Skončila Konference o budoucnosti Evropy

Publikováno: 3. 8. 2022Cca 6.6 min četbyKategorie: Dotace, Finance, Obory, Právo, Top
SDÍLET

Jak má EU fungovat v následujících letech a jaké by měla mít pravomoci? Právě na to odpovídali v rámci rok trvající akce s názvem Konference o budoucnosti Evropy stovky občanů EU, politici i další aktéři. Konec konference přinesl stejnou otázku jako její začátek – měla by EU projít institucionální reformou?

Už od prvních úvah o konferenci o budoucnosti evropského bloku se zapojením občanů ze všech koutů sedmadvacítky se vedla debata o tom, zda by měla diskuse o fungování EU přinést její hlubší reformu. Stejné diskuse se vedou i po jejím skončení. 

Sada doporučení vzešlá z Konference totiž obsahuje návrhy i na větší institucionální změny, které by se bez reformy neobešly. Česko, které nyní předsedá Radě EU, už jakožto předsednická země zjišťuje, jak to s reformními návrhy vidí ostatní země. Uspořádání Unie po Lisabonské smlouvě totiž umožňuje provádět některé významnější změny ve fungování bloku, aniž by bylo nutné zahájit klasický proces změny Smluv.

To se týká například návrhu hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle občanů by měla taková změna vést k akceschopnější EU, dnes totiž její schopnost reagovat na mezinárodní dění omezují veta některých zemí.

Zatímco členské státy jsou co do otevření stávajících Smluv zdrženlivější, europoslanci i regionální zástupci to vidí jinak. 

Europarlament a regiony změnu chtějí 

Evropský parlament už ve své rezoluci vyzval k zahájení procesu, který by změnu Smluv nastartoval – k tzv. konventu.   

Pro jsou i zástupci regionů unijních zemí z Evropského výboru regionů, který je poradním orgánem unijních institucí. Podle orgánu si reforma EU změnu Smluv žádá, aby sedmadvacítka dostála očekávání občanů z konference. 

„Nebojíme se prosadit ambiciózní návrhy na změnu Smluv a jsme připraveni se na tomto procesu plně podílet. Zároveň nebudeme čekat se zahájením práce na konkrétních změnách, po kterých občané během konference volali,“ řekl předseda Výboru regionů Vasco Alves Cordeiro. 

Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková ale upozorňuje na to, že priority občanů jsou dnes – v tíživé ekonomické situaci a po ruské agresi na Ukrajinu a s ní spojenými dopady – jiné než v době konference, která probíhala od 9. května loňského roku do 9. května letošního roku. 

„Občané odpovídali podle toho, že byli v relativně dobrém blahobytu, a tak řešili, jestli mají státy hlasovat poměrově tak nebo onak. Domnívám se, že kdyby to bylo nyní, tak občané budou reagovat úplně jinak a budou mít úplně jiné priority, které budou odrážet to základní – žít a přežít,“ uvedla na nedávném kulatém stole pořádaném serverem EURACTIV.cz. 

„Protože pokud nebudeme vědět, jestli budeme mít v zimě na to, abychom měli elektrickou energii, abychom zatopili a uvařili našim dětem, tak nám bude tak trochu jedno, jakým poměrem se bude hlasovat v rámci Evropské unie,“ dodala.

Právě kvůli dynamicky se měnící situaci v Evropě by měla být konference podle koordinátora české delegace ve Výboru regionů Petra Osvalda stálým procesem. Uvítal by také, kdyby se její výsledky nezobecňovaly, ale naopak diverzifikovaly. 

„Přece potřebujeme evropské cíle uplatňovat v různých podmínkách. Naopak bych konferenci rozdělil a snažil se najít od občanů názor, jak evropských cílů dosáhnout za podmínek, které jsou v daném místě. To je podle mě naprosto klíčové,“ zdůraznil. 

Česká role

Rezoluce Evropského parlamentu k zahájení konventu je oficiální výzvou, kterou nemohou ostatní unijní instituce ponechat bez povšimnutí. Rada EU, které nyní předsedá Česko, by měla proces posunout dále a návrhy na změnu Smluv předat Evropské radě, na jejíž úrovni se schází šéfové vlád a hlavy států sedmadvacítky. Pokud by se většina z nich vyslovila pro posouzení změn přišel by na řadu zmiňovaný konvent. 

Tak daleko ale ještě proces není. Česko v roli předsednické země debatu o potenciálních změnách teprve nedávno otevřelo na neformálním setkání Rady pro všeobecné záležitosti v Praze. 

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek při té příležitosti avizoval, že členským státům nejprve zašle dotazník, aby zjistil, jak se členové EU k různým reformním návrhům staví. 

„Považujeme za úkol předsednictví pokusit se tu debatu moderovat a udělat v tuto chvíli takový předběžný průzkum ochoty členských zemí debatovat nějaké posuny například v otázce hlasování v Radě,“ řekl Bek na červencové neformální Radě. 

„Hledání kompromisu bude samozřejmě velmi komplikované, proto chceme začít dotazníkem, který nám umožní vytvořit předběžnou mapu situace dřív, než půjdeme do formálního jednání někdy během podzimu,“ dodal na dotaz redakce. 

Debata o možných změnách se povede i přes ruskou agresi na Ukrajině povede, válka a její dopady ale zůstanou prioritou číslo jedna, a to nejen pro české předsednictví Rady EU. Ministr Bek proto pro rychlé posunutí debaty o konventu během podzimu nevidí příliš prostoru.

„Podstatná část členských zemí považuje za málo realistické, že by se taková debata mohla odehrát už v říjnu na Evropské radě, protože na stole budou velmi naléhavé problémy typu energetiky před nadcházející zimou. Taková fundamentální debata o změnách smluv je něco, co se nedá odehrát během deseti minut na okraj jiných vážných témat. Na to musí mít i Evropská rada dostatek času,“ řekl. 

Foto: Evropský parlament
Zdroj: Euractiv

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější