Je dnes již standardem, že města vydávají tiskové zprávy. U statutárních měst se o to zpravidla starají tisková oddělení, u středních měst a obcí pak tiskoví mluvčí a pověřené osoby, které kromě toho spravují i další agendu, ke které dnes často patří prezentace na sociálních sítích, vydávání měsíčních zpravodajů apod. Nedílnou součástí náplně práce je také monitoring médií. Zatímco dříve bývalo zvykem, že se články doslova vystřihávaly z novin nebo se hledaly informace pouze na Googlu, dnes již většina měst postupuje systematicky a využívá monitorovací agentury. V médiích se sleduje nejen to, co se píše o vedení daného města, zřízených organizacích nebo obecně o dění, ale velmi často také zkušenosti ostatních měst se zaváděním nových projektů. Právě tyto informace pomohly ku příkladu jednomu statutárnímu městu předejít možným budoucím problémům, když se její zástupci rozhodovali o nákupu nových autobusů. Díky monitoringu se dozvěděli, že s danou vybranou značkou mají negativní zkušenosti v jiném městě. Dnes také mnoho měst zvažuje zavádění nových technologií do třídění odpadu, realizují se projekty typu „door to door“, popelnice s čarovými kódy a podobně. Je pak velmi přínosné mít informace o zkušenostech jiných měst a vědět, kolik jim to ušetřilo nákladů za svoz komunálního odpadu. Informace z monitoringu médií se tak stále více posouvají i do oblasti investic. Jak se říká, zkušeností není nikdy dost.

„Poslední dobou jdou některá města ale ještě dál a nechávají si zpracovat i mediální analýzy“, uvádí Ladislav Procházka, ředitel společnosti TOXIN, která monitoruje média pro desítky měst a obcí a zároveň k tomu dodává „Aby ale měly nějaký význam, musí se nastavit pravidelné periody, kde bude teprve v čase vidět, zda projekt, daný cíl, jde tím správným směrem. Analýza bez cíle je jako auto bez řidiče. Někam se dostáváte, ale nemáte to ve vlastních rukou. Sleduje se mediální obraz vedení města, v jakých mediatypech bylo nejvíce výstupů, o čem se v daném období nejvíce psalo, jaká témata převažovala, kdy nejvíce výstupy vycházely, jaká média (pro jaké čtenáře) se tématům klienta nejvíce věnovala. Nemusí primárně jít jen o média správy a samosprávy nebo lokální zpravodajská, může jít samozřejmě i o ekonomická, kulturní či odborně zaměřená média. Z tohoto přehledu klient zjistí nejen nejčastější zastoupení oborů médií (a tím i skladbu čtenářů), ale může zjistit např. i kde je třeba komunikaci posílit, jelikož se o daném tématu psalo málo (pokud je třeba téma více komunikovat, může to být samozřejmě i naopak), nebo může klient zjistit, že byť vyšel v daném oboru jediný článek, tak měl velmi zajímavý dopad. Analýzy mohou být roční, čtvrtletní nebo i na měsíční bázi, kde se stávají pevným bodem na radě zastupitelstva. Zastupitelé se pak nediví, co se o jejich městě píše, ale svůj mediální obraz přímo řídí.“