Evropská komise původně navrhla revizi směrnice o energetické účinnosti v roce 2021 s cílem zvýšit cíle v oblasti úspor energie, včetně snížení primární a konečné spotřeby energie do roku 2030. Energetická krize jen zvýšila potřebu úspor energie a v květnu 2022 Evropská komise tento cíl aktualizovala, jak srhnuje server Euractiv.  Cíle pro účinnost se přitom Unii dlouhodobě nedaří plnit.

Podle zdroje obeznámeného s děním v Bruselu a Praze je pokrok vyjednávání nových pravidel pro účinnost pomalý a české předsednictví Rady EU bylo kritizováno za příliš pomalý postup a malou flexibilitu ke kompromisům. Pravdou je, že české předsednictví mělo v programu prosadit obrovské množství klimatické legislativy, takže je pravděpodobné, že některé dokumenty se přesunou na příští rok. Dle některých lze očekávat, že Švédsko, které předsednictví přebírá, bude k této věci přistupovat více prioritně.

Vyjednavačům se doposud podařilo mimo jiné dohodnout na plánech vytápění a chlazení, jejichž vypracování bude dle nových pravidel EU povinností místních orgánů. Nejcitlivější témata, včetně celkového cíle energetických úspor, však ještě zbývá dořešit. V květnu Evropská komise navrhla zvýšit cíl EU v oblasti energetické účinnosti na 13 % do roku 2030, a to z původních 9 %, které předložila v červenci 2021. Evropský parlament mezitím chce mnohem ambicióznější cíl ve výši 14,5 %.

Dalším cílem, o němž se ještě musí rozhodnout, je povinnost meziročních úspor energie pro země EU. To by mělo pomoci zajistit skutečné snížení spotřeby ropy, plynu a elektřiny. Evropský parlament chce tento cíl nastavit na 2 % ročně, což je více než 1,5 %, které navrhuje Komise. Země EU si přitom přejí postupný přístup s mnohem nižšími ambicemi.