Dluhy nejsou jen osobní problém jednotlivců. Zadlužení občanů se výrazně promítá do fungování obcí, od rozpočtových dopadů až po zhoršení sociální soudržnosti.

Dluhové poradny proto hrají v každém regionu stále důležitější roli. Nabízejí nejen pomoc lidem v krizi, ale také obcím, které se snaží předcházet sociálním problémům a zlepšovat kvalitu života svých obyvatel. Podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení je právě vyřešení dluhů klíčem k bezpečnému bydlení, legální práci i obnovení důvěry ve veřejné instituce. „Oddlužení prospívá celé společnosti – snižuje náklady na sociální systém, kriminalitu i prostor pro extremismus, zvyšuje kupní sílu domácností i daňové příjmy,“ udává výčet pozitiv větší podpory oddlužování.

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít, většina o ní ale stále neví. Nový výzkum, který probíhal od března do května letošního roku na reprezentativním vzorku 506 respondentů ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky. Do šetření se zapojili lidé, kteří mají těžko řešitelné exekuce nebo dluhy. Výzkum realizovala organizace PAQ Research.

 Přes 40 % dlužníků o oddlužení nikdy neslyšelo nebo nezná jeho základní pravidla. Téměř polovina neví, že hlavním přínosem je odpuštění zbylého dluhu, a zhruba dvě třetiny netuší, že po novele zákona již není nutné splatit třicet procent aktuálního dluhu. Tato změna přitom výrazně zvyšuje šanci na úspěšné zvládnutí oddlužení. Devět z deseti by uvítalo pomoc při přípravě a podání žádosti, přičemž 57 % neví, že takovou podporu zdarma poskytují neziskové organizace. To jsou některá z hlavních zjištění výzkumu bariér.

„Je smutné, kolik lidí zůstává v dluzích, protože nevědí, že existuje cesta ven,“ říká Pavla Aschermannová, předsedkyně Konsorcia dluhových poraden ČR. „Často jsou psychicky a fyzicky vyčerpaní a polovina vykazuje příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti.“ Podle Daniela Prokopa z PAQ Research zadlužení často žijí pod hranicí příjmové chudoby nebo v nejistém bydlení a obávají se, že nezvládnou splátky (67 %) či že soud je na konci oddlužení neosvobodí od dluhů (65 %). Tato kombinace ztěžuje řešení dluhů, odborníci proto doporučují cílenou podporu.

V minulých letech do oddlužení vstupovalo přibližně 20 tisíc osob ročně – odborníci odhadují, že celkově by jej mohlo využít během několika let až desetkrát více lidí. Podle Pavly Aschermannové je třeba hledat nové způsoby oslovení – například přes banky nebo poštu – a kontaktovat lidi ve chvíli, kdy jsou připraveni oddlužení využít. „Oddlužení není žádný dárek, který stát dává lidem, kteří se zadlužili. Je to nástroj, jak je vrátit do společnosti a ekonomicky stabilizovat – aby byli pro stát užiteční, fungovali, platili daně a měli peníze na nákupy,“ uzavírá Pavla Aschermannová.

Stáhněte si celou zprávu a podrobné výsledky.

Dluhy jako veřejný problém

Podle dat Ministerstva spravedlnosti žije v České republice více než 400 000 lidí v exekuci. Přestože se situace v posledních letech zlepšuje, dluhy zůstávají koncentrované především v menších městech a sociálně znevýhodněných regionech.
Obce pak nesou následky – roste počet žádostí o dávky, objevují se problémy s udržením nájemního bydlení, přibývá práce pro sociální odbory i neziskové organizace. Zadlužení občané ztrácejí motivaci hledat si zaměstnání a jejich potíže se často přenášejí i na další generace.

„Dluhy ovlivňují stabilitu celé komunity. Pokud lidé ztratí bydlení nebo přijdou o práci kvůli exekuci, dopadá to i na obec jako celek,“ shrnují dluhoví experti z Agentury pro sociální začleňování.

Co říkají data z Exekutorské komory

Co dokážou dluhové poradny

Dluhové poradny poskytují bezplatnou, diskrétní a odbornou pomoc lidem, kteří se dostali do finanční tísně. Pomáhají zmapovat závazky, jednat s věřiteli, připravit návrh na oddlužení nebo vytvořit realistický rozpočet domácnosti. Nejde ale jen o akutní zásahy – poradny se stále více věnují prevenci a vzdělávání, například přednáškám na školách či workshopům pro seniory a rodiče samoživitele. V Česku fungují desítky poraden provozovaných organizacemi jako Člověk v tísni, Poradna při finanční tísni nebo Charita Česká republika. Jejich činnost je financována z veřejných prostředků a evropských fondů, například z operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+), který podporuje služby sociálního začleňování.

Jak mohou obce spolupracovat

Spolupráce mezi obcí a dluhovou poradnou má mnoho podob.
Některé obce poskytují prostory pro konzultační dny, jiné financují činnost poradny z vlastního rozpočtu nebo propojují služby prostřednictvím sociálních odborů.
Zkušenosti ukazují, že zapojení obcí přináší konkrétní přínosy:

• Úspory veřejných prostředků. Včasné řešení dluhů snižuje potřebu krizových zásahů, například zajišťování náhradního bydlení.
• Stabilní a soudržné komunity. Lidé, kteří zvládnou své finance, si snáze udrží práci i domov.
• Podpora prevence. Obec může pomáhat předcházet zadlužování – například vzdělávacími aktivitami nebo kampaněmi pro veřejnost.
• Zlepšení komunikace. Společná práce úředníků a poradců pomáhá lépe pochopit situaci klientů a nacházet řešení bez zbytečných konfliktů.

Inspirace z praxe

Úspěšné příklady spolupráce najdeme napříč republikou.
Město Most nabízí ve spolupráci s neziskovým sektorem pravidelné dluhové konzultace přímo na městském úřadě.
Jihlava zavedla tzv. „dluhovou mapu“, která pomáhá sociálním pracovníkům rychle identifikovat domácnosti v riziku zadlužení.
A Moravskoslezský kraj vybudoval síť poradenských míst propojených s úřady práce a obcemi, což umožňuje efektivní sdílení informací i koordinaci pomoci.

Jak začít ve vlastní obci

Pokud chce obec službu zavést nebo posílit, může začít jednoduše:

1. Navázat kontakt s nejbližší dluhovou poradnou a nabídnout spolupráci.
2. Zařadit téma poradenství do komunitního plánu sociálních služeb.
3. Využít dotační tituly z OPZ+ nebo krajských programů.
4. Zvýšit informovanost občanů prostřednictvím webu, zpravodaje nebo sociálních sítí.

Každý krok směrem k dostupné pomoci zvyšuje šanci, že se lidé včas obrátí na odborníky a nepropadnou spirále exekucí a sociálního vyloučení.

Investice, která se vrací

Podpora dluhového poradenství je investicí do ekonomické i sociální stability obce. Každý člověk, který díky odborné pomoci zvládne své závazky, znamená menší riziko pro rozpočet i sociální systém.
Jak potvrzují zkušenosti z terénu, obce, které do spolupráce s poradnami vstoupily, hlásí nejen lepší situaci obyvatel, ale i větší důvěru občanů v instituce.

Pro obce a města je dostupná spolupráce s prověřenými partnery. Pomoci může Konsorcium dluhových poraden ČR, které chce sjednotit roztříštěný systém, v němž se lidé často ztrácejí. Zakládajícími členy jsou organizace napříč ČR, mezi nimi Centrum sociálních a zdravotních služeb města Příbram, Diecézní charita Brno, Institut prevence a řešení předlužení, Městský ústav sociálních služeb Jirkov, Naděje, RUBIKON Centrum nebo THEIA – krizové centrum. Dluhovým poradnám Konsorcium nabízí vedle know-how a sdílení zkušeností i právní pomoc.

Více na www.konsorciumdp.cz

Hana Kejhová