Na území desítek států, včetně většiny členů Evropské unie, se letos uskuteční sčítání lidu. U nás začne v sobotu 27. března. Získané informace pomohou v následujícím desetiletí i rozvoji regionů.
Plánování sociálních služeb, přetrasování linek hromadné dopravy, rozdělování veřejných prostředků i aktualizované podklady pro zásah hasičů, to vše a mnohem více by se neobešlo bez přesných a komplexních informací.
Již více než 150 let se veřejná správa spoléhá na údaje ze sčítání lidu, které se v moderní historii Československa a později České republiky koná každých 10 let. Tato perioda je považována za přijatelné období, aby se shromážděná data dala využívat nejen pro tvorbu statistik, ale i při rozhodování o budoucnosti a lepším životě obyvatel i v tom nejmenším územním celku.
„Sčítání slouží nám všem. Je těžko představitelné, že by společnost mohla fungovat, aniž by o sobě měla ucelené informace. Výsledky pak pomáhají v mnoha sférách – například při plánování dopravy, kapacit ve zdravotnických zařízeních nebo při tvorbě územních plánů,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V roce 2019 zaujímal Ústecký kraj třetí nejnižší příčku v mezikrajském srovnání podílu osob ve věku 65 a více let. Řadil se tak mezi kraje s nejnižším podílem seniorů. Podle analýzy Projekce obyvatelstva do roku 2070 vypracované ČSÚ se v Ústeckém kraji očekává rychlejší stárnutí obyvatelstva než v mnohých jiných krajích. Z třetí příčky v roce 2019 by se tak mohl posunout na šesté místo v roce 2070. „Rychlejší stárnutí populace v Ústeckém kraji probíhá i přesto, že naděje dožití v kraji je téměř o dva roky nižší než v ČR. Naděje dožití mužů je nejnižší mezi kraji a naděje dožití žen pak druhá nejnižší po Karlovarském kraji,“ komentuje Roman Bechtold, ředitel Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem.
Zásadním důvodem rychlejšího stárnutí populace ve srovnání s ostatními kraji je též výrazný pokles porodnosti. „Na počátku existence současných krajů v letech 2000 a 2001 byl počet živě narozených na 1 000 obyvatel v Ústeckém kraji nejvyšší mezi kraji, ale v roce 2019 tu byla porodnost naopak druhá nejnižší po Praze. Jedním z důvodů poklesu je i fakt, že z kraje odchází hodně žen v nejplodnějším věku mezi 25 až 34 roky,“ dodává Roman Bechtold.
O tom, jak statistická data, včetně údajů ze sčítání lidu, pomáhají plánovat rozvoj kraje i s ohledem na demografický vývoj, hovoří vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje Jan Kadraba: „Vzhledem k rozmanitosti území Ústeckého kraje je náš hlavní dokument, Strategie rozvoje Ústeckého kraje, rozdělen na oblasti, které nerespektují primárně administrativní členění, ale vytváří typologicky ucelená území. To znamená, že jejich specifika v nich lze pak lépe definovat a řešit. Díky analýze statistických dat bylo identifikováno pět typových území Ústeckého kraje (Pánevní oblast, Poohří, Jádrová oblast, Rekreační oblasti a Šluknovsko) se specifickými rozvojovými problémy a potřebami.“
Data ze sčítání jsou též klíčová pro oblast dopravy v kraji. „Na základě dat o dojížďce jsme v roce 2016 vyhodnotili, že existuje poměrně významný přepravní vztah mezi Ústím nad Labem a Jílovým (u Děčína). Neexistovalo ale mezi nimi přímé spojení veřejnou dopravou, pouze s přestupem. Na základě těchto dat a po dalších vyhodnoceních a plánování nakonec vznikla ke dni 13. 12. 2020 nová přímá linka z Ústí do Jílového, která podstatně zlepšila dopravní spojení obou měst,“ uvádí Jakub Jeřábek, vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Cílem Sčítání 2021 je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života pro dalších deset let. Tentokrát je i s ohledem na epidemickou situaci primárně připravováno jako online, vůbec poprvé v naší historii. Lidé se od 27. března budou moci sečíst jednoduše a bezpečně přes internet na webu www.scitani.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Svoji zákonnou povinnost tak mohou splnit z pohodlí domova a bez nutnosti dalšího kontaktu se sčítacím komisařem.
Další informace ZDE