Krátkodobé pronájmy přinášejí ekonomický zisk, ale i problémy s dostupností bydlení. Pomoci by mohla dlouho očekávaná evropská regulace. Poradit si bude muset s celou řadou překážek.

Evropská komise připravuje regulaci on-line platforem, které poskytují ubytování. Původně se očekávalo, že návrh regulace předloží v červnu 2022, poté se ale rozhodla posunout zveřejnění na říjen. Návrh však světlo světa stále nespatřil, novým očekávaným termínem je proto polovina listopadu.

Přípravu návrhu regulace ubytovacích platforem doprovázela veřejná konzultace. Ta obsahuje téměř 5 700 reakcí, což svědčí o velkém zájmu veřejnosti a zainteresovaných stran.

Skupina středolevicových poslanců Evropského parlamentu spolu s několika evropskými městy již vyzvala Evropskou komisi k akci. V dopise unijní exekutivu upozornila, že je zapotřebí ukončit stávající nejistotu a přijít s regulací na úrovni EU.

„Komise v současné době pracuje na konkrétním legislativním návrhu, jehož cílem je dále zvýšit transparentnost v odvětví krátkodobého pronájmu ubytování, a to v rámci snahy o podporu vyváženého ekosystému cestovního ruchu,“ odpověděla Komise dne 15. září.

Plusy a minusy

„Expanzivní růst krátkodobých prázdninových pronájmů ve městech a oblíbených turistických destinacích odčerpává z trhu bydlení, zvyšuje ceny a má negativní dopad na obyvatelnost evropských měst,“ uvedla pro server EURACTIV europoslankyně Kim van Sparrentaková (Zelení/ESA), která dopis iniciovala.

Ubytovací platformy však argumentují, že městům přinášejí značný ekonomický zisk, pomáhají totiž rozvíjet cestovní ruch. Zatímco majitelé nemovitostí mají díky nim přístup k zákazníkům z celého světa a za nízkých transakčních nákladů, uživatelé mohou ubytování snadno vyhledávat a porovnávat.

Dopis žádající regulaci podepsalo i několik členů Aliance evropských měst pro krátkodobé pronájmy, včetně starostů Paříže, Budapešti, Amsterdamu, Florencie, Bruselu a Barcelony.

Vedení těchto turisticky vytížených lokalit upozorňuje, že rozvoj a vysoká ziskovost krátkodobých pronájmů vedla k „turistizaci“ měst. Tradiční městské čtvrtě tak ztrácí svůj původní charakter a dlouhodobé pronájmy se stávají nedostupnými.

Platformy typu Airbnb ale namítají, že od úderu pandemie COVID-19 se turistické toky přesouvají z center měst směrem do méně obydlených oblastí, což má na periferie pozitivní ekonomický vliv.

Transparentnost

Některá evropská města trh s krátkodobými pronájmy regulují a stanovují například maximální počet nocí, na které lze byty touto formou pronajmout. Úřady si však stěžují, že nemají přístup k informacím, díky nimž by mohly pravidla vymáhat. Nemají mimo jiné přehled o tom, na kolik nocí majitelé byty skrze platformy pronajímají.

Města proto do kontrol pronájmů či vyšetřování podezřelé nájemní činnosti musí investovat. Barcelona na tyto úkoly zaměstnala 70 pracovníků.

Platformy v současné době poskytují souhrnné údaje statistické agentuře EU Eurostat. Z těchto dat ale není možné zjistit detailní informace, jako je míra obsazenosti, hostitelé totiž nabízí své prostory na různých platformách. K důkladnějšímu vyhodnocení by byly zapotřebí osobní údaje, které ale musí zůstat přísně chráněny.

Existují případy, kdy si místní orgány vyžádaly hromadné údaje, aby zjistily, zda nedochází k porušování pravidel. K takovému kroku se rozhodl Mnichov, německý zemský soud ale jeho žádost v roce 2019 zamítl s tím, že paušální zveřejnění považuje za nepřiměřené a že jednotlivé případy musí být silně motivované.

„Airbnb sdílí údaje s vládami a daňovými úřady v celé Evropě, včetně Francie, Řecka a Španělska,“ uvedla Georgina Browesová, vedoucí oddělení pro záležitosti EU ve společnosti Airbnb. „Náš akční plán EU pro hostitele zahrnuje návrhy na centrálně spravovanou databázi EU, která by členským státům hlásila aktivity hostitelů.“

Očekává se, že legislativa zavede povinný systém sdílení údajů. Ten by měl vnést právní jasnost do diskuse o tom, jaký typ údajů může být požadován a na jakém právním základě.

Lokalizace versus harmonizace

Ubytovací platformy by ocenily, kdyby byla místní pravidla efektivnější, dnes jsou totiž složitá a roztříštěná, a to i v rámci jednoho státu. Platformy tak čelí právní nejistotě a musejí si hlídat situaci na každém specifickém trhu.

„Nová pravidla by měla místním orgánům ponechat dostatečnou flexibilitu, aby si mohly ponechat opatření specifická pro potřeby daného území, například pokud jde o fungování již zavedených registračních systémů,“ uvedla Federica Bordelotová, hlavní politická poradkyně sítě měst Eurocities.

Evropa zná v této oblasti precedent. Evropský soudní dvůr v případě pronájmu „Cali“ apartmánů v Paříži rozhodl, že místní orgány mohou zasahovat do trhu s bydlením v případě, že zabraňují dlouhodobému nedostatku bytů. Musí přitom dodržet zásady proporcionality a nezbytnosti.

Od návrhu Evropské komise se tedy očekává definice těchto zásad a pravidla pro jejich uplatňování.

Profesionálové či neprofesionálové?

Platformy zdůrazňují, že trh krátkodobých pronájmů umožňuje lidem s volným pokojem nebo bytem zajistit si dodatečný příjem. Prosazují proto, aby legislativa rozlišovala mezi běžnými lidmi a profesionálními pronajímateli.

„Rozlišování neprofesionálních a profesionálních uživatelů je pro města irelevantní. Regulace krátkodobých pronájmů by měla pomáhat chránit veřejný zájem a musí být respektována bez ohledu na povahu hostitele. Jejich rozlišování je navíc v praxi velmi obtížně prokazatelné,“ dodala Bordelotová z Eurocities.

Zástupci měst navíc tvrdí, že většina nabídek z trhu pochází od společností a investorů s velkými portfolii. Ubytovací platformy naopak zdůrazňují, že přílišná byrokracie vytlačuje z trhu amatérské hostitele.

Foto: zoomempresarial.pe
Zdroj: EUractiv