Premiér Babiš slavnostně zahájil rekonstrukci Invalidovny

Předseda vlády Andrej Babiš se ve středu 26. srpna 2026 společně s ministrem kultury Otou Klempířem zúčastnil slavnostního zahájení obnovy národní kulturní památky Invalidovna v Praze 8. Komplexní rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších barokních památek v České republice v hodnotě 2,15 miliardy korun představuje největší investici v historii Národního památkového ústavu. Projekt zahrnuje obnovu historické budovy, výstavbu dvou nových objektů a revitalizaci zahrad. Po dokončení obnovy v roce 2029 se Invalidovna znovu otevře veřejnosti v následujícím roce 2030

Symbolický klíč od Invalidovny dnes od Národního památkového ústavu převzali zástupci Sdružení Invalidovna, které tvoří společnosti Metrostav CZ, AVERS a Chládek & Tintěra.

Před zahájením slavnostního programu si premiér spolu s dalšími hosty prohlédl areál Invalidovny a seznámil se s plánem obnovy. Součástí programu bylo také vystoupení Pražského filharmonického sboru, který bude mít po dokončení rekonstrukce v areálu své zázemí.

„Jsem z toho nadšený, ještě jako ministr financí jsem zjistil, že stát chce tuto úžasnou památku prodat. Po jednáních s ředitelkou Národního památkového ústavu Goryczkovou jsme se tenkrát rozhodli, že Invalidovnu určitě prodávat nebudeme, a naopak ji zrekonstruujeme a otevřeme lidem. Trvalo to dlouho, nebylo to jednoduché, ale rekonstrukce konečně začíná a za tři roky by mělo být hotovo. Invalidovnu dnes mnoho Pražanů zná spíš jako stanici metra než jako místo s tak mimořádnou historií,“ řekl premiér Babiš.

Vláda v roce 2018 rozhodla o převedení Invalidovny do péče Národního památkového ústavu a zahájila přípravu její rozsáhlé obnovy. Projekt, který patří mezi největší památkové investice současnosti ve střední Evropě, zahrnuje rekonstrukci historické budovy, výstavbu dvou nových objektů a revitalizaci okolního areálu. Cílem je zachovat jedinečné historické a kulturní hodnoty této výjimečné národní památky.

Premiér Babiš ve svém projevu připomněl, že obnova Invalidovny navazuje na řadu významných projektů zaměřených na ochranu a obnovu kulturního dědictví v České republice. „Osobně považuji péči o české kulturní dědictví za důležitou. Za naší vlády v letech 2017 až 2021 jsme investovali do obnovy desítek významných památek. Zrekonstruovali jsme Národní muzeum a Státní operu, pokračovali v obnově Karlštejna a Kunětické hory, obnovili Libušín na Pustevnách a zahájili rekonstrukci Císařských lázní v Karlových Varech a hotelu Thermal a řady dalších objektů,“ zmínil premiér Babiš.

Nová Invalidovna

V historické budově vznikne stálá expozice věnovaná založení a fungování Invalidovny, stálá expozice Šlechtická sídla ve správě NPÚ, nové výstavní prostory, multifunkční sál, návštěvnické centrum, kavárna, vzdělávací zázemí a prostory pro kulturní akce. Nové zázemí zde získají také odborná pracoviště Národního památkového ústavu – restaurátorské dílny, laboratoře, dokumentační fondy, studovny a další specializovaná pracoviště. Součástí projektu jsou také dvě novostavby na jižní straně. V nich najde zázemí Pražský filharmonický sbor, bude zde víceúčelový sál pro hudební produkce a konference a také nezbytné technické zázemí pro celý areál Invalidovny. Umístění moderních technologií mimo historickou budovu umožní lépe chránit její autenticitu a zároveň zajistí i její udržitelnost v budoucnosti. Obnovenými průjezdy budou zpřístupněny také zahrady a trvale přístupný dvůr Invalidovny.

„Invalidovna patří k nejvýznamnějším barokním památkám v České republice a její příběh je mimořádný nejen svou architekturou, ale také původním posláním – péčí o invalidní a vysloužilé vojáky a jejich rodiny. Po letech příprav nyní začíná obnova, která této výjimečné památce umožní znovu naplno sloužit veřejnosti. Naším cílem je zachovat její jedinečné hodnoty a zároveň ji otevřít jako místo pro kulturu, vzdělávání, odbornou práci i setkávání. Věřím, že po dokončení obnovy se Invalidovna stane jedním z významných kulturních míst Prahy a bude důstojně pokračovat ve svém více než tři sta let dlouhém příběhu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

„Možnost podílet se na obnově pražské Invalidovny vnímáme jako velký závazek. K rekonstrukci přistoupíme s maximální citlivostí a respektem vzhledem k historickému významu této barokní památky. Na projektu bude pracovat tým sestavený z odborníků ze tří společností, které se pro realizaci této stavby sdružily, tedy Metrostav CZ, AVERS a Chládek a Tintěra. Všechny mají za sebou zkušenosti získané při obnově řady významných památkově chráněných objektů,“ uvedl Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav CZ, lídr zhotovitelského sdružení.

„Zahájení obnovy Invalidovny je pro Pražský filharmonický sbor přelomovým okamžikem. Sbor, který patří ke světové špičce, dosud nemá vlastní sídlo ani odpovídající podmínky pro svou každodenní práci. Invalidovna mu nabídne trvalý domov se zázemím vybudovaným na míru jeho potřebám a otevře nové možnosti pro jeho další rozvoj. Po více než devadesáti letech existence sboru to bude jeden z nejdůležitějších mezníků v jeho historii,“ uvedl ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček.

Co ukázaly průzkumy Invalidovny

Průzkumy před zahájením obnovy přinesly řadu nových poznatků o historickém vývoji Invalidovny i jejího bezprostředního okolí. Stavebněhistorický průzkum doslova rozkryl její stavební paměť a pomohl zařadit tuto národní kulturní památku po bok nejvýznamnějších evropských invalidoven v Paříži a Budapešti i docenit její pokrokové architektonické řešení inspirované dalšími monumentálními reprezentativními stavbami. Analýza historických plánů, archivních dokumentů i samotné stavby ukázala, jak se Invalidovna proměňovala a které části si zachovaly mimořádně vysokou míru autenticity. Odborníci například zjistili, že části krovů pamatují dobu vzniku Invalidovny, že objekt měl od počátku velmi moderní systém kanalizace i odvětrávaných záchodů nebo že dosud skrývá řadu autentických prvků z 18. století.

Zkoumáno bylo také bezprostřední okolí budovy, kde se podařilo identifikovat pozůstatky historických úprav okrasných i užitných zahrad a dalších dnes již zaniklých součástí někdejšího komplexu.

Zjišťovací archeologický výzkum provedený v roce 2020 odhalil základy zdí vybíhajících k nerealizovaným částem monumentálního areálu. Archeologové zachytili také pozůstatky hospodářských a provozních přístaveb i polygonálních bašt, které vznikly dodatečně jako ochrana průjezdů do nádvoří. Výzkum doplnil geofyzikální a detektorový průzkum. Archeologové vyzvedli téměř 3 400 movitých nálezů. Mezi nimi například keramiku, mince, kachle z kamen, zavírací nože, dýmky nebo zubní kartáček. Mimoto také předměty vojenského charakteru, například nábojnice, vyznamenání, tzv. dělový kříž či kolekci knoflíků z rakousko-uherských uniforem i uniforem československého četnictva. Nálezy tak přibližují každodenní život v Invalidovně i její vojenskou minulost.

Záchranný archeologický výzkum bude pokračovat také během samotné obnovy.

Příběh Invalidovny začal 3. srpna 1658, kdy ve válce zraněný hrabě Petr Strozzi (1626–1664) sepsal závěť, v níž pamatoval i na invalidní, nemocné a zestárlé vojáky a jejich rodiny. Díky ní a přičiněním jeho manželky-vdovy Marie Kateřiny vznikla v roce 1714 nadace využitá záhy císařem Karlem VI. k financování výstavby a provozu pražské Invalidovny jako jedné ze tří spádových invalidoven habsburské monarchie (Vídeň, Budapešť a Praha). To úzce souviselo se vznikem stálých armád s doživotní vojenskou službou, a tedy i povinností panovníka postarat se o vojáky neschopné další služby. Nadace v různých formách fungovala až do svého zrušení v roce 1952.

Monumentální areál podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera vznikal od roku 1731 jako jeden z nejambicióznějších projektů své doby. Přestože byla dokončena pouze jedna devítina původního záměru, patří dnes Invalidovna k nejvýznamnějším barokním památkám ve střední Evropě. Od roku 2018 ji spravuje Národní památkový ústav, který připravil její komplexní obnovu. 

Další informace: www.invalidovna-praha.cz 

Foto: Národní památkový ústav
Zdroj: Vláda ČR a Národní památkový ústav