Soutěže pro města a obce přináší prestiž

Publikováno: 4. 9. 2022Cca 10.2 min četbyKategorie: Akce, Chytré město, Exkluzivně, IT, Nepřehlédněte, Obory, Soutěže, Top
SDÍLET

Města a obce se každoročně ucházejí o vítězství v řadě prestižních soutěží

Vesnice roku, Nejlepší starosta, Zlatý erb nebo Náš evropský projekt a také Manažer roku v kategorii Veřejná správa, Ambasador kvality, eOSOBNOST. To je významná část soutěží, které se v České republice pro města a obce a jejich představitele konají.

Na organizování několika z nich se podílí Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Jde o soutěže Nejlepší starosta nebo Vesnice roku, dalším poskytuje záštitu. Podle Alexandry Kockové z organizace a marketingu Svazu je zapojení do soutěží pro města a obce zejména otázkou prestiže, ocenění práce jejich vedení i dobré adresy. „Na našich webových stránkách, Facebooku a v pravidelném týdenním přehledu zpráv se soutěžím věnujeme a informujeme o nich naše členy, ale i ostatní zájemce,“ popsala.

Rodina a senioři, Zlatý erb a evropské projekty

Mezi soutěže, které SMO ČR zaštituje, je soutěž, která oceňuje obce přátelské k rodině a seniorům. Cílem je motivovat obce, aby podporovaly aktivity a projekty zaměřené právě na rodiny a seniory, a to od poskytování poradenství, pořádání volnočasových aktivit až po vytváření přátelských míst pro ně. Zapojit se mohou obce, městyse, města či městské části.

Jednotlivé kategorie v roce 2022 vyhrály Čepřovice v Jihočeském kraji, Hlavice v Libereckém kraji a Rotava v Karlovarském kraji. Mezi nejúspěšnější finalisty bylo v rámci soutěže rozděleno přes 16 milionů korun.

Další soutěž Zlatý erb vyhledává obce a města, která mají nejlepší webové stránky a elektronické služby. První ročník soutěže se vyhlašoval v roce 1999, letos se tedy soutěž konala už po čtyřiadvacáté. Zúčastnilo se jí celkem 422 měst, obcí a dalších subjektů. Soutěžilo se celkem v pěti kategoriích.

Z vítězství se v letošním roce radoval Cheb. „Soutěž Zlatý erb nám pomohla díky zpětné vazbě ujednotit povinně zveřejňované informace směrem k občanům a zaměřit se na zjednodušení přístupnosti,“ kvitoval výhody účasti v soutěži zástupce vítězného města Martin Trnka, vedoucí odboru informatiky na Městském úřadu Cheb.

Trochu jinak než předchozí funguje soutěž Náš evropský projekt. V té vybírá veřejnost nejlepší projekt, který obec, město nebo městská část realizovaly. Jedinou podmínkou je, že projekt musel být spolufinancován z evropských fondů. Vítěz získává 150 tisíc korun na uspořádání obecní slavnosti nebo – v letošním ročníku, vzhledem k událostem na Ukrajině – na aktivity obce spojené s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny. Projekt s největším počtem hlasů získává speciální finanční odměnu. Na všechny zástupce vítězných obcí navíc čeká pozvánka do zákulisí evropských institucí v Bruselu.

Letošní ročník vyhrála obec Číměř na Třebíčsku za projekt Odpočinkové zóny s herními a naučnými prvky. Prostor vznikl v mladém dubovém lesíku u Jiráskova mlýna nedaleko Dalešické přehrady, kde lidé najdou devět naučných interaktivních panelů nebo altán se zelenou střechou. Tu osázeli sedmi druhy rostlin, které byly dovezeny až z Belgie.

Nejlepší starosta nebo primátor

Oblíbenou soutěží, kterou každé čtyři roky vyhlašuje právě Svaz měst a obcí ČR, je Nejlepší starosta nebo primátor. Soutěž má hodnotit práci starostů, starostek a primátorů a primátorek za jejich funkční období. Soutěžící navrhují samotní občané obcí a měst.

První ročník hodnotil období mezi lety 2010–2014, letos se tedy konal už třetí ročník.

V letošním roce uspěli například za Jihočeský kraj starostka města Blatná Kateřina Malečková, za Karlovarský kraj starosta obce Hazlov Lenka Dvořáková nebo za Ústecký kraj starosta města Klášterec Štefan Drozd. Cenu veřejnosti pak obdržel starosta obce Panenské Břežany Martin Hakauf.

Vesnice roku

Jednou z nejoblíbenějších a také nejprestižnějších soutěží je Vesnice roku. Ta se díky iniciativě Spolku pro obnovu venkova ČR a ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR vyhlašuje už od roku 1995. „Ministerstvo pro místní rozvoj se na soutěži podílelo od jeho prvního ročníku. Mezi vyhlašovatele se zapojilo o rok později, tedy v roce 1996. Letos probíhá po dvouleté pauze, kterou způsobila pandemie koronaviru,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

Soutěž podle ní prochází neustálým vývojem. Kromě různorodé škály partnerů se postupně rozrostla sestava vyhlašovatelů a spoluvyhlašovatelů. V soutěži navíc přibývá množství udělovaných ocenění.

„Ke Zlaté stuze za vítězství v krajském kole, Modré stuze za společenský život a Bílé stuze za činnost mládeže následně přibyla také Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí a Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Mezi další udělovaná ocenění patří diplomy, které vyzdvihují dílčí počínání obcí, jako je tvorba koncepčních a strategických dokumentů, moderní knihovnické a informační služby, vedení kroniky, péče o vesnickou zástavbu nebo inovativní procesy,“ popsala Hešíková.

Postupem času se navyšovala také finanční odměna, kterou vítěz soutěže získává. „Odměna je udělována formou dotace v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj,“ doplnila tisková mluvčí ministerstva. Výše dotace se pohybuje mezi 500 tisíci až 2,5 miliony korun.

Principem celé soutěže je povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, k touze ukázat rozmanitost a pestrost uskutečňovaných programů obnovy obcí a také upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěžit může obec se statutem obce, města i městyse, která má vesnický charakter, jejížpočet obyvatel nepřesahuje 7 500 a která má zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo rozvoje územního obvodu.

Mezi benefity, které soutěž zúčastněným obcím poskytuje, patří mimo jiné sebeprezentace nebo možnost upozornění na živý společenský, kulturní a sportovní život, udržované nebo nově založené tradice a zvyky, projekty dokončené i realizované. „Současně nabízí inspiraci, příklady dobré praxe nebo nové meziobecní partnerství,“ doplňuje Veronika Hešíková.

Průměrně se každý rok do soutěže přihlásí 265 obcí. V letošním roce jich je 176 z celé republiky. Nejmenší obcí, která postoupila do celostátního kola soutěže, se stala obec Třeštice z Kraje Vysočina se 165 obyvateli. Naopak největší je obec Zašová ze Zlínského kraje s 3 017 obyvateli. Dále se o titul utkají Albrechtice nad Vltavou, Kostelec, Velká Hleďsebe, Žďár nad Metují, Poniklá, Závada, Slatinice, Biskupice, Kařez, Kostelní Lhota a Lukavec.

Za Jihočeský kraj se zářijového celostátního kola zúčastní právě Albrechtice nad Vltavou, které najdeme na Písecku. „Albrechtice si zaslouží cenu za zásadní investiční projekty v obci a místních částech, za environmentální výchovu mládeže a občanů ve spolupráci se základní školou, za bohatý společenský a kulturní život. Za podporu dvaceti spolků, ta spolková činnost je veliká. Za rozvíjení a udržování venkovské pospolitosti, za péči o venkovské, historické a sakrální stavby, například za unikátní kapličkový hřbitov, za podporu místních podnikatelů,“ uvedl na začátku června při vyhlašování výsledků náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch.

Velkou radost udělaly výsledky starostovi obce Miroslavu Ušatému. „Je to velice milá zpráva a ze Zlaté stuhy se budeme radovat opravdu hodně, hodně a hodně dlouho,“ podělil se o první dojmy.

Finále soutěže se bude konat 17. září na Jarmarku venkova v Luhačovicích. Naposledy se tady vyhlašovala Vesnice roku v roce 2019. Ročníky 2020 a 2021 byly kvůli pandemii koronaviru zrušeny. Posledním vítězem se stala obec Lipová, kterou najdeme v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín v západní části Šluknovského výběžku. „Vyhráli jsme v konkurenci dalších dvanácti obcí, podpora, kterou jsme tehdy měli od obyvatel, kteří přijeli na vyhlášení autobusem, byla skvělá. Hlavní cenu jsme jako obec v roce 2019 navíc vyhráli za Ústecký kraj po jednadvaceti letech, takže nás samozřejmě těšilo, že ji zrovna Lipová dostala zpět do našeho kraje,“ komentoval výhru starosta obce Pavel Svoboda.

V roce 2022 budeme znát už 26. vítěze Vesnice roku. Stejně jako se vyvíjela samotná soutěž, vyvíjí se i její účastníci. Srovnávat je ale podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Hešíkové nelze. „Každý ročník je jiný a ani výherci nejsou stejní. Srovnávat je proto nelze. Každá obec má jiný potenciál, ať už geografický, historický nebo ekonomický. A právě využití tohoto potenciálu je mimo jiné předmětem hodnocení, nikoli srovnávání,“ dodala.

Elmira Talířová,

článek PRO města a obce ve spolupráci s Drbna.cz

RASTR

Webové odkazy na soutěže

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější