Z aktuální ankety mezi starosty, kterou náš časopis k tématu komunikace s občany uspořádal, vyplynul její klíčový význam pro města a obce. Řada z nich je již otevřeným úřadem, který běžně veřejnosti zpřístupňuje projednávané materiály ze zasedání, odhaluje jmenovitě hlasování radních i zastupitelů, lidé mají přístup na rozklikávací rozpočet.

A pak jsou tu komunikační nástroje. Podle zmíněné ankety starostů je vedle mobilního rozhlasu a portálu občana zmiňován i městský či obecní facebook, který se stává běžným standardem. V kladném slova smyslu existují příklady, které tento běžný standard a naše představy překračují. V roce 2011 založila současná místostarostka městské části Praha 7 Hana Třeštíková facebookovou skupinu pod názvem Letenská parta. Skupina se rozrostla na neuvěřitelných téměř 30 tisíc členů (pro představu, městská část Praha 7 má zhruba 41 tisíc obyvatel) představujících úžasnou zpětnou vazbu. Nejde ale o velikost městských částí či měst. Sociální sítě patří i do komunikace obecní. Mimochodem, nepodceňujme naše seniorní občany a jejich náklonnost k sociálním sítím, na nichž mnozí tráví nemálo času a jsou bystrými pozorovateli všelikého dění. A pak jsou tu tištěné či online zpravodaje, jejichž přínos zkoumá soutěž o nejlepší obecní či městský zpravodaj. „Kvalita stoupá,“ poznamenávají organizátoři. Podobně pořadatelé letošního ročníku soutěže Zlatý erb hodnotící nejlepší webové stránky měst a obcí tvrdí, že se jejich kvalita zvedá, jsou stále aktuálnější a přehlednější. Podobný trend je patrný i u elektronických služeb, které jsou často originální, usnadňují komunikaci mezi občanem a úřadem, zpřehledňují, navigují.

Hitem posledních let je participativní rozpočet. Zakořenil v desítkách obcí: občané navrhují projekty, hlasují o nich, komentují je a společně tak mění tvář svého bydliště. Někteří odborníci vyjadřují ale skepsi, zda v restriktivních náladách budou mít radnice i nadále snahu spravovat obec tímto způsobem – společně s občany. Čím složitější je situace daná i omezením rozpočtů, tím důležitější je komunikace, která vytváří důvěru občanů. Mimochodem, před vypuknutím pandemie důvěřovaly svému obecnímu či městskému úřadu tři čtvrtiny občanů, nyní může být tento podíl ještě vyšší. Naopak poklesla důvěra starostů a komunálních politiků vůči státu, chybí jim od něj dostatečná zpětná vazba. A také postrádají vstřícnost ke svým požadavkům na další finanční kompenzace pro města a obce. Ministerstvo financí již odmítlo návrh Svazu měst a obcí ČR na dalších 13 miliard korun na pokrytí výpadků daňových příjmů v souvislosti s koronavirem. Zhruba 13,4 miliardy korun, které obce dosud od státu dostaly, podle svazu nestačí. K tomu Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se v příštím roce nezměnily odměny pro představitele obcí a krajů. A koncem srpna se vrcholným představitelem Komory statutárních měst stal olomoucký primátor Miroslav Žbánek. Stejně jako i ostatní primátoři statutárních měst vidí prioritu v nastavení financování městských regionů…

Na výše uvedená témata, komunikaci s občany a financování měst a obcí, doplněná právní poradnou, informacemi o Středočeském kraji a řadou dalších zajímavostí jsme se zaměřili v tomto zářijovém vydání. Věřím, že pro vás budou přínosná a s chutí si stránky našeho časopisu projdete.

Milan Mostýn, šéfredaktor