V polovině prosince jednala protikorupční rada vlády pod vedením ministra Michala Šalomouna. Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády svolal po necelém měsíci další schůzi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (to je přesný název orgánu, ve kterém vedle výkonných a represivních složek státu působí i představitelé nevládních neziskových organizací a územní samosprávu zastupují předsedové Svazu měst a obcí a Asociace krajů).
Rada vlády projednala novelu zákona o státním zastupitelství, věnovala se vládní koncepci boje proti korupci, akčnímu plánu Partnerství pro otevřené vládnutí na následující dva roky a také se zabývala zveřejňováním údajů o majitelích firem.
Novela zákona o státním zastupitelství se obcí, měst a krajů bezprostředně netýká. Ministr Šalamoun však do uvedeného akčního plánu navrhl začlenit nad navržený rámec ještě vytvoření přehledného registru dotací, metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a analýzu fungování evidence skutečných majitelů firem. Dotace a veřejné zakázky jsou celospolečenským fenoménem a v ekonomice územních samospráv jsou zvlášť důležité.
Necháme nyní stranou hospodaření hlavního města a podíváme se na souhrnná čísla obecních rozpočtů. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) v posledních třech letech postupně rostly od 265 miliard korun v roce 2019 až do 286 miliard korun v roce 2021. Přitom výše přijatých dotací byla nejvyšší v roce 2020, kdy obce přijaly cestou transferů 66,2 miliard korun. Nutno dodat, že to bylo ovlivněno zvýšenými náhradami v důsledku pandemie koronaviru. Přesto jsou roční, více než padesátimiliardové objemy dotací pro rozpočty obcí velmi významné, vždyť necelou polovinu tvoří investiční pobídky. Hovoříme stále o celkových číslech všech obecních rozpočtů (bez hlavního města).
Problematika dotací je pro každé město a obec důležitým faktorem při rozhodování o rozpočtu. Jsou města a obce, které podávají řadu projektů jen proto, že jim nabízené dotace dávají možnost realizovat výstavbu s minimálním podílem vlastních zdrojů. Vedle toho jsou také municipality, kde se jen těžce v zastupitelstvu prosazuje záměr investovat za podmínek, které jsou pro mnohé příliš zavazující. Často bývá obtížné dodržet optimální postup – analýza, koncepce, plán a postupná realizace projektů – protože čtyřleté volební období bývá krátké pro uskutečnění dlouhodobých cílů.
Zejména nyní, krátce po komunálních volbách, by si nově zvolená zastupitelstva ve vztahu k přijetí dotací měla položit řadu klíčových otázek: Potřebuje obec financovat projekt s pomocí dotace a šla by do takového projektu, pokud by možnost získat dotaci neexistovala? Pokud požádáme o dotaci, máme dostatek vlastních zdrojů na spoluúčast nebo použijeme úvěr, a za jakých podmínek? Dotace je spojena s řadou administrativy (podmínky, termíny, náležitosti, dokumenty, vyjádření) – dokážeme se s tím vypořádat, kdo ponese odpovědnost, vždyť nedodržení podmínek dotace mnohdy znamená její vrácení. Pro administraci projektu můžeme použít externí firmu, ale jak ji vybereme, dokážeme smlouvu formulovat tak, aby firma nesla skutečnou odpovědnost za odvedenou práci? Vedle potřeby zajistit realizaci projektu (financování, projekt a dodavatele) je nezbytné znát podmínky udržitelnosti projektu po výstavbě, náklady na provoz a údržbu v dalších letech, budeme na to mít dostatek zdrojů? Otázek je celá řada a realizace záměrů pomocí dotace je pro obce velkou pomocí, ale také přináší rizika. Proto je třeba přistupovat k dotacím s rozmyslem a zodpovědně. Vytvoření přehledného registru dotací je proto oprávněně zařazeno do akčního plánu a bude dalším krokem na cestě k otevřenému vládnutí, ale i přínosem pro řadu uživatelů tohoto registru. Problematika dotací byla i na programu nedávného Dne malých obcí v bloku Ministerstva financí.
Každá obec hospodaří s veřejnými prostředky a jejich vynakládání podléhá veřejnoprávní kontrole. Při uskutečňování svých projektů je tedy obec zadavatelem a je povinna dodržovat pravidla daná zákonem o veřejných zakázkách (č. 134/2016 Sb.). Režim veřejné zakázky se určuje podle její předpokládané hodnoty. Pro drtivou většinu obcí a měst se nejčastěji jedná o veřejné zakázky malého rozsahu, což jsou u dodávek a služeb zakázky do 2 milionů korun a u stavebních prací zakázky do 6 milionů korun. Při zadávání veřejných zakázek je třeba vždy dodržovat zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace.
Požadavky plynoucí ze zákona o zadávání veřejných zakázek jsou náročné a zejména pro malé obce je velkou pomocí metodika, která usnadňuje jejich postup při zadávání zakázek. Z tohoto pohledu bylo například velkým přínosem doporučení pro veřejné zadavatele, společně zpracované resorty průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, ke kontraktaci elektřiny a plynu pro rok 2023. Zejména obcím a městům to pomohlo orientovat se správně ve složité situaci v závěru roku. Nesmírným přínosem tedy bude i návrh na zpracování metodiky pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které pro budoucnost usnadní postup zejména malým obcím. Také právě problematika veřejných zakázek je pravidelně zařazována do programu Dnů malých obcí.
Z jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí je možné volně interpretovat závěr, že když budeme vědět, kdo skutečně ovládá firmy, které požadují veřejné peníze z dotací či veřejných zakázek, zabráníme tomu, aby je dostávali nevhodní žadatelé. Kvalitně vedená evidence skutečných majitelů, registr dotací a metodika zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je také nezbytným nástrojem proti korupci.
Foto: OSN
Zdroj: Deník Veřejné Správy
Moravskoslezský kraj podpoří další opravy památek
