Kráčejí Američané podobnou cestou, jakou čerstvě prošla Evropa s Nařízením o trzích s kryptoaktivy neboli Markets in Crypto-Assets (MiCA)?

První vážný signál, že se po delší době něco děje, přišel v polovině září z Bílého domu. Ten 16. září publikoval svůj vůbec historicky první komplexní dokument věnovaný kryptoaktivům. Obsahuje řadu doporučení pro Kongres, a kdyby nic jiného, tak rozpoutal ve Washingtonu bouřlivou diskuzi a staro-nové návrhy kryptolegislativ se od té doby v Capitol Hillu rojí jako vosy na med.

Vydání komplexního rámce Bílého domu pro odpovědný rozvoj digitálních aktiv (Comprehensive Framework for Responsible Development of Digital Assets) s velmi konkrétními doporučeními pro americký Kongres bylo první vlaštovkou, že se definitivně lámou ledy. Potvrzuje to i náhlá aktivita politiků, kteří ve Washingtonu nějakým způsobem spojili svoji kariéru se světem kryptoaktiv. Pojďme se nyní z pohledu Evropana podívat, co se to za velkou louží vlastně chystá a jaký dopad to může mít nejen na samotné Američany.

V souvislosti s frameworkem je znovu na stole celá řada klíčových návrhů zákonů. Ty řeší především následující čtyři otázky. Jasnost regulace a další dohledové pravomoci pro pověřeného zastřešujícího regulátora, v daném případě, zdá se, pro Komisi pro obchodování s komoditními futures (CFTC), regulaci stablecoinů, zjednodušení daní a, trochu překvapivě, také otázku národní bezpečnosti. Holt Amerika.

Než práci Kongresu přerušily blížící se volby (midterm election), stihli poslanci začít projednávat nebo znovuprojednat návrhy několika souvisejících zákonů, s nimiž se bude muset nejpozději vypořádat již za chvilku zvolený 118. Kongres.

Asi nejkomplexnějším diskutovaným návrhem je návrh senátorek Cynthie Lummis a Kirsten Gillibrand z letošního června – The Responsible Financial Innovation Act (RFIA). Návrh předkládá komplexní regulační rámec pro digitální aktiva, ne nepodobný právě evropské MiCA. Rozlišuje například mezi digitálními aktivy, která jsou komoditami nebo cennými papíry, a udělil by CFTC exkluzivní dohled nad spotovým trhem se všemi digitálními aktivy, která nespadají do definice cenných papírů.

Obsahuje také daňové ustanovení, které mimo jiné stanovuje daňovou výjimku z hrubého příjmu daňového poplatníka u kryptoplateb za zboží a služby, a to maximálně do výše 200 USD na transakci. Kromě toho přichází s pokyny pro zveřejňování informací o emitentech a poskytovatelích digitálních aktiv, nastavuje nové předpisy pro vydavatele stablecoinů (oba body v EU řeší MiCA) a zákon by také zařadil decentralizované autonomní organizace (DAO) mezi podnikatelské subjekty pro účely daňového zákoníku, což je věc, kterou se Evropská regulace nezabývá.

Vyzývá také k vypracování řady studií týkajících se využívání technologie blockchainu a DLT depozitními institucemi, DeFi službami, spotřebou energie na trzích digitálních aktiv a samoregulací. Senátorky mají ke kryptoměnám ambivalentní postoj, vidí v nich příslib, ale zároveň se bojí, že bez zvýšeného dohledu a ochrany spotřebitelů Američané nemohou bezpečně participovat na chodu kryptoekosystému.

Ostatní návrhy zákonů, kterými se Kongres zabývá, nejsou zdaleka tak košaté, řeší hlavně úlohu a pravomoci centrálního regulátora, nad kterým již v USA panuje relativní shoda, a pak také populární problematiku krocení stablecoinů.
Ve Sněmovně reprezentantů a Senátu leží hned několik návrhů zákonů, které by poskytly další pravomoci v oblasti dohledu Komisi pro obchodování s komoditními futures, která reguluje americké trhy s deriváty včetně komoditních futures, swapů a některých druhů opcí. Proč na jejím místě není třeba Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), která má ke spotovým trhům blíže, ponechme raději stranou.

V současné době má CFTC pravomoc nad kryptotrhy s futures, může také efektivně zasahovat v oblasti podvodů a manipulací, ale potřebuje, aby ji Kongres svěřil i spotový (fyzický) kryptoměnový trh. Poněkud překvapivě se hned několik takových návrhů nalézá v zemědělských výborech Sněmovny reprezentantů a Senátu. Pokud se ptáte, proč se zrovna zemědělské výbory zabývají legislativou kryptoměn, tak je to proto, že historicky získali dohled právě nad CFTC kvůli regulaci tradičních komoditních trhů, jako jsou zemědělské plodiny typu pšenice, sója nebo kukuřice. Nově mezi tyto plodiny, zdá se, spadají i kryptoměny.

V dubnu 2022 byl předložen zákon Digital Commodity Exchange Act (DCEA), který předložil kongresman Glenn Thompson a tři další poslanci. Protinávrh pak představuje Digital Commodities Consumer Protection Act of 2022 (DCCPA) od senátorů Debbie Stabenow a Johna Boozmana, předsedy senátního zemědělského výboru. Doprovodný zákon (H.R. 8950) letos v září představil ještě kongresman Sean Patrick Maloney.

Asi hlavní rozdíl mezi těmito návrhy zákonů je, že podle zákona DCEA by se obchodní platformy musely u CFTC registrovat jako „digitální komoditní burza“ dobrovolně, zatímco podle zákona DCCPA by se každý subjekt, který působí jako digitální komoditní platforma, musel u CFTC povinně registrovat v příslušných kategoriích – makléř digitálních komodit, správce digitálních komodit, obchodník s digitálními komoditami a digitální komoditní obchodní platforma. Zákon DCEA rovněž vymezuje hranice mezi tokeny, které lze definovat jako cenné papíry podléhající dohledu SEC, a komoditami podléhajícími CFTC. Také stanovuje výjimku pro určité typy cenných papírů, zatímco DCCPA ponechává na SEC, aby definovala, které tokeny spadají mezi cenné papíry pod jejím dohledem.

Podobné vymezení, které kryptoměny jsou cennými papíry a které komoditami, může vypadat jako banální formalita, ale právě na něm bude záležet, jak budou vypadat požadavky na registraci a dohled nad kryptoměnovými burzami. Předseda CFTC Rostin Behnam například označil minimálně bitcoin a ethereum za komodity a uvedl, že díky svým odborným znalostem a zkušenostem je CFTC tím správným regulátorem pro trh s digitálními komoditami, zatímco předseda Komise pro cenné papíry (SEC) Gary Gensler tvrdí, že jsou skoro všechny kryptoměny cennými papíry (možná pouze s výjimkou bitcoinu). Tlak na dotažení zmíněných zákonů je nyní vyšší než kdykoli dříve.

Posledním velkým blokem je legislativa okolo regulace stablecoinů. Ty jsou v pozornosti Kongresu již nějakou dobu, částečně na základě zpráv, jako je zpráva o stablecoinech z listopadu 2021, kterou vypracovala prezidentská pracovní skupina pro finanční trhy, a částečně vlivem letošních událostí, jako byl pád algoritmického stablecoinu UST. V únoru 2022 zveřejnil kongresman Josh Gottheimer návrh zákona Stablecoin Innovation and Protection Act of 2022, který by měl vyžadovat, aby všechny kvalifikované stablecoiny byly vydávány buď bankou, nebo nebankovním kvalifikovaným vydavatelem.

Zákon také definuje kvalifikované stablecoiny jako kryptoměnu, kterou lze na požádání vyměnit v poměru jedna ku jedné za americké dolary a kterou vydává jeden ze dvou typů kvalifikovaných emitentů. Dohlížet nad nimi by měla samostatná odnož ministerstva financí, takzvaná Office of the Comptroller of the Currency (OCC). Po Federal Deposit Insurance Corporation, další vládní agentuře, naopak požaduje, aby vytvořila kvalifikovaný fond pro pojištění stablecoinů, ten by zajišťoval pojištění výkupních plateb nebankovních emitentů.

Zákona není jediný, v březnu představil senátor Bill Hagerty takzvaný Stablecoin Transparency Act a kongresman Trey Hollingsworth představil ve Sněmovně reprezentantů doprovodný návrh. Ten přichází s ideou, že by se zákon vztahoval pouze na stablecoiny kryté fiat měnou. Po těch by vyžadoval, aby emitenti stablecoinů zveřejňovali měsíční informace o svých rezervách a aby drželi své rezervy spojené se stablecoiny krytými fiat měnou ve velmi striktně omezeném výběru produktů, jako jsou fiat měny nebo třeba pokladniční poukázky.

Spoluautory návrhu zákona o stablecoinech, který má asi největší šanci uspět, jsou předsedkyně Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Maxine Watersová a Patrick McHenry. Ti od července pracují na zatím nepojmenované stablecoinové legislativě, která by poskytla americké centrální bance (Fedu) dohled nad emitenty stablecoinů, zavedla nové požadavky na rezervy, aby bylo zajištěno, že zákazníci budou v případě platební neschopnosti odškodněni, a zavedla dvouletý zákaz algoritmických stablecoinů. Autoři původně doufali, že návrh dokončí a schválí v září, nedokázali se ale se zúčastněnými stranami dohodnout na všech ustanoveních, a o návrhu se tak stále jedná.

Samostatnou kapitolu, která je ovšem již nad kapacitu našeho článku, je nová daňová legislativa, která se zabývá daňovými výjimkami pro malé osobní transakce. Američané také předložili několik zákonů, které řeší kryptoměny z pohledu národní bezpečnosti.

Sněmovna reprezentantů schválila v červenci verzi NDAA, která obsahovala několik ustanovení týkajících se kryptoměn. Šlo mimo jiné o ustanovení, které vyžaduje, aby odměny ministerstva zahraničí vyplácené pomocí kryptoměn byly oznamovány Kongresu, a opatření, které modernizuje pravomoci FinCEN v boji proti mezinárodním fyzickým nebo právnickým osobám zapojeným do praní špinavých peněz. Trik je v tom, že dnes lze efektivně bojovat jen s případy s vazbou na bankovní systém USA, horší je to ale již s těmi, které se bankovnímu systému vyhýbají, a to i prostřednictvím právě kryptoměn. V Senátu také byla podána řada pozměňovacích návrhů, které se dotýkají kryptoměn a blockchainu, ty by ale opět vydaly spíš na samostatný článek. Tak třeba zase jindy.