Víte o realizaci, která si zaslouží pozornost? Teď je nejvyšší čas ji nominovat do osmého ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards oceňující kvalitní projekty reagující na dopady změny klimatu.
Čas je do 11. března
Soutěž Adapterra Awards, pořádaná Nadací Partnerství ve spolupráci s Integra Consulting, oceňuje projekty napomáhající adaptaci na klimatickou změnu – zadržování vody v krajině, zpomalování odtoku nebo ochlazování městských prostor. Porota hodnotí nejen efektivitu a dopad projektu, ale také jeho potenciál inspirovat další realizace. Inspirativní je však nejen samotná soutěž, ale i další kroky vítězů. Posuďte sami.
PŘÍBĚH PRVNÍ: PŘEHRÁŽKY SMĚŘUJÍ VODU DO RAŠELINIŠŤ
Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku získal v roce 2024 první místo v kategorii Krajina a 100 tisíc korun od společnosti Nestlé Česko. „Projekt je výjimečný svým rozsahem. K obnově rašelinišť došlo v 35 lokalitách v KRNAP. Takový projekt má jistě velký dopad a dochází k zadržení velkého množství vody s efektem nejen v místě realizace, ale i níže v podobě protipovodňového účinku,” odůvodnila odborná porotkyně soutěže Zuzana Rajchlová.
Správa parku peníze okamžitě proměnila v další konkrétní zásahy v terénu. Vznikly nové přehrážky na kanálu odvádějícím vodu z rašeliniště pod Sovím sedlem na pomezí Královéhradeckého a Libereckého kraje. Výsledek? Obnovený vodní režim v dolní části mokřadu, vyšší vlhkost a omezení eroze.
Jak upřesnil David Krause, vedoucí Oddělení monitoringu a podkladů k péči Správy KRNAP, přehrážky navazují na předchozí projekty revitalizace mokřadů, které vedly k obnovení ekologické funkce těchto jedinečných biotopů. „I tentokrát očekáváme rychlou reakci přírody – vznik malých tůní a návrat druhů vázaných na mokřadní prostředí,“ podotkl.
PŘÍBĚH DRUHÝ: 1 100 STROMŮ NAVÍC. FARMA VÝHRU VYSADILA DO ZEMĚ
O rok dříve stejnou kategorii ovládl projekt Regenerace půdy a krajiny Jagava Permafarmy. Výherce celých 100 tisíc korun od společnosti Nestlé Česko investoval do výsadby dalších stromů do okolí.
Na farmě ve Veselici na Mladoboleslavsku tak vzniklo přibližně dvanáct hektarů nových agrolesnických systémů s asi jedenácti sty novými stromy. „Vítězství v soutěži Adapterra Awards mi pomohlo tyto výsadby uskutečnit a stovkám jabloní, dubů, třešní ptačích, lip, olší a smrků najít místo v krajině,“ pochvaluje si majitel farmy Tomáš Franěk. Význam soutěže ale podle něj nekončí finanční podporou. „Je to také příjemné setkání s týmem nadšených lidí pro stejnou věc. Díky této soutěži mají média přístup ke koncentrovaným informacím o praktických řešeních v krajině bez emocí o zániku planety a životního prostředí. V neposlední řadě z těchto řešení mohou čerpat i odborníci, kteří ovlivňují naši krajinu a nadšení jednotlivci, které to může inspirovat k podobným řešením,“ dodává.
Odborná porota jeho projekt vyzdvihla jako vzácný příklad aplikace progresivních metod ekologického zemědělství. „Zvláště cenný a ojedinělý je důraz na zlepšení kvality půdy,“ vyjádřila se s tím, že spojení podnikatelského ducha se zodpovědnou péčí o krajinu, půdu a okolí přináší ekonomické i ekologické výsledky.
PŘÍBĚH TŘETÍ: V LOMU OŠETŘÍ DUBY NAJEDNOU, ZAHRADA DOSTALA SKLENÍK
Projekt Přeměna lomu Svaté Anny v přírodní zahradu na Táborsku obdržel v roce 2024 Cenu KIA, Cenu česko-rakouského příhraničí i Jihočeského kraje, který projekt podpořil také odměnou 100 tisíc korun. V místě s mnoha vzrostlými stromy znamenala zásadní posun.
„Loni jsme přivedli inženýrské sítě k pozemku. Jsme také domluveni s arboristou na úpravě korun vzrostlých stromů, zejména dubů. V lomu jich je opravdu hodně. Cena práce bude v řádu desítek tisíc korun. Díky získaným prostředkům můžeme nechat ošetřit a upravit všechny stromy v lomu, které to budou potřebovat, najednou,“ popisuje Viktor Mačura.
Úsilí jeho rodiny tak nekončí. Před třinácti lety Mačurovi spatřili v zanedbaném a odpadky zavaleném lomu potenciál, a tak tu ručně vysekali trní, křoví a bylinné nálety. Sbírali a třídili po desetiletí nahromaděný odpad a citlivě čistili jezírka od starého železa a dalších reliktů minulosti. Vyplatilo se. „Úžasný záměr, s entuziasmem realizovaný v potu tváře a odměněný dobrým pocitem všech návštěvníků i obyvatel z živočišné i rostlinné říše a hlavně bez dotačních titulů! Následováníhodné,“ poukázala odborná porotkyně soutěže Lucie Langová.
Ve stejném roce získala Zahrada Panorama pod Troskami v Libereckém kraji Cenu sympatie a výhru 50 tisíc korun od společnosti Deloitte. Majitelé Petr a Romana Halamovi tak mohli rozšířit pěstební plochy o nový nevytápěný polykarbonátový skleník s automatickou regulací větrání a kapkovou závlahou, kde zkouší pěstovat i netradiční ovoce, které v našich klimatických podmínkách těžko přezimuje.
„Pěstujeme v něm kromě klasických skleníkových kultur, jako jsou rajčata, papriky a okurky i jedlé mučenky, lokvát, psidium apod. Uvidíme, jak se to osvědčí za pár let. Pokud ano, rozšíříme tím portfolio netradičního ovoce, které už tak máme docela pestré,“ nastínili. Svou krásnou a užitečnou zahradu vytvořili z bývalého řepkového pole trpícího půdní i větrnou erozí. „Zahradní komplex a nízkoenergetický dům představuje koncepční promyšlené řešení, včetně vody nebo jezírka,“ okomentovala projekt odborná porotkyně soutěže Magdalena Maceková.
PŘÍBĚH ČTVRTÝ: VÝHRA PRACUJE I VE MĚSTĚ. OD KOPCE PO ŠKOLKOVOU JURTU
Finanční odměny Adapterra Awards nepomáhají jen otevřené krajině, ale i městským parkům a budovám. V roce 2023 uspěla Obnova lesoparku Čertova rokle v Brně-Lesné. Projekt zvolil komplexní přístup k obnově důležité plochy zeleně na základě řady průzkumů a spolupráce odborníků. Porota ocenila rychlou realizaci i systematickou snahu o vytvoření stabilních, vícegeneračních a druhově pestrých porostů. Za inspirativní označila také pravidelnou komunikaci projektanta s obyvateli v intenzivně využívané lokalitě. Projekt zvítězil v tehdejší kategorii Zastavěná území (dnes Sídla), získal Cenu sympatie i Cenu Jihomoravského kraje a od partnerů soutěže – společností Heidelberg Materials a Deloitte – obdržel 100 tisíc korun.
Městská část Brno-sever využila příspěvek na realizaci opatření v lokalitě Husovického kopce, která omezují erozi, vytvářejí podmínky pro výsadby a upravují cestní síť tak, aby lépe pracovala s dešťovou vodou, včetně instalace odvodňovacích žlabů a vsakovacích jímek. Výhra tak podpořila konkrétní adaptační zásahy přímo ve veřejném prostoru města. Proměnu lokality dokumentují fotografie zde.
Stejnou kategorii v roce 2021 ovládlo Ekocentrum Na Pasece Velíková na Zlínsku. Na začátku všeho stál rodič Tomáš Černý, který investoval do stavby sloužící ekologické výchově i jako zázemí místní lesní školky. Vybudoval slaměný dům z lokálních materiálů se zelenou střechou určený pro komunitní setkávání i ekologické výukové programy pro školy. Projekt získal 50 tisíc korun od společnosti Plzeňský Prazdroj, které putovaly na přístřešek před školkovou jurtou s další zelenou střechou a FTV panely. Finanční odměna tak pomohla rozšířit zázemí vzdělávacího centra a zároveň podpořit další environmentální opatření přímo na budově. Podobu realizace ukazují fotografie zde.
A MNOHO DALŠÍCH PŘÍBĚHŮ… OD JEDNÉ VÝHRY K DESÍTKÁM DALŠÍCH MÍST
V roce 2020 získal Lubor Křížek z osady Dřevniště u Sedlčan za projekt Systém malých tůněk a mezí k zadržování vody také 100 tisíc korun od společnosti Nestlé Česko. Příspěvek využil na poradenství a přípravu dalších realizací napříč republikou – od Votic přes Benešov a Ledeč nad Sázavou až po projekty u Řípu, Rožmitálu pod Třemšínem nebo v přírodním parku Hartinkov-Bohdalov. Jedna výhra tak pomohla rozběhnout další tůně, mokřady a projekty, které dnes vznikají na desítkách různých míst. Podobu realizace ukazují fotografie zde.
Podobně naložil se svou výhrou 80 tisíc korun od Nestlé o rok dříve Martin Smetana s projektem Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky na Hodonínsku – příkladem přeměny zemědělské monokultury v pestrou a odolnou krajinu. Porotkyně soutěže Zuzana Rajchlová jej označila za ukázku zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, zajímavost projektu ale spočívá i v zapojení veřejnosti, osvětě a propagaci pozitivního vztahu k zemědělské krajině.
Smetana investoval peníze přímo do místa, kde projekt vznikl. „Rozhodl jsem se obnovit historickou rozoranou polní cestu, čímž došlo k rozdělení posledního erozně ohroženého půdního bloku. Koupil jsem sousední pozemek a vysadil doprovodné stromořadí, jež lemuje polní cestu. Nejen že zcela došlo k odstranění eroze, ale krajina se stala lépe prostupnou a atraktivnější pro lidi i zvířata,“ přiblížil Martin Smetana, který další část výhry věnoval na podporu České společnosti ornitologické a Asociace soukromých zemědělců. Realizace je k vidění zde.
ZAOSTŘENO NA ZEMĚDĚLSTVÍ
Letos se soutěž Adapterra Awards koná již po osmé. Kromě hlavních kategorií Krajina, Sídla a Budovy hlasuje veřejnost také o Ceně sympatie. Speciální kategorií letošního ročníku je Zemědělství, v níž pořadatelé ocení projekty a postupy v zemědělské prvovýrobě a hospodaření v krajině, které aktivně reagují na klimatickou změnu. I letos se mohou vítězové těšit na finanční i věcné ceny od partnerů soutěže. Více informací je k dispozici ve shrnujícím článku a na webu soutěže.
Foto a Zdroj: Nadace partnerství
