Na pietním koncertě na uctění památky obětí Terezínského rodinného tábora vystoupil skladatel Petr Kotík 

Pietní vzpomínkový koncert se konal ve čtvrtek 13. července 2023 ve Velké dvoraně Veletržního paláce a byl věnovaný obětem tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

Akce se konala pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla a ministra kultury Martina Baxy.  Pietu organizoval Památník ticha/Památník Šoa Praha. Na koncertě vystoupil přední český skladatel, dirigent a flétnista žijící v New Yorku Petr Kotík, který představil koláž svých skladeb exkluzivně zkomponovanou pro účely této akce a nazvanou Zvuk & ticho.

„Velmi si vážím pozvání k pietnímu koncertu Památníku ticha. Můj dědeček Hanuš Epstein byl v únoru 1945 odvezen do Terezínského tábora a zázrakem přežil. Dá se těžko docenit, jaký na mě měl vliv. Hanuš byl hudebník, dirigent, i když se hudbou neživil. Naučil mě hrát na klavír. Od malička jsem byl jsem brán na koncerty a do opery a nikdy nezapomenu, jak mě na ně Hanuš připravoval. Měl doma partitury prakticky celého repertoáru a pevně věřil, že u hudebního zážitku je nutné předem vědět, co posluchače čeká. Mám nás oba dodnes před očima; seděli jsme vedle sebe na podlouhlé židli u klavíru, moje dětské nohy nedosáhly na zem. A Hanuš mě přehrával z partitury skladby, které byly na programu a vše vysvětloval. Nerozuměl jsem prakticky ničemu, co říkal, to ale nevadilo, přišel jsem na to mnohem později. Anebo možná, že úplně ne,“ říká skladatel a dirigent Petr Kotík. 

Petr Kotík vystudoval v letech 1956-62 pražskou konzervatoř, roku 1966 absolvoval Vídeňskou Akademie für Musik a v roce 1969 HAMU v Praze. Téhož roku odešel do Spojených států na pozvání newyorské státní university. Celý svůj profesionální život se Petr Kotík věnuje nové, často zvané „experimentální“ hudbě. Dirigoval v Carnegie Hall a dalších významných síních. I když studoval kompozici v Praze, soukromě u Jana Rychlíka a později na vídeňské akademii, považuje se jako skladatel za autodidakta. P. Kotík se od poloviny 90tých let pravidelně pohybuje mezi New Yorkem, 

Prahou a Ostravou, kde v roce 2001 založil Ostravské centrum nové hudby, jež pořádá festival Ostravské dny a festival nové opery NODO. Je také zakladatelem mezinárodního komorního orchestru nové hudby Ostravská banda. Na pietním koncertě Památníku ticha ve Veletržním paláci, kde měly židovské deportace svůj počátek, představí Petr Kotík koláž svých skladeb symbolicky nazvanou „Zvuk & ticho,“ kompozice, které též užívají texty americké avantgardní spisovatelky a básnířky Gertrudy Steinové. Kotíkova koláž je exkluzivně zkomponovaná pro účely této akce. Pro název této své hudební koláže se inspiroval významem ticha, které jakožto hudební ekvivalent ryzí nicoty pro hudbu objevil americký skladatel John Cage. Ten, ve svém díle, změnil koncept pauzy a namísto ní vytvořil ticho se stejnou váhou jako samotný zvuk. „Zvuk & ticho“ uslyšeli návštěvníci v podání sopranistek Ireny Troupové a Zuzany Barochové, na flétnu zahráli Petr Kotík a Daniel Havel, na housle Anna Romanovská, na perkuse Martin Opršál a Filip Závorka a na trumpetu Adam Richter a Jan Červenka. 

Likvidace tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau měla v první březnové etapě téměř 4000 obětí. Ve druhé vlně v červenci roku 1944 proběhla definitivní likvidace obyvatel tamního bloku BIIb. Zahynulo zde všech zbylých tři a půl tisíce vězňů, kteří sem byli přivezeni a žili pod zvláštním režimem. Měli lepší podmínky než čekatelé na smrt v ostatních blocích vyhlazovacího tábora. Byli součástí plánu, jenž měl nacistické propagandě ilustrovat dobrou péči o židovské obyvatelstvo deportované z původních domovů okupované Evropy. Na inspekci mezinárodní komise však nedošlo a osud rodinného tábora se naplnil. Společně s březnovou likvidační vlnou jsou červencové oběti považovány za největší jednorázovou masovou vraždu československých občanů. Šlo o konec falešné naděje, kterou dostaly židovské rodiny, jež sem byly deportované postupně od září 1943.

Foto: Operaplus
Zdroj: Ministerstvo kultury a Památník ticha