Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Rozhovory

Otevřená náruč Brna

Primátorka Markéta Vaňková o pomoci Ukrajincům, hospodaření a chytrém městě

Rozhovor s primátorkou města Brno Markétou Vaňkovou měl být původně o životě v Brně, změnách tváře města, hospodaření, podpoře inovací a chytrých opatřeních. Vzhledem k agresi Ruska vůči Ukrajině se však zaměřil hlavně na pomoc uprchlíkům.

Paní primátorko, můžete nám popsat váš běžný pracovní den?

Je to ve zkratce jednání za jednáním. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu intenzivně pracujeme tom, abychom co nejefektivněji pomohli lidem přímo v místě konfliktu, a také těm, kteří prchají z válečných oblastí. Průběžně komunikujeme na úrovni vedení města, kraje, státu, neziskových organizací a dalších zainteresovaných stran, abychom připravili humanitární pomoc, možnosti krizového ubytování, zásilky zdravotnického materiálu či další formy podpory. Do toho samozřejmě řešíme každodenní agendu z dopravní, investiční, majetkové, bytové nebo sociální oblasti.

Můj pracovní den v tuto dobu obvykle začíná brzy ráno a končí v pozdních večerních či nočních hodinách. Řadu věcí je potřeba řešit bez ohledu na víkendy. Nerada bych ale, aby to vyznělo jako povzdech. Vnímám to jako svou povinnost, stejně jako mnoho mých kolegů, pracovníků magistrátu nebo městských firem a obrovské množství dobrovolníků. Všem jim moc děkuji za jejich nasazení.

Jaká opatření na podporu uprchlíků z Ukrajiny jste tedy jako město přijali nebo přijmete?

V prvních hodinách šlo hlavně o symbolická gesta, ať už veřejné odsouzení nepochopitelného ruského útoku na ukrajinská města nebo vyvěšení ukrajinské vlajky. Připojili jsme se tak k řadě měst a institucí, které odmítají ruskou invazi.

Souběžně s tím jsme začali řešit praktické otázky: zahájili jsme přípravu plánu na krizové i dlouhodobější ubytování Ukrajinců, kteří byli donuceni opustit své domovy. S Diecézní charitou Brno jsme dojednali zajištění speciální informační linky, na niž se v prvních dnech lidé obraceli se svými dotazy a případnými nabídkami pomoci. Vyčlenili jsme na pomoc finanční prostředky z městského rozpočtu. Později se připojovaly další a další činnosti, tak jak vyvstávala jejich potřeba – vyhlásili jsme sbírku spacáků a dek adresně určených pro naše partnerské město Lvov.

Na výstavišti jsme poskytli prostory pavilonu B pro Asistenční centrum pomoci, které se stalo vstupní branou pro lidi přijíždějící do Brna. Najdou zde pohodlí, klid, případné první ošetření, občerstvení, dětský koutek… prostě vše, aby vydechli a nabrali sílu pro další nelehké období. Hlavně zde ale mohou na jednom místě absolvovat registraci, požádat si o víza i o sociální podporu nebo si zařídit zdravotní pojištění, domluvit si ubytování, jsou nasměrováni na školy, které můžou přijmout jejich děti, a podobně.

Další koncepčním krokem je zaměstnávání lidí uprchlých z Ukrajiny. V součinnosti s úřady práce, městskými společnostmi a také soukromými firmami se budeme snažit zprostředkovat práci co největšímu počtu lidí.

Primátorka s ukrajinskou konzulkou Annou Proshko při jednání zastupitelů o humanitární pomoci Ukrajině

Jak řešíte humanitární pomoc?

Chceme pomoci účelně a adresně. Vše konzultujeme s ukrajinskou konzulkou a našimi kolegy z měst Charkov a Lvov. Právě Charkov čelí neustálým útokům ruské armády a situace je tam obzvlášť těžká. Připravovali jsme pro něj konvoj se zdravotnickým materiálem za více než 1,5 milionu korun, ale ukázalo se jako riskantní až nemožné ho do bombardovaného území dostat. Nakonec jsme jej po domluvě s ukrajinskou stranou nasměrovali do bezpečnější západní části Ukrajiny. O týden později jsme vypravili další vlak s materiální pomocí i zdravotnickým materiálem celkem za dva miliony korun. K další pomoci jsme připraveni.

Chtěla bych ale připomenout, že tahle válka se neodehrává jen na území Ukrajiny prostřednictvím tanků a raket. Její další bojiště, i když v něm zatím nejde o život, máme každý ve svém telefonu, na počítači nebo v televizi. Objevuje se řada dezinformací, které se snaží lidi vystrašit nebo rozčílit. I na tomto poli se snažíme přiložit ruku k dílu a zlepšit informovanost, alespoň ohledně dění v Brně. Proto jsme zřídili webové stránky ukrajina.brno.cz, na kterých najde informace každý, kdo chce pomoci, i ten, kdo pomoc hledá. Stránky průběžně aktualizujeme a překládáme do ukrajinštiny.

Zmínila jste ubytování pro Ukrajince…

Město hrálo důležitou roli od samého počátku, kdy sem začali přijíždět první lidé. Spolu s Diecézní charitou Brno se nám podařilo zkoordinovat nabízené ubytování od soukromníků s potřebami příchozích a alespoň podle mých informací jsme opravdu dosáhli toho, že nikdo nezůstal bezprizorní. Po vyhlášení nouzového stavu krizové řízení převzal Jihomoravský kraj. S hejtmanem jsem byla od začátku krize v kontaktu, spolupráce probíhá ve všech směrech. Právě díky koordinaci všech zúčastněných, a že jich je opravdu hodně, může být nabízená pomoc mnohem efektivnější.

Na výstavišti jsme otevřeli nábytkovou banku, aby bylo jak vybavit byty připravované pro uprchlíky. Ve spolupráci s městskými částmi pracujeme na vyčlenění bytů pro Ukrajince, kteří by v Česku měli zůstat delší dobu.

Situace se ale stále dynamicky mění, jakmile se jedna oblast dostane do zajetých kolejí, vyskytnou se nové otázky a výzvy, ale zatím se daří nacházet na ně řešení.

Brno oznámilo, že bude přijímat do ZŠ děti z Ukrajiny. Opět, jak máte jako město komunikaci se zájemci nastavenou?

Většinu uprchlíků z Ukrajiny tvoří matky s dětmi. Od začátku krize komunikujeme s brněnskými MŠ a ZŠ a vytipováváme instituce, které mají kapacity na přijetí ukrajinských dětí. Nyní evidujeme necelou třicítku ZŠ. Na odloučeném pracovišti ZŠ náměstí Republiky vzniknou i speciální ukrajinské třídy. U MŠ tolik míst nabídnout nemůžeme, takže se péče o předškolní děti bude řešit spíše pomocí dětských skupin. O jarních prázdninách proběhlo setkání s ukrajinskými rodiči, kteří mají zájem své děti do školy zapsat. Zároveň informace aktualizujeme na zmíněném webu ukrajina.brno.cz, aby byly dostupné všem.

Vraťme se k bytům. Jedním z problémů, který město dlouhodobě řeší, je právě jejich nedostatek. Může se bytová situace s ohledem na růst cen a příchod uprchlíků změnit?

Krize v bytové oblasti panuje již několik let. Naším primárním cílem je schválit a vydat letos nový územní plán. Díky němu se otevřou nové možnosti pro výstavbu domů a bytů. Zároveň již delší dobu podporujeme výstavbu městského bydlení. Město Brno má jeden z největších bytových fondů v ČR, téměř 29 tisíc bytů. Soustředíme se hlavně na to, aby bylo bydlení dostupné pro skupiny obyvatel, které jsou na komerčním trhu zranitelnější – pro seniory, lidi s nízkými příjmy, mladé rodiny s dětmi, samoživitele nebo handicapované.

Vedle toho chceme podpořit nabídku komerčního bydlení tak, aby lépe sledovala míru poptávky, a proto jsme před více než rokem vytvořili dokument Zásady pro spolupráci s investory. Město a investoři díky tomu mohou vypořádat veškeré připomínky k investičnímu záměru ještě před tím, než budou zahájena povolovací řízení stavby. Celý proces se výrazně zrychlí.

Díky již uzavřeným smlouvám s investory se v Brně může začít rychleji stavět 2 298 nových bytů. A tohle číslo každým rokem poroste, díky novému územnímu plánu snad ještě rychleji než dosud. Jen za poslední rok se investoři smluvně zavázali poskytnout do městem spravovaného Fondu developerských projektů finanční příspěvky nebo adekvátní plnění v hodnotě 153,8 mil. korun. Tyto peníze můžeme použít jen v lokalitě, která je danou stavbou dotčena, a vybudovat za ně infrastrukturu.

Setkání s ministrem dopravy Martinem Kupkou

Jak v Brně hospodaříte? Situace úsporám nakloněná není.

Sestavování rozpočtu města Brna na rok 2022 bylo stejně jako v případě rozpočtu na rok 2021 ovlivněno pandemií. Město dlouhodobě volí konzervativní přístup k rozpočtu daňových příjmů, jejichž vývoj je zvláště v posledních dvou letech velmi nejistý. Lepší plnění daňových příjmů oproti schválenému rozpočtu nám v průběhu loňského roku umožnilo posílit rozpočet běžných i kapitálových výdajů. Prověřili jsme strukturu majetku města a vytipovali vhodné objekty k prodeji. Nebylo tak nutné revidovat žádné investiční akce, naopak došlo k výraznému posunu v přípravě velkých projektů, jako je stavba multifunkční haly nebo Janáčkova kulturního centra.

Investiční rozpočet Brna letos přesahuje 6 miliard korun, polovina z částky bude kryta úvěrem. Brno má zatím smluvně zajištěny krátkodobé úvěry od komerčních bank, které budou následně refinancovány dlouhodobým úvěrem. Obdobně jsme postupovali v minulosti, kdy se i díky našemu výbornému ratingovému hodnocení podařilo vyjednat výhodné dlouhodobé zdroje od Evropské investiční banky. Její úvěry nejsou založeny na komerčním principu a slouží k financování větších infrastrukturních projektů obcí.

Zároveň jsme úspěšní ve využívání dalších možností financování, zvláště cenný je nástroj ITI, díky němuž do Brněnské metropolitní oblasti přiteklo za období 2014–2020 zhruba 6 miliard korun. Tento nástroj budeme vzhledem k vynikajícím zkušenostem využívat i nadále, v dalším programovém období 2021–2027 je v něm pro BMO alokováno dokonce o miliardu více.

Současná situace může ale naše plány pozměnit. Je otázkou, jak rozsáhlé následky na hospodářství ČR a měst bude mít ruská invaze na Ukrajinu.

Město plánuje rozsáhlé investice do změny tváře města, výstavby a renovací, vzpomeňme opravy kostela sv. Jakuba či modernizaci Moravského náměstí. Co jsou v tomto ohledu vaše priority?

Město je živý organizmus stále se mění, žije se svými obyvateli a v Brně tomu není jinak. V nejbližší době nás čeká mnoho velkých staveb. Pro tyto projekty jsme vytvořili nový informační web Co bude, Brno? Na něm představujeme největší investiční akce. Velký městský okruh se buduje na Žabovřeské i na Tomkově náměstí a Rokytově a jeho zprovoznění bude velkou úlevou pro automobilovou dopravu v Brně. Čeká nás stavba multifunkční haly Arena Brno u brněnského výstaviště. Budou se v ní konat nejen sportovní utkání, ale také koncerty či jiné kulturní události. Začátkem roku jsme odstartovali výstavbu protipovodňových opatření na řece Svratce. Na nábřeží v úseku od Riviéry přes Poříčí k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici na mnoha místech odstraníme vysoké zdi, které neochrání město před stoletou vodou, namísto toho dostane řeka více prostoru k případnému méně škodlivému rozlivu, které ale po většinu času využijí Brňané jako místo k procházkám, sportu i odpočinku.

Moravská metropole je považována za líheň start-upů a inovací. Jak je podporujete?

Ano, Brno považuji za město, kde měli obyvatelé vždycky odhad na to, co „táhne“. Před 150 lety to byl především textilní průmysl, dneska jsou to elektronové mikroskopy a kosmický průmysl. Město je hrdým majitelem Technologického parku, který slouží jako inkubátor pro skvělé inovativní projekty. Ráda bych zmínila podporu nadaných studentů pomocí stipendijního programu Brno Ph.D. Talent. Díky němu motivujeme studenty k doktorskému studiu, podporujeme rozvoj jejich schopností v oblasti strategického řízení výzkumu a vytváříme komunitu aktivních mladých vědců, kteří v Brně budou pokračovat ve své kariéře. Ocenění studenti se tak připojí do skupiny excelentních výzkumníků, jejichž objevy přispívají k vizitce Brna jako města vědy, výzkumu a inovací. Dodám, že stipendijní program je výsledkem spolupráce veřejného, akademického a neziskového sektoru. Město Brno program finančně podporuje, organizačně jej zajišťuje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu a místní univerzity program propagují mezi svými talentovanými studenty a podílí se na výběru a hodnocení oceněných stipendistů.

V soutěži Chytrá města 2021 jste získali několik ocenění. Jedním z nich je za program dotačních titulů na podporu zelenějšího Brna. Co si pod tím máme představit?

Naším dlouhodobým cílem je snížit emise CO₂ v Brně o 40 %, a to do roku 2030. Abychom k tomu dospěli, přijímáme různá opatření. Dopravní podnik postupně modernizuje vozový park, po celém městě se vyměňují parovody za efektivnější horkovody, snažíme se zavádět přírodě blízká opatření, sázet stromy. Samotné město na tak ambiciózní cíl ale nestačí, a proto motivujeme k zapojení i občany a firmy. A právě v těchto oblastech nás ocenili porotci v rámci soutěže Chytrá města 2021.

Brno zvítězilo v jedné z deseti kategorií – Projekt pro město s více než 200 tisíci obyvateli, a to s projektem Ekodotace. Jde o dotační programy, ve kterých občané mohou získat příspěvek na vybudování zelené střechy a hospodaření se srážkovou vodou. Podporujeme ekologickou výchovu, přispíváme na roční elektronickou šalinkartu a snažíme se oživit vnitrobloky a brněnská nábřeží. Zvláštní cenu jsme také dostali za Memorandum o dlouhodobé spolupráci na závazku statutárního města Brna k adaptaci na klimatické změny, které uzavíráme s brněnskými firmami a institucemi, jež chtějí společně s městem přispět ke snížení emisí CO₂. Signatáři dokumentu se stalo už 55 brněnských subjektů a já jim moc děkuji, že jim životní prostředí není jedno.

Markéta Vaňková při setkání s národním protidrogovým koordinátorem a starosty městských částí

Na co jste hrdá?

Momentálně jsem hrdá na všechny, kdo nezištně pomáhají lidem v nouzi.

Co byste si jako primátorka i vy osobně přála?

Aby okamžitě skončilo nesmyslné vraždění a okupace demokratické země. Přála bych si tedy, asi jako každý, okamžité příměří a bezpodmínečné stažení ruských vojsk z Ukrajiny, což umožní lidem návrat do jejich rodné vlasti. Velmi rychle by měla přijít mezinárodní ekonomická pomoc, aby co nejrychleji došlo k obnově veškeré infrastruktury a zázemí pro obyvatele Ukrajiny. A budu věřit, že viníci agrese neuniknou spravedlnosti, byť si uvědomuji, že to může trvat i v řádu let.

Milan Mostýn

 

RASTR

JUDr. Markéta Vaňková

Primátorkou města Brno je od 20. listopadu 2018. Je také předsedkyní správní rady Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje. Zastupitelkou největší brněnské městské části Brno-střed je od roku 2002, ve volebním období 2006–2010 zde byla i členkou rady, následující čtyři roky pak uvolněnou zastupitelkou pro oblast legislativy a životního prostředí. V letech 2006–2010 byla členkou Zastupitelstva města Brna. Je absolventkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity (2000), v advokátní kanceláři se věnovala občanskému, obchodnímu a správnímu právu.

Nejčtenější kategorie
Chytré město
440
Energetika
497
IT
364
Dotace a Finance
1352
Odpady
246

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze