77,5 m. Během výstavby této nepřehlédnutelné monumentální stavby se uplatnil standardní železobetonový skelet o rozměrech 6,15 x 6,15 m, který byl použit u většiny budov stavěných firmou Baťa. Celková plocha všech podlaží je 30 tisíc m² a celkový obestavěný prostor (kubatura) 135 tisíc m³. V budově jsou celkem tři schodiště, která mají 450 schodů, což je například o 70 více, než má katedrála sv. Štěpána ve Vídni. Jejím nejznámějším prvkem je nepochybně pojízdná kancelář ředitele firmy Jana A. Bati umístěná ve výtahu o rozměrech 5×5 metrů. V 30. letech byl zlínský mrakodrap druhou nejvyšší stavbou Evropy.

Návštěvníci Zlína a Baťova mrakodrapu mohou po jeho celkové rekonstrukci opět využívat vyhlídkovou terasu budovy v 16. etáži, kde najdou i kavárnu. Otevřena je denně od 8 do 18 hodin.

S pracovníky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně lze absolvovat komentovanou prohlídku, která zahrnuje také vyjížďku kanceláří Jana A. Bati a výklad o budově samotné, o baťovské architektuře a životě v baťovském Zlíně. Prohlídka zahrnuje prostor ve 2. a 16. podlaží. Lze ji objednat od jedné osoby až po velké skupiny. Výklad je v češtině a angličtině.

Zbyněk Konvička

Foto Jiří Balát