Nové dotazníkové šetření Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o stavu sociálního podnikání v Česku přináší data, která mohou obce využít při nastavování lokálních politik, plánování spolupráce s místními zaměstnavateli nebo při tvorbě zadávacích podmínek veřejných zakázek.
Sociální podnikání má v Česku stále větší význam nejen pro zaměstnávání lidí se znevýhodněním, ale i pro rozvoj místních komunit. Pro obce a města představují sociální podniky spolehlivé partnery – ať už jako dodavatelé služeb a produktů, nebo jako zaměstnavatelé, kteří dokážou integrovat obyvatele s handicapem či dlouhodobě nezaměstnané. Zapojení sociálních podniků do veřejných zakázek zároveň pomáhá obcím naplňovat principy společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Právě proto je důležité vědět, v jakém stavu se sociální podnikání nachází a kam směřuje.
Do průzkumu MPSV se zapojilo 119 podniků z celé ČR, nejvíce z Prahy a Moravskoslezského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje. Polovina z nich funguje jako s.r.o., 37 % jako neziskové organizace. Nejčastější oblastí činnosti je obchod, následovaný vzděláváním, stravováním a řemeslnou nebo uměleckou tvorbou. Většina podniků působí v jednom provozu a silně se orientuje na místní komunity. Téměř všechny podniky se hlásí k principům sociálního podnikání a 9 z 10 zaměstnává osoby se znevýhodněním. Náhradní plnění poskytují tři čtvrtiny podniků, což je dvojnásobek oproti roku 2022.
Ekonomika a financování
Rok 2024 přinesl zlepšení hospodaření: více než polovina sociálních podniků skončila v zisku, pětina vyrovnaně a třetina ve ztrátě. To znamená návrat k předcovidovým hodnotám. Většina ziskových podniků reinvestovala alespoň polovinu svého zisku zpět do své činnosti. Hlavním zdrojem příjmů zůstávají tržby z vlastní činnosti, doplněné o příspěvky podle zákona o zaměstnanosti. Přesto přetrvává bariéra v podobě nedostatku prostředků na investice. Až dvě třetiny podniků by uvítaly možnost čerpat mikroúvěry a téměř polovina záruční programy.
Sociální role a zaměstnávání
Sociální podniky představují důležitého zaměstnavatele pro osoby se zdravotním postižením – nejčastěji tělesným (85 %), duševním (75 %) či kombinovaným (60 %). Žádoucím trendem je, aby v nich nalézali místo i lidé se specifickými potřebami, například osoby zatížené dluhy, trestní minulostí, závislostmi a podobně. Průměrný počet zaměstnanců i počet osob se znevýhodněním oproti roku 2022 podle nových dotazníkových šetření vzrostl. Tři čtvrtiny podniků poskytují zaměstnancům i psychosociální podporu a většina je aktivně zapojuje do rozhodování.
Více než polovinu sociálních podniků vedou ženy a téměř dvě třetiny manažerů mají vysokoškolské vzdělání. Věk řídících pracovníků se však zvyšuje – téměř polovina je starší 51 let. Mezi silné stránky podniků patří flexibilita, zkušenost s prací s cílovými skupinami a vysoká kvalita služeb. Naopak mezi bariéry patří nedostatek investičního kapitálu, vysoká administrativní zátěž a slabší marketingová kapacita.
Veřejné zakázky a legislativa
Více než polovina podniků se někdy ucházela o veřejné zakázky, čtvrtina je také získává. Přesto tvoří tyto zakázky jen doplňkový zdroj příjmů. Hlavními překážkami jsou složité podmínky, nízká šance uspět a nedostatek personálních kapacit. Sociální podniky by ocenily školení k orientaci ve veřejných zakázkách. Nový zákon o integračním sociálním podniku je zatím v praxi málo využíván. O registraci ví přibližně polovina podniků, ale jen třetina plánuje požádat. Bariérou je složitá administrativa a povinnost zřízení integračního fondu.
Nejnovější zpráva konstatuje, že český sektor sociálního podnikání je v současnosti odolnější a profesionálnější než před pěti lety. Přesto přetrvávají problémy – zejména nedostatek investičních prostředků a administrativní zátěž. Prioritou do budoucna je:
- vytvořit finanční nástroje (mikroúvěry, záruky),
- rozvíjet poradenské služby pro fungující podniky,
- podporovat regionální sítě a certifikaci,
- zvýšit povědomí o přínosech sociálního podnikání.
Jak mohou obce a města podpořit sociální podniky
- Veřejné zakázky: možnost zapojit sociální podniky jako dodavatele a posílit společenskou odpovědnost.
- Náhradní plnění: obce mohou efektivně využít spolupráci se sociálními podniky pro splnění této povinnosti.
- Zaměstnanost: sociální podniky pomáhají integrovat osoby se zdravotním znevýhodněním, specifickými potřebami či dlouhodobě nezaměstnané.
- Komunitní přínos: podniky zaměstnávají místní obyvatele, spolupracují s lokálními aktéry a podporují soudržnost.
- Udržitelnost: více než 90 % sociálních podniků funguje environmentálně šetrně.
Výsledky šetření mohou být praktickým nástrojem při rozhodování o tom, jak nastavit místní zaměstnanostní politiku, jak využívat náhradní plnění a zapojit sociální podniky do veřejných zakázek. Obce tak mohou nejen ušetřit prostředky a získat kvalitní služby, ale také posílit sociální soudržnost a podpořit lokální rozvoj.
Zprávu o dotazníkovém šetření naleznete zde.
Autor: Hana Kejhová
ČR se musí připravit na stárnutí populace
