Síť družstevních prodejen COOP dosáhla obratu 33,1 miliard korun

Publikováno: 23. 9. 2022Cca 8.9 min četbyKategorie: Doprava/infrastruktura, Finance, Obory, Top
SDÍLET

Obrat řetězce COOP dosáhl v roce 2021 výše 33,1 miliard korun. Výsledek tak kopíruje obrat z roku 2020, který se oproti roku 2019 zvýšil o více než 2 miliardy korun. V návaznosti na aktuální výši inflace a zdražování potravin očekává řetězec v roce 2022 další nárůst obratu, s ohledem na rostoucí náklady však COOP očekává mírně horší ziskovost. COOP v letošním roce slaví 175. let od založení první družstevní prodejny na území dnešní České republiky. 

COOP provozuje v České republice kolem 2400 prodejen. „Klíčové jsou pro hospodářský výsledek naše větší prodejny, které úspěšně konkurují prodejnám velkých nadnárodních řetězců. Takových prodejen máme přibližně polovinu. Jde na jednu stranu o supermarkety a na druhou stranu o formáty klasických samoobsluh ve střediskových obcích či v centrech měst,“ vysvětluje Pavel Březina, předseda představenstva sítě COOP. Prodejny v malých obcích se podílí na celkovém obratu jen malým procentem a jejich počet v minulosti klesal, v posledních letech se však pokles podařilo zastavit. Těchto prodejen je podle Pavla Březiny přibližně třetina, na celkovém obratu sítě se však podílejí jen zhruba 10 %. „Co se týká prodejen v malých obcích, do blízké budoucnosti nyní hledíme s velkými obavami. Dramaticky se zvyšující ceny energií a dalších nákladů mohou vést k další vlně zavírání těchto obchodů. Stejně tak se nyní obáváme i o osud některých lokálních dodavatelů, s nimiž úzce spolupracujeme,“ komentuje Pavel Březina aktuální situaci. Případné rozsáhlejší zavírání prodejen v malých obcích by podle vedení skupiny COOP mělo na celkové hospodaření paradoxně spíše pozitivní vliv, velmi negativně by se však dotklo kvality života místních obyvatel. „Stát, kraje i řada obcí prodejny v nejmenších obcích podporují, ani to však nemusí nyní stačit. Nejsme klasická firma a i když to ne vždy je finančně výhodné, snažíme se dělat pro jejich záchranu maximum,“ dodává Pavel Březina.

Za svoji strategické výhody považuje COOP, že řada jeho prodejen je v obcích i ve městech v pěší dostupnosti a výraznou orientaci na lokální dodavatele. Podle vedení skupiny COOP jednoduchá dostupnost odpovídá měnícím se potřebám zákazníků, kteří chtějí spořit čas a stále častěji i náklady na pohonné hmoty.

Přes problémy, kterým nyní čelí prodejny v nejmenších obcích, hodnotí Pavel Březina průběžné výsledky za rok 2022 zatím pozitivně a to zejména s ohledem na výsledky v druhém a třetím čtvrtletí.

Strategie sítě COOP se nyní zaměřuje na maximální zvyšování efektivity prodeje. V této souvislosti například COOP zpustil e-shop s více než 600 výdejními místy, nebo masivně instaluje na své prodejny solární elektrárny, kterými by mělo být ke konci roku vybaveno více než 10% obchodů. V roce 2022 začal COOP navíc testovat automatické prodejny, které slouží zákazníkům 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. V roce 2022 plánuje COOP otevřít již třetí prodejnu tohoto typu. Součástí této strategie je celková modernizace a rekonstrukce prodejen.

„Chceme z našich prodejen postupně vytvářet centra služeb přizpůsobená potřebám zákazníků a jsme v tomto ohledu na trhu největším inovátorem. Zákazníci si u nás kromě nákupu potravin mohou například vybrat peníze, zaplatit složenky nebo třeba na řadě míst i koupit léky, nebo si obstarat další poštovní služby. Na mnoha místech provozujeme ve spojení s obchody také kavárny, kde se místní mohou potkávat,“ doplňuje Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu.

Historie družstevních prodejen COOP sahá až do roku 1847, kdy bylo na území dnešní České republiky založeno první družstvo. Letos slaví prodejny spotřebních družstev své 175. narozeniny. Svaz českých a moravských spotřebních družstev, které za prodejnami COOP stojí, má dnes více než 110 tisíc členů a sdružuje 46 družstev. „Jsme hluboce zakořenění v regionech a stojíme na naší členské základně. To je jeden z důvodů proč máme mezi řetězci největší podíl českých a skutečně regionálních potravin. Díky nám mají stovky a možná až tisíce regionálních dodavatelů, kde prodávat své zboží, naše obchody pomáhají udržovat život v obcích a my celkově tak zásadně přispíváme k ekonomickému i společenskému rozvoji regionů,“ uzavírá Pavel Březina.

O historii družstevních prodejen:

První družstvo na území České republiky vzniklo v roce 1847 a položilo tak základy tuzemské největší síti obchodů. Pražský potravní a spořitelní spolek vznikl jen 3 roky po založení prvního družstva na světě, které má původ v anglickém městě Rochdale. Původní myšlenka družstevních obchodů byla založena na ochraně chudších vrstev před vysokými cenami v obchodech cestou společného podnikání. V praxi družstva nakupovala ve velkém a umožňovala svým členům následně nakupovat za výhodnější ceny. Koncem devatenáctého století již družstva provozovala řadu obchodů v Praze ale i na dalších místech, k obchodům se postupně přidávaly další podniky a instituce jako mlýny, pekárny či třeba i knihovny. Velkou roli v družstevnictví hrála i osvětová činnost, družstva konala koncerty, divadelní představení ale i kurzy počtů, účetnictví či českého jazyka. Největší rozkvět zaznamenalo české družstevnictví po vzniku samostatného Československa, kdy se družstva začaly slučovat do větších celků. V té době vznikla například Všeobecná družstevní banka či Lidová pojišťovna Čechoslavia. Druhá světová válka znamenala pro celou zemi a samozřejmě i pro družstva katastrofu. Temné časy pro družstevnictví druhou světovou válkou však neskončily, po roce 1948 byla družstva násilně reorganizována a postupně musely předat prakticky všechny své obchody ve městech, velkoobchody či výrobní závod státu. Komunistický režim na družstevnictví nahlížel jako na nižší formu socialistického vlastnictví a tak k nim i přistupoval. Bohužel ani po roce 1989 se z pohledu družstevních prodejen vše hned neobrátilo k lepšímu. Družstva nikdy nedostala zpět velkou část svého původního majetku. Majetek byl navíc družstvům dlouhých deset let blokován a než se vyřešily všechny restituční a další otázky musely družstevní prodejny začít čelit dravému nástupu nadnárodních řetězců.

Aktuálně družstva spojená pod značkou COOP provozují nejen zhruba 2400 obchodů, ale také třeba virtuálního mobilního operátora, benzinové pumpy či třeba několik středních škol. Provozování sítě obchodů s potravinami je však klíčovou činností.

Podle Lukáše Němčíka družstevní prodejny COOP dnes nejen úspěšně podnikají, ale v mnoha místech plní i roli veřejné služby, protože jako jediné zajišťují obchodní obslužnost v celé řadě menších obcí. Mezi řetězci pak má COOP největší zastoupení českých potravin a také zastoupení potravin od lokálních výrobců, což je další konkurenční výhoda sítě.

„Na družstva se za minulého režimu pohlíželo jako na relikt kapitalismu, po roce 1989 pak byly zase neprávem nahlíženy jako socialistický výmysl. V mnoha zemích západní Evropy, jako je třeba Itálie, Švédsko, Švýcarsko či Norsko jsou družstevní sítě těmi vůbec největšími hráči na trhu a jejich silné postavení je jedním z důvodů, proč v těchto zemích mají obecně lokální producenti daleko větší zastoupení v maloobchodě, než je tomu u nás,“ doplňuje Lukáš Němčík.

Foto a zdroj: COOP

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější