Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Dotace a FinancePrávo

Komunální volby 2022: výsledky

Volby do zastupitelstev obcí jsou za námi, vrcholí přípravy ustavujících zasedání zastupitelstev a začíná nové volební období, které přinese vedle obvyklých problémů také nové starosti související s růstem cen, zejména v energetice.

Nyní se však ještě prostřednictvím několika čísel vrátíme k samotným volbám. Účast na letošních volbách byla 46,07 %. Necelá polovina oprávněných voličů se tedy vyjádřila k tomu, jak by mělo vypadat složení zastupitelstva v jejich obci. Pokud jde o volební účast, historický vývoj ukazuje, že mimo první svobodné volby v roce 1990, kdy byla účast voličů přes 74 % (volby 1994 to bylo 62 %), od roku 1998 účast voličů kolísá kolem 45 %. V minulých komunálních volbách 2018 byla účast 44,46 %, v roce 2014 to bylo 44,46 %. Tehdy jsme po volbách do zastupitelstev uvedli, že při nižší účasti však roste zájem o to, být členem zastupitelstva obce. Tento závěr se nepotvrzuje, prostý poměr kandidátů a mandátů ukazuje, že v roce 2014 se o jeden mandát ucházelo 3,75 kandidátů, při minulých volbách to bylo jen 3,49 a nyní je tento poměr 3,2. Je to samozřejmě hra čísel, ale něco ukazuje.

Počet kandidátů do všech typů zastupitelstev letos poprvé klesl pod 200 tisíc uchazečů (197 946) a to je téměř o dvacet tisíc méně než v minulých volbách. Počet mandátů se příliš nemění, i když nepatrně snižuje: 62 121 v roce 2014, 61 892 v roce 2018 a v letošních volbách se volilo celkem 61 780 zastupitelů.

Tab. 1. Kandidáti podle navrhující strany

Pořadí

Kód strany

Název strany

Počet kandidátů obec, městys, město

Počet kandidátů městská část či obvod

Počet kandidátů celkem

1.

80

Nezávislý kandidát

114 585

4 093

118 678

2.

1

KDU-ČSL

12 644

951

13 595

3.

53

ODS

9 344

1 851

11 195

4.

47

KSČM

6 836

843

7679

5.

166

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

4 857

934

5 791

6.

768

ANO 2011

4 748

1 481

6 229

7.

7

ČSSD

4 329

832

5 161

8.

1114

SPD

3 603

864

4 467

9.

720

Česká pirátská strana

2 052

1 013

3 065

10.

721

TOP 09

1 893

617

2 510

Pramen: www.volby.cz

Poznámka: Celkem bylo registrováno 173 volebních stran u obcí a měst, 83 volebních stran v městských částech

Volby potvrdily trend, který se týká politické příslušnosti kandidátů. Trvale roste počet kandidátů bez politické příslušnosti a klesá počet členů politických stran na všech kandidátkách v celkovém souhrnu. V komunálních volbách 2010 bylo bez politické příslušnosti registrováno 79,2 %, v roce 2014 byl podíl bezpartijních 82,15 % v minulých volbách 2018 kandidovalo téměř 83 % bezpartijních. Letošní počet zapsaných kandidátů vykazoval podíl 84,8 % nestraníků.

U zvolených zastupitelů je poměr ještě výraznější – bez politické příslušnosti je 89,6 % zastupitelů. Je to dáno mj. také tím, že na volebních kandidátkách politických stran je zapsáno mnoho bezpartijních.

Tab. 2. Kandidáti dle politické příslušnosti

Pořadí

Kód strany

Název strany

Počet kandidátů obec, městys, město

Počet kandidátů městská část či obvod

Počet kandidátů celkem

1.

99

Bez politické příslušnosti

156 795

11 122

167 911

2.

53

ODS

4 144

1 219

5 363

3.

47

KSČM

3 716

583

4 299

4.

1

KDU-ČSL

3 651

495

4 146

5.

7

ČSSD

2 527

733

3 266

6.

768

ANO 2011

1 557

514

2 071

7.

1114

SPD

1 361

280

1 641

8.

721

TOP 09

827

443

1 270

9.

720

Česká pirátská strana

679

331

1 010

10.

166

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

611

221

832

Pramen: www.volby.cz

Jaké bylo v letošních volbách složení kandidátů a zvolených zastupitelů podle navrhujících stran i podle skutečné politické příslušnosti ukazují uvedené tabulky a jak si vedly největší politické strany ve srovnání s minulostí, to je patrné z uvedeného grafu.

Z porovnání údajů prvních dvou tabulek je zřejmé, že na kandidátních listinách jednotlivých politických stran figuruje podstatně více osob než je členů konkrétní politické strany. To je naprosto pochopitelné. Ovšem vzhledem k rozmanitosti sídelní struktury se to projevuje i v rozdílnosti úrovně politické soutěže v jednotlivých obcích. Hlavní úlohu přitom hraje počet obyvatel obce. Ve velkých městech kandiduje mnohonásobně více kandidátů, než je mandátů. Oproti tomu v řadě malých obcí se počet kandidátů rovná počtu mandátů, tudíž už před začátkem voleb je jasné, kdo bude zvolen.

Tab 3. Zastupitelé podle navrhující strany

Pořadí

Kód strany

Název strany

Počet kandidátů obec, městys, město

Počet kandidátů městská část či obvod

Počet kandidátů celkem

1.

80

Nezávislý kandidát

47 027

705

47 732

2.

1

KDU-ČSL

3 092

160

3 252

3.

53

ODS

1 857

434

2 291

4.

166

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

1 705

149

1 854

5.

768

ANO 2011

1 373

375

1 748

6.

7

ČSSD

725

74

799

7.

47

KSČM

455

11

466

8.

1114

SPD

c419

73

492

9.

721

TOP 09

314

114

428

10.

720

Česká pirátská strana

150

124

274

Pramen: www.volby.cz

V komunálních volbách se rozděluje zpravidla kolem šedesáti tisíc mandátů. Z hlediska počtu odevzdaných hlasů dominují politické strany a hnutí, i když jejich podíl v průběhu let na celkovém počtu hlasů klesá. Převaha počtu hlasů pro nezávislé kandidáty je způsobena volebním systémem. Každý volič má tolik hlasů, kolik se v obci volí členů zastupitelstva. V celkovém součtu tak tvoří většinu hlasy ve městech s vyšším počtem členů zastupitelstva. Ve městech kandidují spíše politické strany než nezávislí kandidáti. V případě počtů získaných mandátů dominují nezávislí kandidáti, úspěšnost je zcela opačná oproti získaným hlasům. Jinými slovy, na zisk mandátu jednoho nezávislého zastupitele na venkově je potřeba mnohem méně voličských hlasů, než na zisk politického mandátu ve městě, zvláště ve velkých městech.

Tab. 4. Zastupitelé podle politické příslušnosti

Pořadí

Kód strany

Název strany

Počet kandidátů obec, městys, město

Počet kandidátů městská část či obvod

Počet kandidátů celkem

1.

99

Bez politické příslušnosti

54 114

1 219

55 333

2.

53

ODS

1 014

339

1 353

3.

1

KDU-ČSL

1 009

111

1 120

4.

768

ANO 2011

869

296

1 165

5.

7

ČSSD

458

65

523

6.

166

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

286

62

348

7.

47

KSČM

285

10

295

8.

1114

SPD

274

58

332

9.

721

TOP 09

195

106

301

10.

720

Česká pirátská strana

139

110

249

Pramen: www.volby.cz

Všechny předvolební i povolební komentáře a mediální hrátky se při každých komunálních volbách vedou vždy v politické rovině, porovnávají se hlasy a mandáty získané politickými stranami i když politicky je organizováno zhruba 10 % zastupitelů!

Porovnávat v republice rozdělení získaných hlasů a obdržených mandátů v komunálních volbách a dělat z toho politické závěry je zavádějící. Mimo jiné právě proto, že na rozdíl od parlamentních voleb, kde má každý voličský hlas stejnou váhu, v komunálních volbách je počet hlasů, potřebných k získání jednoho mandátu zcela rozdílný na venkově a ve městech. Je to třeba mít na paměti při formulování závěrů, které vede k politikaření, a to by v komunální sféře mělo ustoupit do pozadí v zájmu obyvatel měst a obcí, kteří chtějí řešit místní problémy, a ne celostátní politiku.

Tab. 5. Celkové počty mandátů politických stran v posledních komunálních volbách

Strana

2014

2018

2022

Nezávislí kandidáti

41 460

44 367

47 732

ANO 2011

1 610

1 684

1 749

ODS

2 398

2 600

2 294

Piráti

21

358

274

ČSSD

3 806

1 955

799

KSČM

2 564

1 470

466

SPD

161

492

KDU-ČSL

3 966

3 645

3 252

STAN

2 192

2 601

1 854

TOP 09

868

484

428

Vedle uvedených úvah se často také hovoří o nutnosti změny zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Zejména metoda přepočítávání hlasů na mandáty je v komunálních volbách nevhodná. Přesně to vyjádřil Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci.

„Současný systém přepočítávání hlasů pro komunální volby považuji za nejhorší volební systém ze všech, které v České republice máme. Jsou pro to tři hlavní důvody:

  1. Podoba lístku a způsob hlasování vyvolávají u voličů mylný dojem o tom, jak bude s jejich hlasy při sčítání naloženo. Voliči se často domnívají, že na místo stran a hnutí mohou svým hlasem zvolit přímo jednotlivé kandidáty. Ve skutečnosti tomu tak není. Volič dává prostřednictvím hlasu pro vybraného kandidáta hlas jeho straně. Té jsou pak primárně přidělovány mandáty.
  2. Mandáty poměrně často získávají kandidáti, kteří mají menší počet hlasů než kandidáti, kteří mandát nezískají. A to jak vzhledem ke kandidátům z téže strany, tak i z konkurenčních stran. Stávající úprava vede k paradoxním volebním výsledkům, které mnozí vnímají jako nespravedlivé.
  3. O tom, zda se na kandidátní listině některý z kandidátů posune z nevolitelného místa směrem vzhůru a získá mandát, paradoxně nerozhodují voliči této strany (ti nemohou preferovat jednotlivé kandidáty), ale pouze ti voliči, kteří nezaškrtli celou stranu a dali hlas jen některým jejím kandidátům.

Osobně se již léta domnívám, že komunální volební systém je jasným kandidátem na zásadnější reformu.“

O změně zákona o volbách do zastupitelstev obcí se opravdu hovoří již dvě desítky let. Chce to ale konkrétní činy.

Zdroj: Deník Veřejné Správy

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
519
IT
383
Dotace a Finance
1391
Odpady
254

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze