Konference PROPAMÁTKY se zaměří na obnovu a využívání těchto staveb
Vodní mlýny jsou součástí našich sídel i krajiny od nepaměti. Jejich účel byl pro život společnosti nenahraditelný. Podoba těchto objektů se od středověku do 19. století příliš nezměnila. V 19. a 20. století prošel i tento obor zprůmyslněním, ale vodní mlynářství bylo v tomto směru poněkud specifické. Ač zde taktéž docházelo ke koncentraci do velkých průmyslových závodů (mnohdy již s pohonem nezávislým na vodě, zpravidla parním), zůstala i nadále v provozu i řada tradičních menších provozů.
Díky dlouhé historii vodních mlýnů se dodnes dochoval jejich velmi bohatý a různorodý stavební fond. Najdeme je jak ve městech, tak na vesnicích i ve volné krajině. Většina dnes již neslouží původnímu účelu a velká řada z nich i chátrá. Zároveň se často jedná o budovy vysoké technické, historické či architektonické hodnoty. Je tak nutné hledat nové způsoby, jak zachovat a smysluplně využít tuto důležitou součást našeho stavebního fondu a svědka historie země. Zajímá vás jejich současná obnova a možnosti nového využití?
Čtrnáctý ročník mezioborové konference PROPAMÁTKY na téma obnovy a využívání vodních mlýnů se uskuteční 13.–15. listopadu 2024 v Automatických mlýnech v Pardubicích. Jejich areál byl po ztrátě původní funkce během posledních let přeměněn manželi Smetanovými na novou městskou čtvrť. Prostory mlýnů jsou v současnosti využívány i kulturními institucemi, jako je krajská Gočárova galerie, městská galerie aktuálního umění Gampa či vzdělávací laboratoř Sféra. Samotná konference proběhne v bývalém obilném silu přebudovaném na multifunkční sál.
Akce započne regionálně laděným podvečerem, na nějž je zvána i veřejnost. Na programu je například příspěvek o stavebním vývoji Automatických mlýnů, ale věnovat se budeme i historii dalších vodních mlýnů v Pardubicích a jejich okolí. Zazní i příspěvek o společnosti Josefa Prokopa synové, která dle vlastního projektu stavěla a zařízením vybavovala v té době moderní mlýny.
Během hlavního konferenčního dne zazní příspěvky předních odborníků na danou problematiku. Šárka Janotová ze Státního oblastního archivu v Praze zahájí blok shrnutím historického vývoje vodních mlýnů na našem území. Jejich slovenským příbuzným se bude věnovat Naďa Kirinovičová s Terezou Bartošíkovou z Pamiatkového úradu Slovenskej republiky a také Martin Petráš z neziskové organizace Vodné mlyny Oblazy.
O proměně technologického zařízení vodních mlýnů a jejím vztahu k jejich podobě promluví Radim Urbánek působící v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. K možnostem popularizace se vyjádří Rudolf Šimek, který je činný v Podbrdském muzeu a je také administrátorem webových stránek vodnimlyny.cz. V programu ale zazní i příspěvky o hledání historické stavební dokumentace k vodním mlýnům, jejich významu z pohledu památkové péče, ale i o možnostech jejich nového využití ve vztahu ke kulturním kreativním přístupům.
Zástupci jednotlivých mlýnů se pak představí v diskuzním bloku, kde nastane dostatek prostoru pro výměnu zkušeností a názorů na konkrétních příkladech z praxe. Představena bude i široká paleta přístupů při hledání nového využití těchto staveb.
Třetí den je určen exkurzím do vybraných lokalit v okolí Pardubic, které představí objekty vodních mlýnů s důrazem na variabilitu jejich současného stavu a případně podoby jejich nového využití.
Konference se koná pod záštitou Ministerstva kultury a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Pořadatelem je Institut pro památky a kulturu. Program konference a možnost on-line registrace naleznou zájemci na internetových stránkách konference.propamatky.cz.
Zuzana Richterová
