Rožnov pod Radhoštěm, město s 16 tisíci obyvateli, se v hodnocení kriminality řadí mezi bezpečnější lokality. Kladně vyznívající statistiky nejsou ale důvodem k tomu, aby bezpečnostní složky věnovaly menší pozornost preventivnímu zajištění klidu a pořádku, což se týká i školských zařízení.

V reakci na různé útoky na školách, institucích nebo komerčních objektech jsou pořizovány technologie pasivní bezpečnosti. Jedná se zejména o posílení bezpečnosti vstupů do budov (bezpečnostní okna a dveře), využívají se zabezpečovací zařízení a kamerové systémy. Bohužel některá řešení nejsou systémová. To znamená, že bezpečnostní dveře může lajdácký uživatel snadno nechat otevřené, kamerové systémy nikam nevedou a na bezpečnostní zařízení dohlíží brigádník, který nebývá vždy zárukou pohotového rozhodování a zásahu. Při rekonstrukci zabezpečovacího zařízení budov města Rožnov se proto přihlíželo k těmto nejčastějším nedostatkům pasivní bezpečnosti. Velkou výhodou je to, že město disponuje jednotkou profesionálních hasičů. Pro sběr dat o objektu se totiž použily jejich technologie zabezpečení budov proti napadení osobou.

V případě narušení objektu města se přenese signál přímo na stálou službu městské police, na pult centralizované ochrany městské policie. Zde na monitoru strážník operátor vidí, ve kterém místě v objektu čidlo detekuje pohyb. Součástí tzv. karty objektu je elektronický plán budovy. V něm jsou graficky znázorněny pozice čidel. Operátor tak nejen registruje poplach, ale může hlídku, která na místo jede, informovat o konkrétním místě v objektu. Reakce na poplach je tak operativnější. Hlídka nevyjíždí z režimu „stand by“ na služebně, ale na místo je vysílána hlídka, která patroluje v terénu.

Školy a kamerové systémy

Nejsilnějším článkem technického zabezpečení budov, zejména škol, je využití jejich uzavřených kamerových systémů. Mnoho školských zařízení si takové kamerové systémy již pořídilo. Sběrnice záznamů se většinou nachází v budově školy a přístup k nim je možný pouze z pracoviště ve škole. Jejich využití je neocenitelné pro usvědčování případných pachatelů. Ovšem vzhledem k časovému odstupu, s jakým se lze k záznamům dostat, je jejich operativní komplikované.

Společně se signálem zabezpečovacího zařízení lze na městské policii v Rožnově spustit okamžitý náhled na okolí napadené budovy. Operátor má přehled o situaci a v případě, že se zde někdo nachází, může informovat strážníky o pohybu nežádoucí osoby dlouho před tím, než k budově hlídka vůbec dorazí. Právě vizualizace aktuální situace je nejcennějším zdrojem informací, které může zasahující hlídka získat. Náskok, který zločinec má tím, že celou akci zahajuje, je tak eliminován. Mnohdy pachatel ani nevnímá, že je jeho pohyb monitorován, ničím výjimečným nejsou kamery s nočním viděním.

Samozřejmě, že riziko tady vždy je a bude. V případě hrozby úmyslných a agresivních útoků neexistuje žádný způsob, jak zajistit absolutní bezpečí. Každý bod, každý krok, který toto riziko sníží, je ale užitečný. Systém zabezpečení lze přirovnat k neprůstřelné vestě. Ta také nikdy nekryje celé tělo a existuje spousta míst, která lze ranit. Jenže každý policista, který se bude pohybovat ve vysoce rizikovém incidentu, si vestu vezme.

Název článku „cesta“ je záměrný a vystihující. Bude to vždy cesta. Systémy se stále vyvíjejí, objevují se nové možnosti a technologie a pořád bude co vylepšovat. Aby to vše dávalo smysl, musí technologie tvořit ucelený a navazující celek. Ten musí být využitelný, ale ne zneužitelný.

Článek vzniknul v rámci příprav odborné konference Bezpečná škola 2020. Její 6. ročník se bude konat 13. října 2020 v Konferenčním centru City v Praze. Měsíčník PRO města a obce je mediálním partnerem akce. Další informace najdete na www.bezpecnaskola.cz.

Bc. Aleš Pilař, ředitel Městské policie Rožnov pod Radhoštěm