Zásadní změny v povinné školní docházce a lepší prostupnost mezi jednotlivými stupni českého vzdělávacího systému, to jsou klíčové úkoly nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, který v úřadu na počátku května vystřídal Vladimíra Balaše. Za své priority označil prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného středního vzdělávání, větší důraz na profesní přípravu na terciární úrovni, lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a efektivnější plánování a budování školské infrastruktury. Potřebné finance na připravované změny chce nový ministr školství získat z evropské půjčky, která by umožnila investice do zvýšení kapacity škol, navýšení počtu učitelů, ale i finanční pomoc studujícím na vysokých školách.
„Aktuální problémy s nedostatečnou kapacitou základních a středních škol zejména v některých regionech odrážejí hlubší nedostatky v celém vzdělávacím systému. Po letech, kdy se stát snažil zlepšovat školství kosmetickými zásahy bez dopadu na jeho zastarávající půdorys, uzrál čas na výraznější změny. V odborné komunitě roste přesvědčení, že bez toho nelze skutečně zlepšit prostupnost mezi jednotlivými stupni vzdělávání a odstranit rozdíly v přístupnosti jak regionální, tak s ohledem na sociokulturní zázemí žáků a studentů. Žádné dítě nesmí zůstat pozadu jen kvůli tomu, odkud pochází, a žádné z našich dětí by nemělo ukončit svoje vzdělání jen se základní školou,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek.
Pro zajištění dostatečných kapacit školních budov a zařízení zvažuje ministr zřízení státního fondu vzdělávací infrastruktury, který by měl stabilizovat řízení investic. Plánuje také vytvořit fond vratných grantů pro studující na vysokých školách. Nezbytnou součástí změn je i digitalizace podpůrných procesů ve vzdělávání, která by měla přispět k lepšímu sdílení dat a celkově efektivnějšímu rozdělení kapacit a finančních prostředků.
„Plánované změny není možné realizovat bez prostředků, což s ohledem na celkový stav veřejných rozpočtů vyžaduje hledat rovněž alternativní zdroje,“ uvedl ministr Bek, který již zahájil jednání o možnosti využití půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost v celkové výši 45 mld. korun, které by si český stát půjčil za výhodných podmínek. „Půjčovat se má pouze na takové investice, které budou do budoucna generovat dodatečné příjmy, a to v případě investic do modernizace vzdělávání rozhodně platí,“ zdůraznil nový ministr školství.
S vyjednáváním ve vztahu k Evropské unii má ministr Bek velké zkušenosti. Před svým nástupem do funkce ministra školství působil od prosince 2021 až do května 2023, tedy po dobu vrcholících příprav a celou dobu úspěšného českého předsednictví Radě EU, v roli ministra pro evropské záležitosti. Před tím působil většinu své profesní dráhy jako pedagog na českých i zahraničních vysokých školách. Od roku 1999 vyučuje na Masarykově univerzitě, kterou od roku 2011 do roku 2019 řídil jako rektor. Zastával i pozici místopředsedy České konference rektorů pro oblast vzdělávání a zastupoval Českou republiku v Radě Evropské univerzitní asociace.
Prezentaci ministra školství Beka z tiskové konference naleznete ZDE.
Foto: Pexels
Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
