O přetížení ředitelů škol se mluví už dlouho, a to právem. Kromě vedení pedagogického týmu zastávají také funkci ředitele provozního, finančního nebo personálního. Je na nich, aby škola měla zajištěný IT servis, měla v pořádku všechny smlouvy s dodavateli a vyplněné všechny výkazy. Výsledek? 97 % ředitelů si stěžuje, že nemají dost času na to opravdu důležité – na vedení pedagogického týmu.
Minulý týden SKAV a Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) zveřejnily studii Společenství obcí: potenciální úspory z rozsahu a dopad na snížení administrativní zátěže ředitelů škol, která naznačuje jednu z možných cest, jak by bylo možné ředitelům uvolnit čas od nepedagogických povinností, aniž by to zatížilo státní rozpočet dalšími náklady. Tato cesta vede přes zřizovatele škol.
Prvním impulsem byly zkušenosti SMO ČR z pětiletého pilotního projektu zaměřeného na rozvoj dobrovolných svazků obcí (DSO), které na svém území zajišťují tzv. centra společných služeb. Motivace je jasná – zajišťovat vše potřebné zvlášť pro každou z tisíců různě velkých obcí je prostě drahé a neefektivní. Tím druhým byla připravovaná novela zákona o obcích, která má pro takovou spolupráci vytvořit legislativní rámec. Školství přitom patří z pohledu obcí vedle sociálních služeb nebo zdravotnictví mezi ty oblasti, kde by se nová legislativa mohla uplatnit.
Autoři studie, prof. Jakub Fischer a doc. Petr Mazouch z VŠE v Praze, dostali za úkol vytipovat činnosti, které by se daly sdílet, a vytvořit pro ně kvalifikovaný odhad úspor pro případ, že by se tak stalo. Měli také odhadnout, kolik z těchto peněz by bylo třeba vynaložit na to, aby se o tyto agendy staraly profesionální týmy zajišťované obcemi. A to nejdůležitější – odhadnout, kolik času navíc by díky tomu mohli ředitelé věnovat pedagogickému vedení školy.
Podle výsledků studie by největší finanční úsporu umožnilo sdílení činností v oblastech vedení finančního a mzdového účetnictví nebo správy budov (až 1,9–2,2 mld. Kč ročně). U některých dalších činností by nedošlo k přímé finanční úspoře, školy by ale získaly lepší službu – to se týká například správy IT, právního servisu nebo přístupu k dotacím. „Pokud by veškeré prostředky uspořené sdílením byly plně využity na pracovníky, kteří by pro školy zajišťovali nutné administrativní činnosti nebo případně i organizovali pedagogickou spolupráci škol na daném území, odhadujeme celkovou časovou úsporu ředitelů až 20 hodin týdně. Tento čas by ředitel mohl (a měl) věnovat rozvoji své školy v pedagogické oblasti,” říká prof. Jakub Fischer, jeden ze spoluautorů studie.
Výše úspor by přitom záležela i na velikosti regionu. Nejvyšších úspor (finančních i času ředitelů) by přitom bylo možné dosáhnout v rámci dobrovolných svazků obcí. Jakub Fischer ale také připomněl, že by bylo třeba překonat řadu bariér – od nízké ochoty obcí spolupracovat, obav ze ztráty kontroly ze strany školy či zřizovatele po financování sdílené služby.
„Vše jsou to věci, které jsou pro ředitele velkou zátěží,” potvrdil Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol, během panelové diskuse, kterou ke zveřejnění studie uspořádal SKAV společně s Nadací České spořitelny.
Diskuse nazvané Jak mohou obce ušetřit čas a peníze svých škol? se zúčastnili také zástupci SMO ČR a Sdružení místních samospráv (zastupuje především menší obce, které by ze sdílení agend mohly potenciálně získat nejvíce), ale také zástupce ministerstva školství. To aktuálně pilotuje svůj model tzv. středního článku podpory, který by měl usnadnit komunikaci škol s resortem. „Tato studie nám poskytuje teoretický základ, jak k tomuto tématu přistupovat,” řekl během diskuse ředitel odboru vzdělávací politiky Jaromír Beran. Připomněl také, že úřad ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou dokončuje analýzu, která mapuje přímou administrativní zátěž ředitelů škol, která by měla být publikována v řádu týdnů.
Foto: Sharane
Zdroj: EduIn
