Veronika Vrecionová

Předsedkyně Spolku pro obnovu venkova přibližuje jeho aktivity

Kromě poslankyně Evropského parlamentu je od roku 2016 zároveň předsedkyní Spolku pro obnovu venkova, který sdružuje více než 830 členů z celé České republiky.

Z toho je 694 obcí, 97 jednotlivců a 39 právnických osob. Právě tento spolek stojí za vznikem soutěže Vesnice roku, kterou pořádá od roku 1995. „Vznik soutěže pod názvem Vesnice roku v Programu obnovy venkova je zásluhou Ivana Dejmala a Jana Krumla, tehdejšího předsedy,“ reaguje úvodem rozhovoru pro náš měsíčník Veronika Vrecionová.

Jak by znělo vaše hodnocení Vesnice roku od počátku dodnes, daří se naplnit cíl soutěže?

Od založení našeho Spolku pro obnovu venkova v roce 1993 jsme chtěli něco dokázat a napravit dlouhodobě zažité podceňování venkova. Hlavně jsme chtěli zviditelnit skutečnost, že peníze do venkova nejsou zbytečnou investicí, že obce jsou schopné k tomu přidat obecní zdroje a práci vlastních občanů. K tomu další hodnoty, které se neměří penězi, to je aktivitu, pospolitost i život občanů. Spolek vyhlásil soutěž ve spolupráci s tehdejším Ministerstvem hospodářství (později MMR). Do prvního ročníku se přihlásilo 174 obcí.

K vyhlašovatelům se připojil i Svaz měst a obcí ČR. V roce 2007 se přidalo Ministerstvo zemědělství. Jeho vyvrcholením bylo přijetí starostů vítězných obcí krajských kol prezidentem na Pražském hradě. To se stalo každoroční tradicí a přispělo ke zdůraznění významu soutěže. Takže náš cíl zlepšování reputace venkova a hlavně života na něm se postupně určitě daří.

V loňském roce se po dvouleté přestávce konal již 26. ročník

s účastí 176 obcí a podle vyjádření zástupců obcí i veřejnosti je to velmi úspěšná soutěž…

Jsme rádi, že všechny ročníky proběhly důstojně a přinesly řadu podnětů i příkladů. Soutěž se stala největší oslavou práce a života na venkově. Vydalo se množství informačních a propagačních publikací, které pro návštěvníka venkova plní i funkci turistického průvodce.

Pro naši činnost je důležitá zpětná vazba a informace z obcí i spolků působících na venkově. To je to, na čem můžeme stavět náměty pro naši další činnost. Propojujeme starosty, zastupitele, neziskové a další organizace z obcí, vyměňujeme si příklady dobré praxe. Podpora venkova je stále důležitější také v urbanistické společnosti. Venkov nemá být pouze místem, kam se jezdí přespat nebo o víkendu na chalupu, ale skutečným místem pro život.

Co dalšího váš spolek připravuje pro obce k rozvoji venkova?

Úzce spolupracujeme se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, ale i dalšími organizacemi, které působí ve venkovském prostoru, jako jsou Asociace soukromého zemědělství, místní akční skupiny a další. Stejně tak se stálou komisí pro rozvoj venkova Senátu PČR.

Organizujeme Národní konference Venkov, kde přibližujeme účastníkům aktuální problematiku venkova, přednášky jsou doplněny exkurzemi v rodinných farmách, po zajímavých památkách regionu; těchto konferencí se obvykle účastní více než 300 zájemců z obecních samospráv, zemědělské veřejnosti, spolků a aktérů venkova.

Připravujeme také řadu seminářů vloni jsme se snažili přiblížit Společnou zemědělskou politiku a její dopad na český venkov, v rámci spolupráce se Státním pozemkovým úřadem to byly semináře k pozemkovým úpravám a ukázky těchto úprav v praxi.

I v novém roce chceme propagovat svoji činnost na výstavách a veletrzích, jako je Regiontour Brno, Země živitelka a Den malých obcí. Ale do našich aktivit spadá také agroturistika, sociální podnikání, voda a sucho, vliv klimatických změn, přeshraniční spolupráce, kulturní dědictví, cestovní ruch a další. Stručně řečeno, naším cílem je zachovávat tradice, podporovat rozvoj obcí a chránit krajinu.

Petr Pavel Šimáček