Starosta Vladimír Kořen o volbách

Publikováno: 20. 8. 2022Cca 8 min četbyKategorie: Chytré město, Exkluzivně, Rozhovory
SDÍLET

Bývalý tronásobný starosta Říčan se dělí o zkušenosti z komunální politiky

V čele středočeského města Říčany působil jako starosta deset let. Do funkce byl celkem třikrát úspěšně zvolen a získal nejednu zkušenost z komunální politiky. Přesto role starosty nebyla jedinou úlohou, kterou se zapsal do širšího povědomí veřejnosti. V devadesátých letech vystudoval na FSV UK v Praze obor žurnalistiky se specializací politologie, později nastoupil jako redaktor České televize. Neodmyslitelně spjatým se stal s reportážemi a pořady, vztahujícími se k vědeckému prostředí a přírodě. V roce 2005 připravoval pořad Planeta Věda, o rok později získal za popularizaci vědy prestižní ocenění Česká hlava. Dnes je autorem projektu Kapka vody.

Jaký byl pro vás pocit, být třikrát znovuzvoleným starostou?

Pocit je to určitě hezký, příjemný, ale na druhou stranu i zavazující. Pro mě jako starostu byla důvěra občanů naprosto zásadní. Jste povolán do služby a nesmíte zradit. Samotné volby jsou „nervák“. A když se zavřou volební místnosti a objevují se první výsledky, tak je ve volebním štábu zvláštní napětí. V našem případě pak přišla i radost a oslavy. Já ale vlastně prožívám každé volby, sněmovní, prezidentské… Baví mě to.

Po dobu deseti let jste získával zkušenosti s komunální politikou, která není jen o reprezentaci v médiích, ale i o řadě povinností, což si mnozí lidé, kteří s politikou nepřijdou nikdy do bližšího kontaktu možná ani neuvědomují. Jaká je pro vás ta nejcennější, potažmo nejzajímavější zkušenost?

Je těžké zůstat sám sebou. Starosta se vlastně pohybuje na průsečíku nejrůznějších zájmů a vlivů. Někdy může tento průsečík svým názorem vychýlit směrem k vlastní představě, ale nikdy to není stoprocentní. Po dohodnutí kompromisu ho musí starosta obhajovat před veřejností i před sebou. Někdy jsem měl těžké spaní, protože jsem musel obhajovat věci, které jsem vlastně viděl jinak. Konkrétně: Viděl bych daleko aktivnější přístup města v energetické soběstačnosti, ve snižování zátěže na životní prostředí, v ochraně klimatu či obnově přírody a biodiverzity. I tak jsme ale byli vcelku průkopníci. Máme třeba v územním plánu povinné zelené střechy nebo fotovoltaiku u nových velkých staveb nad tři sta metrů čtverečních. Druhé ponaučení je jednodušší  nehledejte v politice přátele.

Když tak zavzpomínáte, co obecně myslíte, že může k úspěšnému zvolení  výhře ve volbách pomoci?

To není na jeden odstavec. Spolupodílím se na školeních či poradenství v komunikaci. Nicméně to nejdůležitější je vize, kam se pod vaším vedením bude město následující čtyři roky ubírat. Jasná, zřetelná, srozumitelná a ohraničená vize. Myslím, že všichni musí znát hranice, které nepřekročíte. Musíte mít tvář, ctnosti a myšlenky. A velmi důležité znát atmosféru města či obce. Komunikace je složitý obor, má mnoho rovin a je to trošku věda.

Měl jste nějakou konkrétní strategii, jak oslovit občany?

Samozřejmě, nicméně časem se měnila podle dominantních komunikačních kanálů. Základ je v rychlé, přímé a jednoznačné komunikaci. Rád jsem si s lidmi povídal na ulici i na sociálních sítích.

Myslíte, že předchozí známost z médií je v rámci kampaně pro kohokoliv plus anebo mínus?

Asi plus, i když v prvních volbách bylo i dost nedůvěry. „On je známý z televize, ale jaké má předpoklady řídit město? Navíc práce v televizním zpravodajství se nevzdá,“ říkali někteří a pro mě jako lídra to bylo těžké vysvětlit. Druhé a třetí volby byly už hlavně o výsledcích a nových vizích.

Jaká témata jste později jako starosta v Říčanech řešil?

U nás je dominantní otázkou regulace výstavby. V okolí Prahy může živelná výstavba působit jako rakovina. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života občanů a zatížit nebývale rozpočet obce. Když jsem Říčany přebíral, měly dluh 280 milionu k rozpočtu necelých 400 milionů. Každý den jsme spláceli přes sto tisíc. O nedělích i svátcích a ručili jsme i radnicí. Město jsem předal po deseti letech s takřka dvojnásobným rozpočtem a dluhem v řádu desítek milionů. Navíc s dotacemi na stavbu školy přes tři sta milionů. A přitom jsme rozjeli a dokončili stovky investic. Kvalita života v Říčanech je oceňovaná v celorepublikovém měřítku. Hlavní ale bylo územní plánování, kde jsme přišli s několika novinkami, jako je etapizace výstavby svázaná s realizací konkrétních investic města.

Máte v tomto směru nějaký příjemný zážitek, nějaký konkrétní úspěch, na který budete s odstupem času vždy rád vzpomínat?

Největší radost mám z projektů v krajině. Vysadili jsme přes dvacet hektarů remízků, obnovovali jsme aleje, veřejné sady, stromy v ulicích. Vytvářeli jsme tůně trvalé i ty, co se naplní při bouřce a zpomalí tak povodňovou vlnu. Čistili jsme rybníky. Na jednom místě v Říčanech chtěl známý ruský, respektive čečenský miliardář stavět novou čtvrť, teď tam je přírodní park. To považuji za největší úspěch celé uplynulé dekády.

V devadesátých letech jste vystudoval FSV UK se specializací na žurnalistiku a politologii. Později vás ale při práci v médiích zaujala vědecká témata. Proč?

Popularizace vědy je báječná. Pohybujete se na hranicích poznání a jste v kontaktu se špičkovými vědci. Objevují nové světy, dávají poznatky do překvapivých souvislostí a je to neobyčejné dobrodružství. Navíc rád poznávám svět a ukazuji nové pohledy dalším.

Za svou aktivitu jste získal i prestižní cenu Česká hlava. Jaký to byl pocit?

To bylo před mnoha lety a přišlo mi to trochu absurdní, nebylo mi ani čtyřicet. Dostal jsem sošku, ale hned na rautu mi spadla a upadla jí hlava. Takže mám tu Českou hlavu slepenou (usměv).

Vaším posledním projektem je Kapka vody, seriál o zadržení vody v krajině. Zeptám se: Proč toto téma?

Protože je nesmírně důležité. Naše země potřebuje naprostý obrat v hospodaření s vodou, desítky let se napřimovaly řeky a potoky, na polích se budovaly meliorace… Vodu jsme odváděli co nejrychleji pryč do moře. Ve městech najdete všude kanály, které dešťovou vodu v podzemí znečistí splašky a pak ji směrují do čistírny nebo rovnou do přírody. Voda je poklad. Musíme ji zadržet  v krajině, v parcích u křižovatek, na střechách… Přijdou sucha a bez vody nepřežijeme.

Michaela Košťálová
Měsíčník PRO města a obce

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější