Senátní ústavně-právní výbor i výbor pro veřejnou správu doporučily 12. srpna horní komoře zamítnout návrh nového zákona o státních zaměstnancích. Místopředseda senátního ústavně-právního výboru a zpravodaj tisků Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 má v předloze za neadekvátní například třicetidenní lhůtu při hodnocení neuspokojivých výsledků či možnost personálních změn vyžádaných přímo ministrem, což by znamenalo zrušení ochrany zaměstnanců strukturou vedení. Výbory doporučily i zamítnutí doprovodné novely, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tisk podle Balíka odebírá prezidentovi pravomoci, což je v přímém rozporu s Ústavou ČR.
Pro zamítnutí norem hlasovalo ze sedmi přítomných členů ústavně-právního výboru pět, dvě senátorky se zdržely.
S úpravou omezující prezidentovy pravomoci přišel ve Sněmovně Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Vedoucí stálých misí bude podle návrhu pověřovat a odvolávat ministr zahraničí. Ministr jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident. Vondráčkova úprava vyvolala opoziční kritiku, podle níž jde o vyřizování si účtů s hlavou státu. Podle místopředsedy vládního hnutí ANO Radka Vondráčka, který předlohu jako předkladatel v senátním výboru hájil, stálé mise Ústava ČR nezmiňuje. Nejde podle něj o protiústavní počin a naznačil, že o věci zřejmě bude rozhodovat Ústavní soud, o němž mluvil k nelibosti části senátorů jako o třetí parlamentní komoře.
Návrh zákona o státních zaměstnancích, který podle opozice politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti, Sněmovna přijala hlasy vládních poslanců 26. června. Norma má podle autorů usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. V rozpravě výboru senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Piráty) upozornila na netransparentnost při přípravě předlohy. Její autory odmítl opakovaně Vondráček jmenovat.
Podle Šípové zákon také nepočítá s vydáváním nových smluv, což může být problém v životě úředníků, kteří nebudou mít doklad například při vyřizování hypoték či nájemních smluv. Upozornila také na riziko vytváření trafik pro bývalé zákonodárce, kteří by se o funkce ve správě ucházeli, návrh je podle ní osvobozuje od některých podmínek. Zákon se má podle Vondráčka dotknout zhruba 60 000 pracovních smluv a jejich změna není nutná, protože bude věc zajištěna přechodovým ustanovením v zákoně. Přepisování smluv by podle něj správu zbytečně zatížilo.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Úřad vlády má být podle zákona ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců, který mimo jiné koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů a vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance. Poslaneckou změnou je prodloužení lhůty z 20 na 30 odpracovaných dnů, po nichž bude možné pracovní hodnocení úředníka.
Podle dalších změn přijatých Sněmovnou budou ministři moct stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila také návrh, podle kterého bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat, a zrušila ustanovení, podle kterého má státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě, tedy 51 580 korun měsíčně nebo víc podle let praxe. Vedoucí místo ve státní správě budou moct podle zákona zastávat i lidé, kteří zdárně dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání, přičemž jejich zařazení do některé z platových tříd by nemělo být zákonem na rozdíl od původní předlohy omezeno.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Zdroj: ČTK
