Stát chce v současné náročné ekonomické situaci uvalit tzv. windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na energetické a petrochemické koncerny a banky. O mimořádný příjem z této daně se ale stát nechce dělit; z příjemců daňových výnosů zcela nesystémově vynechává města a obce. Olomouc by kvůli tomu přišla o zhruba 200 milionů korun. Jedná se totiž o cca 2 tisíce korun na občana.
„Tomu chceme zabránit, obracím se proto jménem Komory statutárních měst Svazu měst a obcí na zákonodárce, aby zajistili spravedlivé rozdělení těchto daňových příjmů,“ říká primátor Olomouce Miroslav Žbánek.
Daň z neočekávaných zisků má podle návrhu ministerstva financí fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka k dani z příjmů právnických osob aplikovaná na nadměrný zisk vybraných firem. „Podle EU mohou členské státy použít na tento solidární příspěvek sazbu třiatřicet procent a vyšší,“ vysvětluje primátor a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Miroslav Žbánek. „Domnívali jsme se, že pokud stát uvalí téměř dvojnásobnou sazbu oproti evropskému nařízení, měl by se s obcemi a městy spravedlivě rozdělit o výnos, na které mají obce a města nárok. Jsou to právě municipality, které prostředky přesměrují na pomoc občanům, zajištují chod veřejných služeb a jsou nuceny dofinancovat chod podřízených organizací, jako jsou školky, školy, domovy s pečovatelskou službou nebo zdravotnická zařízení, které jsou vystaveny extrémním cenám energií a služeb, nebo mohou vypomoci místním podnikatelům, jejichž činnost je základem české ekonomiky,“ popisuje.
Podle návrhu novely má ale celý výnos z mimořádné daně připadnout státní pokladně a municipality by nedostaly nic. Za zájmy samospráv tedy nyní Miroslav Žbánek z pozice místopředsedy Svazu měst a obcí bojuje. Ve středu 2. listopadu se obrátil na poslance s otevřeným dopisem a výzvou, aby bylo znění novely a rozdělení daňového výnosu upraveno.
„Zastavte nespravedlivé přerozdělení daně z neočekávaných zisků a zasaďte se o to, aby města a obce získaly část této daně pro své obyvatele. Vládní návrh výrazně zasahuje do systému přerozdělování veřejných financí. Takto nepřímým a nesystémovým způsobem není možné měnit rozpočtové určení daní, které je základním pilířem financování obcí a měst a má zajistit předvídatelnost a stabilitu obecních příjmů,“ apeluje na zákonodárce primátor Žbánek. Jedná se o cca 2 tisíce korun na jednoho občana, což pro Olomouc znamená jednorázový příjem do městského rozpočtu ve výši zhruba 200 milionů korun.
Olomouc patří ke statutárním městům, která nejvíce a dlouhodobě trpí nespravedlivým a nerovným dělením příjmů podle zákona o rozpočtovém určení daní. Zatímco svým obyvatelům zajišťuje prakticky stejné služby jako Praha a tři největší města, dostává z daňových výnosů na jednoho obyvatele násobně menší finanční částky. Spravedlivým rozdělením nové daně by mohla být tato nelogická disproporce aspoň částečně nahrazena.
Foto: Wikimedia Commons
Zdroj: Olomouc
