Obce varují před systémovým selháním reformy. Novela stavebního zákona bez opory v realitě
Novela stavebního zákona se podle Sdružení místních samospráv ČR dostává do bodu, kdy už nejde o dílčí úpravy, ale o zásadní selhání přípravy reformy. Stanovisko SMS ČR, které vychází z dat téměř 900 obcí, označuje návrh za nepřipravený k implementaci a doporučuje jeho zásadní přepracování a návrat do standardního legislativního procesu.
Základní problém přitom neleží v samotné snaze o zrychlení stavebního řízení. Tu samosprávy dlouhodobě podporují. Sporný je způsob přípravy, který postrádá transparentní připomínkové řízení, plnohodnotné vyhodnocení dopadů i jasně vyčíslené náklady. Reforma tak vstupuje do legislativního procesu bez klíčových dat, která by měla být jeho základním předpokladem.
Digitalizace, která systém spíše zatěžuje
Jedním z nejviditelnějších problémů je nefunkční digitalizace stavebního řízení. Místo sjednocení a zjednodušení procesů vzniká hybridní systém, v němž paralelně běží digitální i papírová agenda. Výsledkem jsou duplicity, prodlužování řízení a nárůst administrativní zátěže.
Podle SMS ČR se tím objem práce stavebních úřadů zvyšuje až o 50 %. Digitalizace, která měla být páteří reformy, se tak v praxi stává jedním z hlavních zdrojů její nefunkčnosti.
Nevyjasněné náklady a finanční rizika
Další zásadní slabinou je absence věrohodného finančního rámce. Odborné odhady hovoří o provozních nákladech systému ve výši 13 až 15 miliard korun ročně, k nimž mohou přibýt jednorázové investice přesahující tři miliardy korun.
Návrh však neobsahuje jasný model financování ani rozdělení odpovědnosti mezi stát a obce. Reforma tak není opřena o realistické ekonomické vyhodnocení, což výrazně zvyšuje riziko její neudržitelnosti v praxi.
Personální riziko, které reforma podceňuje
Zásadní slabinou návrhu je podle odborové právničky Šárky Homfray je také i jeho personální dimenze. Podle ní hrozí, že reforma narazí na zásadní nedostatek personální kapacity. K přechodu do nové soustavy úřadů se totiž podle dostupných šetření chystá jen zhruba třetina dotčených zaměstnanců. Ostatní zvažují odchod ze systému nebo změnu profese. Přechod přitom není automatický a závisí na podmínkách, které nový systém nabídne.
Současně Šárka Homfray upozorňuje, že deklarované finanční motivace nejsou v praxi tak silné, jak se uvádí. Místo slibovaného plošného navýšení odměn jde spíše o komplikovaný kompenzační mechanismus, který nemusí pokrýt reálný rozdíl v příjmech ani pracovních podmínkách.
Oslabení územního plánování a veřejných zájmů
SMS ČR upozorňuje také na institucionální dopady návrhu. Ten podle obcí oslabuje územní plánování a přenáší nové povinnosti na samosprávy bez odpovídající podpory. Současně rozšiřuje využívání fikcí souhlasů a umožňuje dodatečnou legalizaci černých staveb.
V součtu to znamená posun rovnováhy mezi ochranou veřejných zájmů a tlakem na rychlost povolovacích procesů. Rizikem je oslabení ochrany krajiny, kvality prostředí i dlouhodobé udržitelnosti rozvoje území.
Reforma bez konsenzu obcí
Závažný je i samotný proces projednávání. Reforma tohoto rozsahu neprošla standardním připomínkovým řízením a chybí jí širší odborná shoda. To se odráží i v datech SMS ČR: až 90 % oslovených obcí aktuální podobu návrhu nepodporuje.
Nejde tak pouze o technické výhrady, ale o zásadní nesoulad mezi centrálně připravovanou legislativou a realitou výkonu stavební správy v terénu.
Systém v bodě přetížení
Souhrnně se ukazuje, že novela neřeší klíčové problémy stavebního řízení, ale vrství na ně nové. Kombinace nedokončené digitalizace, nejasných nákladů, institucionálního přetížení obcí a oslabení plánovacích nástrojů vytváří systém, který je spíše destabilizovaný než reformovaný.
Požadavek SMS ČR na přepracování návrhu tak nepůsobí jako odmítnutí změny, ale jako snaha vrátit legislativní proces k základním principům: transparentnosti, datové opory a odpovědnosti za dopady.
Postoje SMS ČR nevycházejí z dojmů, ale opírají se mimo jiné o unikátní analýzy provedené přímo v obcích, kterých se zapojilo na 900. Výsledky ukazují, že až 90 % obcí současnou podobu reformy stavební správy nepodporuje. Analýzy jsou dostupné online:
Reforma územního plánování 2026 očima obcí
Pět let rozpadu stavební správy (2021–2026)
Kompletní Stanovisko SMS ČR k novele stavebního zákona je dispozici zde.
Hana Kejhová, šéfredaktorka časopisu PRO města a obce
