Rostoucí ceny energií, potřeba skoncovat se závislostí na ruském plynu nebo snaha chránit klima. To vše vede v Česku k velkému zájmu o komunitní energetiku, která umožňuje lidem podílet se na výrobě energií.
„Je nezbytně nutné, aby byl konečně přijat zákon o komunitní energetice, abychom ji mohli dělat,“ nechal se na nedávné konferenci Bold Future pořádané organizací Frank Bold slyšet Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.
„Sdílení (elektrické energie) dnes podle legislativy není myslitelné, čekáme co vypadne z energetického zákona,“ doplnil Unucku Miloslav Franěk z Pražského společenství obnovitelné energie.
Očekávanou novelu v pátek 4. listopadu předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Unie komunitní energetiky (UKEN) její zveřejnění uvítala a pochválila dobrou právní úpravu týkající se sdílení elektřiny.
Předložení návrhu je však pouze první krok. Než bude legislativa schválena, zůstane Česko jednou z mála evropských zemí, která ve své legislativě komunitní energetiku vůbec upravenou nemá. Právě komunitní energetika by ale mohla podle právničky UKEN a Frank Bold Elišky Beranové výrazně pomoci v dobách energetické krize. Pokrýt by totiž mohla až 80 % spotřeby elektrické energie všech českých domácností.
„Komunitní energetika je základ toho, jak se zbavit závislosti na Putinově nebo jiném plynu,“ prohlásil na konferenci náměstek Unucka.
Novela energetického zákona měla původně zamířit do meziresortního připomínkového řízení už 18. října. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale proces na poslední chvíli zastavil. Podle Unie komunitní energetiky to byl nečekaný krok. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) ale na konferenci naznačil, že zdržení nebude dlouhé, což se nakonec potvrdilo.
Návrh je k vidění v Elektronické knihovně legislativního procesu (eKlep). Připomínkové řízení potrvá do 5. prosince 2022.
Česko může být průkopníkem
UKEN, která se na přípravě novely podílela, návrh hodnotí velmi pozitivně.
„Z právního hlediska je ve srovnání se zákony ostatních evropských zemí neobvykle kvalitní,“ uvedla Beranová. „Novela má potenciál přenést ČR mezi země, které mají nejlépe upravenou komunitní energetiku v Evropě,“ dodala.
Podle UKEN by bylo Česko díky novele co do komunitní energetiky průkopníkem. Návrh má ale jeden podstatný háček.
„Konkrétně se jedná o právo obchodníka s elektřinou jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny. To v praxi může znamenat, že obchodník s elektřinou zvýší cenu za dodávanou elektřinu až do takové míry, aby nepřišel o žádný zisk,“ vysvětlila právnička s tím, že takové právo je rozporu s evropskými principy.
Obce chtějí, ale neví, jak na to
V Česku je o obnovitelné zdroje a komunitní energetiku velký zájem i přesto, že zrealizovat takové projekty na obecní, městské nebo krajské úrovni dnes není jednoduchý proces.
„Všichni to hrozně chceme, ale zatím vlastně moc nevíme, jak (na to),“ popsala situaci českých samospráv na konferenci Bold Future Kateřina Vosičková energetička statutárního města Prostějov.
Vosičková upozornila na řadu překážek, které se mohou například při budování solárních panelů na střechách městských budov objevit. Jednak je to o náročné administrativě a byrokracii, jednak o politické vůli a načasování projektů.
„Musíme bojovat se čtyřletým volebním obdobím. Když na konci volebního období řeknete, že chcete zrealizovat čtyři až pět fotovoltaik, tak vám řeknou: ‚Za pár měsíců tady bude někdo jiný, necháme to‘. Vysvětlujte jim, že vám zrovna teď běží nějaký dotační program, a že zrovna teď potřebujete projektovat, protože projektant to neudělá ze dne na den,“ popsala.
„Nebo si na krásno vyberete střechu a pak zjistíte, že je v památkové zóně a jste nahraní,“ dodala energetička.
Elektřina ze školy až do nemocnice
Často jsou to právě solární panely, které jsou v komunitní energetice využívané. Sdílet energii ze slunce by tak chtěli v nemálo českých obcích a městech.
„Spoléháme na to, že vznikne nějaké společenství lidí a my budeme moci projekty (fotovoltaik) sdružit, aby měli obnovitelnou elektřinu a mohli si mezi sebou předávat přebytky (elektřiny),“ popsala Vosičková vize Prostějova, kde by rádi využívali přebytky elektřiny z fotovoltaik pro další městské objekty.
„Vyrobili bychom si elektrickou energii, kterou bychom použili na objektech, na kterých fotovoltaiku mít nemůžeme,“ ilustrovala.
Podobně smýšlí i v Moravskoslezském kraji. „Škola potřebuje elektřinu jen v pracovní den dopoledne. Odpoledne ji nepotřebuje, o víkendech ji nepotřebuje, o prázdninách ji nepotřebuje,“ uvedl Unucka s tím, že právě škola je proto ideální budovou pro umístění fotovoltaiky. Vyrobené přebytky elektřiny by pak mohly putovat dál tam, kde by byly potřeba, třeba do nemocnice.
Podle Martina Krupy ze společnosti ECM System Solutions a bývalého starosty obce Mikolajice se do rozvoje komunitní energetiky zapojí po „průkopnících“ v podobě samospráv i samotní občané. „Když to obce začnou dělat, tak to začnou dělat i občané. To je moje zkušenost,“ uvedl Krupa.
Vosičková o tom však přesvědčená není. Občané podle ní často kvůli špatnému marketingu a komunikaci měst o svých možnostech ani netuší.
Samosprávy jsou navíc za leckterými občany pozadu a počet fotovoltaik na střechách rodinných domů nelze srovnávat s „arzenálem“ města. „Prostějov má jednu fotovoltaiku od roku 2019 a dalších pět jich chystá. Města jsou kvůli legislativě a zkostnatělému systému mnohem více pozadu,“ uvedla Vosičková.
Novela spěchá i kvůli evropským směrnicím
Novela energetického zákona je potřebná nejen kvůli samotnému rozvoji komunitní energetiky, ale i kvůli řízení vedenému ze strany Evropské komise.
Česko má totiž povinnost převést do svého národního práva evropskou směrnici o obnovitelných zdrojích energie a směrnici o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou.
Tuzemsko tak mělo učinit do června loňského roku, a protože se tak nestalo, Evropská komise v roli „hlídacího psa“ evropského práva zahájila první kroky. Řízení o porušení povinnosti přitom může vyústit až žalobou u Soudního dvora EU a pokutou.
Zdroj: Euractiv
