Na základě intervence Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), spolupráce se starosty obcí a osobního jednání předsedy AČTO Pavla Březiny s představiteli Kraje Vysočina se podařilo znovu vyhlásit dotační program na podporu venkovských prodejen. A v tomto směru nezůstává pouze u zmíněného kraje.
Vedení Kraje Vysočina původně nevypsalo dotační program na podporu venkovských prodejen. Ale po jednání s Pavlem Březinou, předsedou AČTO, a předložení přesvědčivých argumentů bude program spuštěn stejně jako v minulých letech. Navíc bude v tomto roce na podporu prodejen vyčleněno z rozpočtu kraje sedm milionů korun, tedy více než v předchozích letech.
Obec do 500 obyvatel může získat 20–50 tisíc korun
„V letošním roce ve Fondu Vysočiny vypíšeme v celkové alokaci sedmimilionovou podporu pro obce do pěti set obyvatel, které v rámci toho programu budou nově moci podpořit nejenom kamenné prodejny na svém území, ale nově i pojízdné prodejny nebo pobočky České pošty, pobočky Pošty Partner, případně využití pro místní knihovny, čekárny, ordinace související s primární péčí nebo aktivity cestovního ruchu,“ uvádí Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Vítězslava Schreka. Jedná se o nesoutěžní dotační program, kdy výběr projektů bude proveden na základě času podání. Příjem žádostí bude zahájen koncem dubna, příjemcem dotace může být pouze obec do 500 obyvatel. Žadatel může získat 20–50 tisíc korun na svůj projekt, kde může zkombinovat provozní náklady na podporované služby.
Pavel Březina od letošního ledna navštěvuje vedení jednotlivých krajů, mluví s jednotlivými hejtmany i jejich náměstky, a vysvětluje jim problematiku venkovských prodejen. Již v několika krajích se mu podařilo docílit toho, že kraj program zachová či vážně uvažuje o jeho vypsání.
Daří se zachovat dotace pro malé prodejny | Zboží a Prodej – zprávy z retailu (zboziaprodej.cz)
Protierozní vyhláška jde do finále
Vodní eroze dlouhodobě znehodnocuje půdu v ČR. Její účinky pak zesiluje změna klimatu v podobě četných intenzivních lokálních srážek po obdobích extrémního sucha. Vodní erozí je u nás ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu. Od letošního července by měla platit nová protierozní vyhláška, jejímž cílem je posílit odolnost půdy vůči negativním účinkům eroze. Klíčovou roli v celém procesu mají uživatelé zemědělské půdy. Protierozní vyhláška je nástrojem ochrany nejen pro problematické plochy zemědělské půdy, které potřebují efektivnější protierozní hospodaření, ale i důležitou obranou pro obce a další subjekty, jejichž majetky jsou pravidelně poškozované erozí zemědělských pozemků.
“Pro mne je protierozní vyhláška jednou z událostí roku. Po dlouhých odborných debatách jsme konečně dospěli ke shodě, na jejímž konci je, jak pevně věřím, zlepšení ochrany půdy, jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů, který máme. Očekáváme, že brzy po vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního řízení vyhlášku vydáme s účinností od 1. července 2021, podle naší předchozí dohody s ministrem Tomanem. Znění předkládané vyhlášky považuji za efektivní dohodu a za funkční nástroj pro nejvíce problémové plochy s opakovanou erozí,” komentuje ministr Richard Brabec.
Stěžejní pro text nové vyhlášky bylo nalezení konsenzu s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a zemědělskými nevládními organizacemi. Ještě v posledních měsících probíhaly odborné mezirezortní debaty nad maximálním povoleným množstvím smyvu půdy (za tímto limitem budou zemědělci postižitelní sankcemi). Původní nastavení přípustné ztráty půdy na mírnou hodnotu 17 tun/ha/rok se po analýze efektivnosti vyhlášky ve vztahu k posuzování monitorovaných událostí ukázalo jako neúčinné. MŽP v předkládané vyhlášce počítá s maximální hodnotou 9 tun/ha/rok, daný limit koresponduje i se stanoviskem akademické sféry, podle níž přípustná ztráta nemá v žádném případě přesáhnout limitní hodnotu 10t/ha/rok. Účinnost vyhlášky je stanovena od 1. července letošního roku.
K vytipování problematických ploch bude sloužit již dnes funkční Monitoring eroze (aplikace spravovaná SPÚ a VÚMOP, v.v.i. ). První záznam erozní události v Monitoringu eroze je výstrahou pro hospodařící subjekt, který by tuto skutečnost měl reflektovat v úpravě svého hospodaření. V případě opakovaného záznamu je již zřejmé, že na ploše dochází k opakovaným problémům s erozí a plochu je potřeba sledovat a přijímat na ní efektivnější protierozní opatření. Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj – aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí Protierozní kalkulačky si sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Erozi mohou zemědělci předcházet například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků. Odbornou podporu jim bude poskytovat Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Státní pozemkový úřad.
Kontrola hospodaření na problémových plochách spadajících pod protierozní vyhlášku bude příslušet orgánům ochrany zemědělského půdního fondu na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty plochy, které budou pod kontrolou ORP, nebudou opakovaně kontrolovány ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, který kontroluje dodržování dotačních podmínek souvisejících s erozí (tzv. DZES 5) a to proto, aby nedocházelo ke dvojí kontrole, a tak i byrokratické zátěži zemědělců.
V případě zjištění porušení plánu hospodaření může být udělena sankce fyzické osobě ve výši až 100 000 Kč, či právnické a podnikající fyzické osobě ve výši až 1 000 000 Kč. Takovým přestupkem ale dojde i k porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES 5 a tedy i k možnému krácení zemědělských dotací.
Limitní hodnota přípustné ztráty půdy 9 tun/ha/rok je pro zemědělskou půdu stanovena plošně. Každý má tak možnost preventivně využívat veřejně dostupného nástroje tzv. Protierozní kalkulačky k ověření svého hospodaření, aby předešel erozní události zaznamenané v Monitoringu eroze nebo postihům podle protierozní vyhlášky.
S pomocí dat Monitoringu eroze bude docházet k průběžnému vyhodnocování účinnosti protierozní vyhlášky, na základě kterého mohou být v budoucnu přijata opatření k úpravě vyhlášky, např. formou zpřísnění přípustné ztráty půdy erozí.
Zdroj: mzp.cz